OMV se po loňských ztrátách hodlá přeměnit v chemický koncern
24.02.2021 / 10:15 | Aktualizováno: 24.02.2021 / 13:03
OMV mění po loňských finančních ztrátách svoji strategii s cílem transformovat se na chemický koncern s tím, že těžba ropy a plynu má být upozaděna. Důvodem je propad ziskovosti tohoto částečně státního podniku o téměř jednu třetinu. Společnost se kromě jiného potýká s důsledky koronavirové krize, globálního oteplování, ale i s problémy souvisejícími s výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který OMV doposud spolufinancoval částkou 730 mil. EUR.
OMV tak bude pozvolna opouštět od svého dlouhodobého cíle, těžby ropy 600.000 barelů za den a počítá, že v budoucnu by mělo být těženo max. 480.000-500.000 barelů. Pozastavený nákup Achimova pole v Rusku se tak již zřejmě nezrealizuje. OMV má v plánu investovat v Rakousku 3 mld. EUR, z toho třetinu chce vyhradit na udržitelné projekty, např. na recyklaci umělé hmoty, obnovitelné energie a výrobu zeleného vodíku. Nejdůležitějším krokem v nově nastoupeném kursu pak představuje převzetí většinového podílu (v hodnotě 4 mld. EUR) chemického koncernu Borealis. Šéf OMV Seele vidí budoucnost v elektrifikaci dopravy, e-mobilitě a plánuje, že se OMV stane jednou z předních společností cyklické ekonomiky plastů.
V minulém roce klesla těžba OMV o 5 %, tedy na 463.000 barelů/den. Příčinou je nejen počáteční absence těžby v Libyi, která sice v posledním kvartálu 2020 těžbu obnovila, což by mělo v roce 2021 vést k dalšímu zvýšení těžby, nyní odhadované na 480 tisíc barelů denně.
Obrat OMV se tím snížil o 29 % a dosáhl tak 16,55 mld. EUR, zisk činil 1.478 mld. EUR. Zatímco samotná těžba ropy byla postižena propadem cen ropy a plynu, doprava, obchod a marketing se ukázaly odolnějšími. Problémy v rafinerii a obchodu s čerpacími stanicemi souvisí s nízkými cenami ropy a plynu a také se slabou poptávkou po pohonných hmotách.
Navzdory plánům OMV s udržitelnými projekty nebude výroba obnovitelných zdrojů energie prozatím představovat hlavní část produkce OMV, poměrně malá těžba ropy a plynu v Rakousku má pokračovat, stejně tak jako její zpracování. Dle šéfa OMV bude každopádně poptávka po ropě klesat s postupným rozšiřováním elektromobility a vodíkových technologií. OMV se již dnes podílí na výrobě lehkých karosérií pro elektromobily a participuje i na optimalizaci provozu větrných elektráren. K jejím velkým projektům patří výstavba největšího fotovoltaického zařízení a největšího zařízení na výrobu vodíku v Rakousku.
Kromě nové strategie OMV loni prodala 51% podíl operátoru plynovodní infrastruktury, společnosti Gas Connect Austria, a sice rakuskému výrobci, distributoru a prodejci elektřiny Verbund (vlastněnému z 51 % rakouským státem). OMV se také zbavila řady čerpacích stanic v Německu a hledá zájemce k odkoupení čerpacích stanic ve Slovinsku.
Finanční bilance společnosti za rok 2020 není nejlepší, je však celkově lepší oproti jiným ropným a plynárenským koncernům. Přes silné poklesy se OMV drží dobře a nezaznamenala výrazné ztráty do mínusu. Tyto skutečnosti souvisí s akciovou společností Borealis, jejíž 75 % v r. 2020 odkoupila, jednalo se tak o největší podnikové převzetí v Rakousku. Ani převzetím většinového podílu v Borealis se ale úplně nepodařilo zamezit poklesům zisku v ropném a plynovém sektoru. Borealis patří k jednomu z největších producentů polyolefinů (výchozí materiál pro tvorbu umělých hmot) v Evropě. Zvýšení podílu OMV z 36 % na 75 % vyšlo na 4 mld. EUR. Státní fond Mubadala se sídlem v Abú Dhabí vlastní 25 % a Borealis a je tak se svými 24,9 % druhým nejdůležitějším akcionářem OMV. Nejvýznamnějším akcionářem OMV zůstává Státní holding Öbag s 31,5 %. K tomu, aby se Borealis do OMV lépe integroval, byl jeho bývalý šéf Alfred Stern dosazen do představenstva OMV. OMV dále plánuje odprodat výrobu hnojiv s cca 2000 zaměstnanci, jež nyní generuje 15 % obratu Borealis. Podle Seeleho nebude Borealis nadále v tomto odvětví dostatečně konkurenceschopné.
Obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví ČR v Rakousku
sledujte nás na