Hlavní problém, kterému Mongolsko v souvislosti s potravinovým zabezpečením čelí, je cenová dostupnost potravin. Děje se tak v důsledku narušení globálního dodavatelského řetězce a válce na Ukrajině. Mongolsko dováží drtivou většinu životně důležitých komodit z Ruska a Číny (tvoří 70 % veškerého dovozu). V současnosti Mongolsko produkuje dostatek pšenice, masa a brambor, aby uspokojila své potřeby. Dovážet musí 27 % mléčných výrobků, 39 % zeleniny, 49 % vajec, 67 % másla, a je zcela závislá na importu kuřecího masa a rostlinného oleje.

Pro zvýšení potravinové bezpečnosti země je důležitá diverzifikace zahraničního obchodu a zvýšení domácí zemědělské produkce. Zvýšení domácí produkce potravin je s ohledem na geografické reálie a klimatické podmínky Mongolska nesnadný úkol, ale zcela nezbytný. K dosažení tohoto cíle mongolská vláda vydala řadu nařízení. Ty mají v následujících letech dovést zemi k soběstačnosti v produkci 19 základních zemědělských plodin.

Jedním z podpůrných opatření je zvýšení dovozních cel na zemědělské a potravinářské produkty, které lze vyrábět v tuzemsku, čímž se podpoří rozvoj místních výrobců. Místním zemědělcům by na doporučení vlády měly banky poskytnout dlouhodobé půjčky s nízkým úrokem. Zrušena byla daň z přidané hodnoty při dovozu na vybrané zemědělské a potravinářské stroje. Tento krok má podpořit transfer zahraničních technologií. Stát vynaloží nové prostředky pro rozvoj zásobování a bezpečnosti potravin, bude zřízen potravinářský vědecko-technický ústav a zvýší se stávající kapacita akreditovaných laboratoří, které přispějí ke zlepšení kontroly potravin. Důraz bude kladen na zefektivnění a rozšíření využívání zemědělské půdy. Relativně vhodná půda pro pěstování je asi 500 tisíc ha, což představuje 0,6 % území Mongolska.

V mongolském chovu dobytka je častým jevem špatný zdravotní stav zvířat a šíření nemocí. Děje se tak v důsledku nedostupnosti veterinárních služeb, nesprávného ošetřování nemocných zvířat a nevhodných hygienických podmínek. Zlepšit situaci do budoucna mají školení odborného personálu v oboru veterinární lékařství a zřízení zón se zdravými zvířaty bez nakažlivých chorob. Dojde také ke značkování hospodářských zvířat, které bylo donedávna opomíjeno.

Pro české firmy z oboru to znamená nové obchodní příležitosti, které mohou nabídnout nejenom své odborné znalosti a zkušenosti, ale také technologie. Zájem je po technologiích v oblasti zpracování masa a mléka. Své uplatnění zde najdou výrobci zemědělské techniky, hnojiv, ušních známek atp. České společnosti, tak mohou v Mongolsku navázat na úspěšné rozvojové projekty, jakými byly dodávka zařízení na zpracování mléka od firmy Agromont, zařízení na bourání masa firmy Mauting, nebo dodávka malé zemědělské techniky od společnosti Vari.

 

Vardan Khachatryan, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru