монгол  česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Naděje má nový domov – „náš“ hospic slavnostně přestěhován do svého!

Dlouholetá spolupráce velvyslanectví ČR s malým hospicem Naděje (mong. Najdvar) měla různé podoby. Nejprve vlastně lékařka a sestřičky zhruba před deseti lety nezištně pomohly v posledních dnech života českému občanu, který byl v Ulánbátaru propuštěn z výkonu trestu již v těžkém zdravotním stavu. 

Potom naopak velvyslanectví pomáhalo hospicu – občasnou návštěvou, přímluvou. Podařilo se zde realizovat dva malé lokální projekty na zlepšení nuzní situace v pronajímané a roky neopravované budově. Ředitelka a vrchní lékařka Burné doufala, že jednou získá pro svůj poctivě pracující desetičlenný personál i pacienty všeho věku vlastní, důstojnější prostředí… jenže často neměla ani na vyplacení měsíčních platů, natož nějaké investice! I když byli mladí čeští architekti připraveni zpracovat projekt energeticky úsporného a evropským standardům odpovídajícího areálu za mnohem nižší, než komerční cenu – hledání vhodného pozemku v oblasti aspoň širšího města nebo sehnání fondů na stavbu, bylo daleko za hranicemi naší představivosti. Spolupráce se stala spíše přátelstvím – občas přátelstvím v beznaději…

Ale jak tomu v Mongolsku často bývá – po dlouhých letech „nehybnosti“ se najednou ledy pohnuly – a všechny kousky mozaiky dokonale zapadly jeden do druhého! Na výstavě fotografií, kterou pořádalo velvyslanectví v létě 2014, se poznala paní ředitelka Burné s mnohaletým předsedou jednoho z Rotary klubů ve městě, významným bankéřem banky Khas a vlivnou osobnosti mongolského kulturního i společenského života, panem Ganboldem. Přes jejich klub podal Hospic svůj projekt v mezinárodní rotary soutěži – a v roce 2015 se stal zcela prvním mongolským účastníkem v historii, který byl v soutěži oceněn! Z finanční částky, kterou na 2. místě obdržel, se mu podařilo odkoupit v oblasti někdejšího kláštera Dambadaržá – tedy již s krásným výhledem do přírody, ale ještě v dostupnosti městských autobusů - kvalitně postavený domek, v němž roky sídlila nyní odjíždějící německá NGO, zřizovatelka vedle stojícího a nadále funkčního útulku pro mongolské seniorky.  S další pomocí nadšených rotariánů, jejichž několik klubů za tím účelem zapomnělo na občasnou rivalitu a spojilo se pro dobro věci v jednu „stavební partu“, byl domek v rekordním čase zrekonstruován na hospic s 15 lůžky a velmi důstojným technickým zázemím.... Aby, jako ve správné pohádce, v mrazivém prosinci 2015 mohl hospic ve svém novém domově zase po letech ohromně pomoci českému velvyslanectví tím, že na pár dní poskytl přístřeší českému občanovi, který byl na čas konzulárním případem…

Dne 16. 1. 2016 se ve skvělé náladě na sluncem zalitém svahu nad klášterem Dambadaržá konal, bez ohledu na -40°C mráz, družný ceremoniál otevření nového hospicu Naděje. Ten nejen svým jménem, ale i osudem opravdu vlil mnohým přítomným do žil novou naději. Přišel i poslanec parlamentu Amaržargal, někdejší náměstek ministra zdravotnictví Amarsaná, který roky pomáhal hlavně se složitými předpisy, lékaři a profesoři medicíny, u kterých čerpala dr. Burné profesní podporu, milionářka a jedna z nejštědřejších mongolských mecenášů, majitelka firmy Petrovis paní Ojungerel, předseda UB Rotary pan Ganbold ale i desítky dalších z ostatních klubů. Panovala radost a hrdost. Protože nehledě na víru v naději či jakékoliv jiné vyšší síly – jedno bylo zcela jasné: tady přálo štěstí připraveným. Posíláme obrovskou gratulaci a uznání za obětavost a vytrvalost paní doktorce Burné a jejím spolupracovníkům a je nám potěšením, že jsme snad některý ten kamínek v mozaice dali do pohybu i my, Češi….

Jen doufáme, že v tom sobotním mraze nenastydli před hospicem Naděje všichni stejně silně, jako naše paní velvyslankyně…

Galerie


hospic HOPE