Svědčí o tom nejen číslo 04 na diplomatických vozech českého velvyslanectví, které znamená, že Československo zde otevřelo diplomatické zastoupení jako čtvrté po Sovětském svazu, Číně a KLDR, a nejen budova velvyslanectví postavená v 70. letech, kolem níž vyrostly další budovy ambasád a později daly i jméno své ulici. Češi a Slováci vystavěli také například První nemocnici, budovu Rady pro veřejné služby, cementárnu v Darchanu, nebo budovu pošty a spojů v Bayan-Olgii. Stovky českých a slovenských odborníků položily v Mongolsku základy kožedělného, obuvnického i potravinářského průmyslu (v pivovaru Borgio Češi pracovali již v r. 1927), ale také ve výrobě stavebních hmot a ve zdravotnictví. Čeští geologové objevili největší ložisko mědi a molybdenu v Erdenetu a podstatně přispěli ke zmapování mongolského nerostného bohatství. V ulicích Ulánbátaru jezdily autobusy Škoda a později červené autobusy Karosa, nákladní vozy Praga, Tatra a LIAZ, či motocykly Jawa. Závody ČKD dodaly do Mongolska své generátory. Mongolské děti vyrůstaly s československými televizními seriály Krtečkem, Patem a Matem, Arabelou nebo Létajícím Čestmírem.

Rozvoji vztahů samozřejmě pomáhala řada vrcholových návštěv, ale největším pojítkem byly a jsou kontakty, přátelství mezi jednotlivými občany, a to především proto, že tisíce Mongolů získaly v rámci stipendijního programu v tehdejším Československu své vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání, a mnozí z nich hovoří dodnes plynně česky či slovensky. Českou republiku považují za svůj druhý domov, kam se rádi vrací, kde mají přátele i obchodní partnery, a někteří i rodinu. Mezi oběma národy navíc existuje i nehmotné a přitom významné pojítko: vzájemný zájem o kulturu a smysl pro humor. Jsme přáteli, kteří prošli podobnou zkušeností a do velké míry se shodují v tom, co mají a nemají rádi (mimo jiné poručníkování a povýšené mentorování ze zahraničí).

Spojila nás nejen éra komunismu, která minimálně jednu generaci Čechů a dvě generace Mongolů vybavila zostřeným viděním tendencí oslabujících svobodu, a tedy i specifickým vzájemným pochopením. Po pádu Železné opony se oběma zemím otevřel svět a přirozeně rozšířily svůj okruh přátel na Západě. I nadále se však uměly podporovat a po rozdělení Československa zachovala Česká republika svou ambasádu v Ulánbátaru. Přítomnost diplomatického zastoupení má nezastupitelnou roli v zahraniční politice (i v rámci členství ČR v Evropské unii a NATO, a spolupráci s UNDP), ve schopnosti politické analýzy založené na místní znalosti, v obchodních vztazích, i v konzulární a vízové oblasti. Významnou symbolickou (jsme tu s Vámi) i praktickou roli (pomáháme českým i mongolským občanům) pak rovněž hraje v době krizí, jakou teď zažíváme v souvislosti s pandemií koronaviru.

Zůstává zde dobré jméno českých značek a spolehlivých technologií, které jsou těžištěm obchodních vztahů. Každoročně registrujeme vyšší počet českých exportérů a potenciálních investorů, kteří se účastní podnikatelské mise do Mongolska a nabízí výrobky, služby, i technologické celky v energetice, zemědělství a potravinářství, v těžebním průmyslu, rozvoji infrastruktury (včetně výstavby a vybavení letišť, i dodávek letadel), vodohospodářství a odpadním průmyslu, ve stavebnictví a zdravotnictví. Výkladní skříní českých investic v zemi je výstavba moderních bytů evropského standardu v Erdenetu společností Finep s místním partnerem nebo dlouhodobá přítomnost české firmy Khaanzaa znalé místních podmínek realizací řady čističek po celé zemi (například nové mezinárodní letiště nebo membránová čistička v Oyu Tolgoy). Obchodně je Česká republika potenciální branou na jednotný trh Evropské unie právě díky těsným vztahům obou zemí a jejich sedmdesátileté historii, ale také tomu, že Česká republika je domovem nejpočetnější mongolské komunity v Evropě. České a mongolské firmy mohou s využitím mongolských surovin a českých technologií a know-how společně uspět na trzích ve třetích zemích.

Mongolsko bylo od r. 1996 prioritní zemí pro českou rozvojovou pomoc. Pod českou vlajkou byla realizována řada bilaterálních projektů v hodnotě více než 50 miliónů USD za přispění českých lesníků, vodohospodářů (spolupráce s USUG a zajištění kvalitní pitné vody pro Ulánbátar či Murun), firem specializovaných na dekontaminaci půdy a vody, evidenci a reprodukci hospodářských zvířat, modernizaci systému řízení zauhlování v mongolských elektrárnách, na dodávky nového zdravotnického vybavení, při využití mnohaleté přítomnosti dvou českých neziskových organizací Charitas a Člověk v tísni. S Mongolským úřadem pro standardizaci a metrologii byl úspěšně realizován dvouletý projekt k zavedení standardů pro měření času a korekce národních primárních standardů pro měření délky, a vybavení nové laboratoře. Každým rokem pokračuje školení expertů mongolské státní správy, například v oblasti veřejných financí.

Unikátním projektem je Návrat divokých koní a spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí. Zoo Praha, která od r. 1959 vede celosvětovou plemennou knihu koní Převalského, jako jediná zoo na světě uskutečnila ve spolupráci s Armádou ČR již devět transportů koní Převalského do přísně chráněné oblasti Gobi B. Rozšířila také spolupráci s mongolským Ministerstvem životního prostředí i na oblast Gobi A, kde se podílí na ochraně sajgy, medvěda mazálaje a velblouda divokého. Na návrat divokých koní přispívá ze vstupenky každý návštěvník pražské zoo. Mnoho Čechů tak poznává Mongolsko ať už z překrásných fotografií ředitele Miroslava Bobka, dokumentárních filmů Petra Horkého, z návštěvy pražské zoo, kde je vedle výběhu koní pravá mongolská jurta, nebo z mediálních zpráv.

České univerzity zůstávají atraktivní pro mongolské studenty. V Praze i dalších univerzitních městech studuje ročně zhruba sedmdesát Mongolů, letos například v rámci Erasmus+ budoucí lesníci na Mendelově univerzitě v Brně, a dobře funguje i spolupráce mezi Univerzitou Karlovou a Mongolskou státní univerzitou. Karlova Univerzita zachovala obor mongolistiky a  vzešla z ní řada kvalitních lingvistů, překladatelů a tlumočníků, i dva bývalí čeští velvyslanci v Mongolsku. Také na Mongolské státní univerzitě existuje solidní odborné zázemí pro bohemistiku a společně s rektorem a katedrou Evropských studií napínáme síly, aby o obor byl mezi středoškoláky takový zájem, který umožní jeho opětovné otevření. Skvělou referencí mohou být opět češtináři v mongolské diplomacii. Pokračuje spolupráce českých a mongolských geologů, podpořená českou Grantovou agenturou pětiletým grantem ve výši 47 mil. Kč. Mongolská akademie věd či Technická Univerzita v Ulánbátaru jsou s projektem svázány bilaterálními smlouvami, jež umožňují společné výzkumy, výměnu pracovníků, studium mongolských doktorandů v ČR a především prezentaci geologické excelence obou zemí v mezinárodním měřítku. Významná je spolupráce Akademií věd a aktuální výzkumný projekt zaměřený na mongolskou komunitu v České republice.

Ta čítá 10.000 mongolských občanů, kteří jsou zaměstnáni ve více než šedesáti českých firmách. Česká republika je také proto jako první země EU v roce 2019 uzavřela s Mongolskem Sociální dohodu, která po ratifikaci umožní retroaktivně od roku 1995 vyplácet důchody občanům obou zemí, kteří pracovali v ČR či v Mongolsku. Díky výuce českého jazyka a reálií, například v centru Koruna v Ulánbátaru, se mohou budoucí uchazeči o zaměstnání naučit základy češtiny ještě před odjezdem do České republiky. Aktuálně je kvůli situaci s šířením koronaviru v Evropě přijímání žádostí o zaměstnanecké karty pozastaveno, ale speciální program přijatý českou vládou pro nábor mongolských zaměstnanců, stejně jako agenda udělování víz (ČR v Mongolsku zastupuje i pět dalších schengenských zemí), by měly po zlepšení situace pokračovat. Do Mongolska směřují významné české investice, které zde kromě sdílení know-how a zavedení nových technologických postupů přispějí k vytvoření nových kvalifikovaných pracovních míst. Mongolsko si jistě zaslouží více českých turistů a zvýšení jejich počtu by pomohl jak bezvízový režim, tak i přímý let, o kterém jednáme.

Výročí diplomatických vztahů chceme letos připomenout společně s velvyslanectvím Mongolska v Praze řadou akcí, a ukazuje se, že správným krokem bylo začít už loni v prosinci instalací ledových soch pražských památek na Suchbátarově náměstí. Kvůli aktuální situaci ve světě je mnoho veřejných aktivit odkládáno na podzim, hledáme proto i alternativní cesty, jak si výročí připomenout s co nejširším mongolským publikem, ať už digitální výstavou fotografií, uvedením televizních pořadů či vydáním knižních publikací, série textů a článků podobných tomuto. Říjnový státní svátek už snad budeme moci oslavit tradiční recepcí s těmi, kdo se o bilaterální vztahy zasluhují. Chtěl bych touto cestou vyjádřit poděkování politikům, podnikatelům, vědcům, osobnostem kulturního a společenského života, českým i mongolským diplomatům, všem mongolským absolventům českých a slovenských univerzit, každému, kdo naše země v uplynulých sedmdesáti letech sblížil a udržel si je obě v srdci.

Jiří Brodský, velvyslanec České republiky v Mongolsku