монгол  česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Mongolská filharmonie po téměř deseti letech opět uvedla Dvořáka

Dne 29. 4. 2016, v roce 175. výročí narození českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka, se v prostorách Mongolské státní filharmonie v Ulánbátaru konal mistrně provedený koncert jeho hudby.

Dvořák byl jeden z nejvýznamnějších hudebních skladatelů všech dob a je světově nejproslulejším a nejhranějším českým skladatelem vůbec. Jeho symfonická díla jsou obvyklou součástí repertoáru významných orchestrů a jsou hrána na festivalech vážné hudby po celém světě. V dubnu 1901 rakouský císař František Josef I. (Čechy tehdy byly součástí Rakousko-Uherského císařství) povýšil Dvořáka do šlechtického stavu jako rytíře (Ritter von Dvořák), a tak se Dvořák stal členem Panské sněmovny Říšské rady (tedy v podstatě senátu někdejšího rakousko-uherského parlamentu) ve Vídni. Dvořákovy šedesáté narozeniny v roce 1901 se v Čechách staly národní událostí.

Dvořákovo umění je osobitou syntézou hudebního klasicismu a romantismu. Zvláštního zabarvení dodal jeho hudbě slovanský ráz tvorby. Tím obohatil světovou hudební tvorbu asi nejvýrazněji. Podobně byl za svého amerického pobytu (v letech 1892-5 působil jako ředitel Americké národní konzervatoře v New Yorku) inspirován hudbou černošskou a indiánskou. To se projevilo v jeho 9. symfonii. Symfonie č. 9 e moll, op. 95, zvaná též „Novosvětská“ či „Z Nového světa“ (From the New World), je nejen nejvýznamnější autorovo dílo tohoto typu, ale patří též k absolutní špičce hudebního romantismu a nejlepším dílům světové symfonické tvorby všech dob. Když americký astronaut Neil Armstrong přistál s kosmickou lodí Apollo11 v roce 1969 poprvé na Měsíci, pouštěl si při svém prvním výstupu na povrch Měsíce právě tuto symfonii.

Violoncellový koncert h moll, Op. 104 je druhým skladatelovým pokusem o violoncellový koncert, neboť Dvořák zpočátku nepovažoval violoncello za hudební nástroj vhodný pro sólové uplatnění. Ovšem nakonec si jej ale vybral pro vyjádření své nostalgické nálady při odjezdu z Ameriky a zároveň velké radosti z návratu do vlasti. Sám se vyjádřil v tom smyslu, že z rozhodnutí napsat violoncellový koncert byl patrně překvapen ponejvíce on sám. Koncert zahrál na premiéře v Londýně v roce 1896 slavný Leo Stern, s orchestrem pod Dvořákovým vedením. Dílo mělo velký úspěch. Skladatel Johannes Brahms, který partituru viděl ještě před premiérou, se vzrušeně vyjádřil: "Proč jsem jen, do čerta, nevěděl, že je možné napsat violoncellový koncert, jako je tento? Kdybych to uměl, už dávno bych nějaký napsal."

V Mongolsku zazněla Dvořákova 9. symfonie poprvé v roce 1990, podruhé v roce 2007. A třetí reprízy se dočkala symfonie teprve nyní, v roce 175. výročí skladatelova narození. Provedení pod vedením dirigenta Njamdaš/-e bylo skvělé. Stejně strhující bylo také podání violoncellového koncertu h moll. Technická bravura mladičké sólistky Anchmá byla nevídaná a snoubila se zároveň s obrovskou dávkou melodičnosti a citu nejen sólistky, ale i celého orchestru (v němž, mimochodem, tvoří ženy zhruba polovinu hudebníků). Pro návštěvníky, zdaleka ne jen z řad české a slovenské komunity v Mongolsku, byl večer s Dvořákovou hudbou v mistrném mongolském pojetí krásným zážitkem – a lze jen stěží uvěřit tomu, že po náročném nastudování tak obtížných hudebních skladeb zařadila dramaturgie Mongolské národní filharmonie obě díla na program letošní sezóny jen jedinkrát, pro tento večer.

Foto: Velvyslankyně ČR předává kytici s blahopřáním dirigentu Njamdaš/-ovi.

Galerie


státní filharmonie