V letošním roce je mottem Dne proti násilí na ženách "UNITE! ACTIVISM TO END VIOLENCE AGAINST WOMEN AND GIRLS!" Tradiční barvou kampaně je oranžová.

Násilí vůči ženám je genderově podmíněné násilí namířené proti ženě, protože je ženou, nebo ženy neúměrně postihuje. Je rovněž závažným porušením lidských práv. Zahrnuje činy, jako je sexuální násilí, včetně znásilnění, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sňatky, nucené potraty nebo sterilizace, obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování, nebezpečné pronásledování, sexuální obtěžování, vraždy žen, nenávistné výroky a trestné činy na základě pohlaví a různé formy násilí na internetu (kybernetické násilí). Domácí násilí je rovněž formou násilí na ženách. Kořenem tohoto násilí je nerovnost žen a mužů, která je projevem strukturální diskriminace žen.[1]

Podle posledních celosvětových průzkumů[2] téměř 1 ze 3 žen starších 15 let byla alespoň jednou za život vystavena fyzickému nebo sexuálnímu násilí, ať už ze strany intimního partnera nebo jiné osoby. Výsledky těchto průzkumů vedou k závěru, že se situace na světě za posledních 10 let v zásadě nezměnila. Naopak, pandemie COVID-19 rizikové faktory pro násilí na ženách a dívkách v mnoha případech zhoršila, posílila jeho základní příčiny, jako jsou genderové stereotypy a škodlivé společenské normy, a odhalila a prohloubila hluboké strukturální nerovnosti. Násilí na ženách a dívkách je globální fenomén. V mnoha zemích dochází k porušování a potlačování práv žen, jsou přijímány regresivní zákony vedoucí k beztrestnosti pro pachatele domácího násilí. Zároveň došlo k nárůstu hnutí potírajících práva žen včetně antifeministických skupin. Stále rozšířenější je kybernetické násilí, které postihuje zejména ženy aktivní ve veřejném životě. Přibyly útoky proti obránkyním lidských práv, novinářkám a aktivistkám, které čelí zvýšeným represím. Obránkyně lidských práv jsou běžně terčem obtěžování, nenávistných projevů, diskriminace, šíření osobních nebo intimních informací, pomluv a další formy online nátlaku k umlčení a potrestání jejich veřejné účasti na sociálních médiích.

Aktivity ČR na mezinárodní scéně:

Ochrana lidských práv a základních svobod, včetně práv žen a dívek, patří spolu s podporou demokracie i nadále ke stěžejním cílům zahraniční politiky České republiky. V souladu s Koncepcí podpory lidských práv a transformační spolupráce Česká republika v mezinárodních organizacích podporuje rovné příležitosti žen a mužů a na jednáních OSN a dalších mezinárodních organizací aktivně vystupuje proti násilí na ženách a dívkách, včetně sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech. V tomto ohledu ČR rovněž podporuje činnost UN WOMEN a přispívá k naplňování vodítek EU k násilí na ženách a dívkách a boji proti všem formám jejich diskriminace. V rámci Univerzálního periodického přezkumu (UPR) Rady OSN pro lidská práva ČR formuluje mj. doporučení zaměřená na sexuální zneužívání a obchod se ženami, genderovou diskriminaci, vymýcení ženské obřízky, či boj proti sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí, včetně domácího násilí.

V tomto roce – v rámci 50. zasedání Rady OSN pro lidská práva – podpořila ČR rezoluci k eliminaci všech forem diskriminace žen a dívek (Elimination of all forms of discrimination against women and girls), dále rezoluci k mandátu zvláštního zpravodaje k násilí na ženách a dívkách (Mandate of the Special Rapporteur on violence against women and girls, its causes and its consequences) a rezoluci k lidským právům žen a dívek v Afghánistánu (Situation of human rights of women and girls in Afghanistan). V rámci zasedání 3. výboru VS OSN ČR podporuje rezoluci k prevenci a eliminaci všech forem násilí na ženách a dívkách.

[1] Zdroj: Text vychází z návrhu směrnice EP a Rady o boji proti násilí na ženách a domácím násilí (COM/2022/105)

[2] Zdroj: UN Women, další fakta viz https://bit.ly/35YtYxM

Více informací lze najít na webu specializovaného orgánu OSN pro genderovou rovnost a posílení postavení žen UN Women.