1. Působíte v Mongolsku již téměř dva roky. Jak hodnotíte Mongolsko za toto období? Jak jste Mongolsko poznal?

Před mým příjezdem jsem čtrnáct let pracoval v české diplomacii, z toho deset let jsem se zabýval zahraniční politikou v Kanceláři prezidenta republiky Václava Klause. Mohl jsem tak Mongolsko navštívit během prezidentské státní návštěvy v roce 2006. Od té doby Mongolsko výrazně ekonomicky vyrostlo a našlo svou cestu k demokracii a k tržní ekonomice. Stejně jako u nás není vše dokonalé, ale je dobré porovnávat věci v čase a na časové ose vidím jednoznačně plusová znaménka. První prezident Československa v r. 1918 Tomáš Garrigue Masaryk říkával: „Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.“

Za necelé dva roky ve funkci velvyslance jsem Mongolsko poznal jako úžasnou zemi, s nádhernou přírodou, která si udržuje svou svébytnost a tradice, a se kterou Českou republiku spojuje mnohaleté přátelství (příští rok si budeme připomínat 70. výročí diplomatických vztahů). Mongolové a Češi k sobě mají opravdu velmi blízko a česko-mongolská relace je velmi živá.

 

2. Jaké jsou Vaše plány, pokud jde o posílení česko-mongolských vztahů?

Budeme letos pokračovat v bilaterálních vrcholových návštěvách, v konzulárních konzultacích, a k podpisu jsou připraveny Dohoda o sociálním zabezpečení, Readmisní dohoda, Školská dohoda a Kulturní dohoda.

Osobně přikládám důraz rozvoji obchodních vztahů, protože aktuální objem obchodní výměny 16 mil. USD za rok neodpovídá potenciálu obou zemí. Čeští exportéři se navíc aktivněji rozhlížejí po mimoevropských trzích, protože do Evropy směřuje příliš vysoký podíl, 83%, českého exportu. To chceme změnit ve prospěch asijských zemí, včetně Mongolska. Každý rok registrujeme velký zájem českých podnikatelů o tradiční obchodní misi do Mongolska pořádanou ve spolupráci s Hospodářskou komorou (letos bude začátkem června). Pomáháme obchodním případům v oblasti energetiky, zemědělství, zpracování potravin, stavebnictví, těžebním průmyslu, ale i rozvoji infrastruktury a návratu českých značek jako je Škoda Auto, Baťa, Tatra, Pilsner Urquell, Tesla a další.

Zmínil bych ještě také oblast školství. Mongolové mohou v češtině na veřejných vysokých školách v Česku studovat zdarma. Navíc, ročně udílí česká vláda mongolským studentům 12 stipendií a 3 místa na letní škole slovanských studií. Bohužel je velkým problémem, že vybraní mongolští studenti na poslední chvíli místo odřeknou, v horším případě se přijímací škole vůbec neozvou a tím hodí tato stipendia do odpadkového koše.

 

3. Naše dvě země mají společnou historii v oblasti geologie. Čeští geologové se zde významně angažovali již od 70. let 20. století. Jaké projekty a programy v současné době implementujete? Ve kterých oblastech vidíte největší potenciál pro rozvoj spolupráce?

Letos si Mongolsko bude připomínat 80. výročí Národního geologického úřadu a Váš pan ministr těžby v této souvislosti vyslovil pozvání pro české geology na slavnostní konferenci v říjnu 2019. Aktuálně zpracováváme seznam s jejich kontakty. Na práci českých geologů navázaly rozvojové projekty v těžebním sektoru, v oblasti dekontaminace, významný projekt českých lesníků v Sharingolu.

V letošním roce se s rozvojovými projekty zaměřujeme na ochranu sibiřského tajmena, zpracování mléka (dodání českých technologií) a na zlepšení kvality ovzduší v Ulánbátaru dodáním speciálních komínových nástavců vyráběných českou firmou v Ulánbátaru. Pokračuje také projekt reintrodukce koně Převalského, který osmým rokem realizuje Zoo Praha. Své aktivity rozšíří na oblast Gobi A a ochranu dalších ohrožených živočišných druhů. Rada hlavního města Prahy rozhodla, že na tyto projekty půjde 340 MNT z každé vstupenky do pražské ZOO (a to ji ročně navštíví téměř 1.500.000 návštěvníků). Česká republika také připravila a zafinancovala Studii proveditelnosti na nízkonákladovou hokejovou halu a věříme, že ulánbátarský magistrát této ve světě uznávané české hokejové pečetě využije.

Také v budoucnu chceme navázat na realizované úspěšné projekty české rozvojové spolupráce v oblasti lesnictví, zemědělství, životního prostředí (zejména vodohospodářství), územního plánování a rozvoje infrastruktury, včetně civilního letectví. Zaměříme se přitom na využití finančních nástrojů Evropské unie a EBRD, kam Česká republika významně finančně přispívá.

 

4. Je zřejmé, že po otevření Vízového centra pro žádosti o krátkodobá Schengenská víza se počet žádostí zvýšil. Kromě toho vydává Vámi řízený úřad na základě rozhodnutí vlády ČR o tzv. Režimu Mongolsko ročně 1000 zaměstnaneckých karet. Momentálně v České republice žije a pracuje více než 10 000 mongolských občanů. Počet Mongolů, kteří chtějí do České republiky, se však každoročně zvyšuje. Je možné tyto kvóty dále navýšit?

Otevření vízového centra VFS pro náběr krátkodobých Schengenských víz nám jednoznačně pomohlo. Žádat o vízum můžete přijít přímo z ulice bez předchozí registrace nebo po registraci na konkrétní hodinu, která probíhá elektronicky, bez jakýchkoli podvodných prostředníků. Nelimitujeme žádosti žádnou kvótou.

Pokud jde o zaměstnanecké karty, jde o rozhodnutí české vlády a v případě, že by vláda rozhodla o navýšení, je na něj Zastupitelský úřad připraven. Mohu prozradit, že od května dojde k personálnímu posílení ambasády a budeme tak schopni mimo režim Mongolsko přijímat telefonické registrace pro zhruba dalších 300 uchazečů ročně. Osobně však vidím jako podstatnější úkol přivést do Mongolska české investice a chytrá řešení, které umožní zaměstnávat mongolské občany v jejich zemi, jako to dělá například česká firma Khanzaa při výstavbě čističek vod nebo Finep, která staví byty ve městě Erdenet.

 

5. Před Vaším jmenováním velvyslancem v Mongolsku jste působil v Dánsku. V čem je práce velvyslance zde a v Dánsku stejná?  

Je to zejména v oblasti veřejné diplomacie. I v Mongolsku se věnuji propagaci české kultury. Letos velvyslanectví pokračuje v uvádění českých filmů s mongolskými titulky každý druhý měsíc v I-Cinema (a sami titulky vyrábíme i financujeme spolu s promítacími právy). Letos se zúčastníme Dne Evropy se dvěma kulturními stánky a také připravujeme velmi pěknou akci k připomínce 30. výročí Sametové revoluce a pádu Železné opony.

Role velvyslance je rolí manažera a v tomto je práce v Mongolsku identická s mým předchozím působením velvyslance v Dánsku. Musíte vést tým lidí, řešit provoz úřadu, politické zpravodajství vůči svému Ministerstvu, rozvíjet vztahy s Mongoly (kvůli nim tu jsme), ale nezanedbávat dobré vztahy a komunikaci s kolegy ambasadory z ostatních zemí a zástupci mezinárodních organizací.

Důležité pro mě také je starání se o objektové dispozice úřadu a komfort těch, kteří na úřadě pracují i těch, kteří na něj přicházejí. Proto jsme s majiteli Sky Plaza mohli letos realizovat projekt nové recepční budovy (aby žadatelé o konzulární služby nečekali na ulici). A měníme prostory úřadu. Politická sekce se přestěhuje do nových prostor v rámci Sky Plaza a Konzulární sekce se tak rozšíří po stávajících prostorách. Dělám vše pro to, aby za rok a půl měl můj nástupce v Ulánbátaru hladké přistání, a to jak v diplomatické práci, tak i důstojnosti zázemí. Jinými slovy, chci mu štafetu předat s dobrým zaběhnutým časem z mé strany.