deutsch  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Konference Mobilita pracovních sil v EU, 2017
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Projekt ekonomické diplomacie k mobilitě pracovní síly v EU přenesl bouřlivou debatu z Bruselu do Vídně

S ohledem na probíhající diskusi o vysílání pracovníků v EU, která již dva roky rozděluje Evropu, a na rostoucí počet sporů mezi rakouskými institucemi a českými firmami v souvislosti s aplikací zákona o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu uspořádalo Velvyslanectví ČR v Rakousku ve spolupráci se Zastoupením Evropské Komise ve Vídni a Informační kanceláří Evropského parlamentu dne 19. října 2017 mezinárodní konferenci na téma: „Mobilita pracovní síly v EU - jaký bude další vývoj?“ Cílem tohoto projektu ekonomické diplomacie realizovaného za finanční podpory Ministerstva zahraničních věcí ČR bylo poskytnout českým firmám, zájmovým sdružením a institucím aktuální informace o probíhající revizi směrnice o vysílání pracovníků a o nových pravidlech pro mezinárodní silniční dopravu v EU. Dalším cílem této vysoce sledované akce bylo poukázat na stávající podmínky v Rakousku pro přeshraniční poskytování služeb a vysílání pracovníků do Rakouska.
 

O současném i plánovaném nastavení pravidel pro vyslané pracovníky přišly diskutovat jako hlavní řečníci europoslankyně a členky Výboru Evropského Parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), Martina Dlabajová (ANO/ALDE) a Terry Reintke (Zelení) a zástupkyně Evropské komise z generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu Elisabeth Werner. V následném panelu vystoupili generální tajemník Svazu autodopravců ČESMAD Bohemia V. Hromíř,  šéf sekce dopravy Rakouské hospodářské komory A. Klacska, představitelé českých a rakouských odborových svazů (místopředseda ČMKOS V. Samek a vedoucí dopravních odborů VIDA K. Delfs) a zástupci MPSV ČR a Rakouska (ředitelka Odboru EU a mezinárodní spolupráce Z. Zajarošová a vrchní ředitelka Sekce pracovního práva A. Ritzberger-Moser). Složení zástupců z ČR a AT umožnilo prezentovat národní pozice obou zemí, priority, ale i obavy, s nimiž do debaty o budoucnosti svobody pohybu v Evropě vstupují. Konference vyvolala velký zájem odborné i laické veřejnosti. Mezi cca stovkou účastníků byli zástupci českých a rakouských státních institucí (mj. MPSV, Ministerstva dopravy), diplomatických zastoupení (kromě Zastupitelského úřadu ČR ve Vídni i diplomaté ze Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska a Bulharska), české ale i např. maďarské, slovinské a bulharské firmy působící v Rakousku, zástupci jejich zájmových sdružení a rakouské právní kanceláře hájící jejich zájmy v Rakousku.

Martina Dlabajová ve svém úvodním projevu vyjádřila obavy nad rostoucími ochranářskými tendencemi v Evropě a nešetřila kritikou nad nově navrženými pravidly pro vysílání. Ta z jejího pohledu nedostatečně zohledňují rovnováhu mezi zachováním volného pohybu služeb a ochranou práv zaměstnanců: "Vyslaní pracovníci symbolizují základní principy EU, kvůli kterým se členské státy rozhodly k EU připojit. Zpřísnění legislativy a umělé srovnání podmínek problémy na pracovním trhu neřeší. Naopak, povede to k uzavírání národních trhů a podlomení konkurenceschopnosti EU." Naší prioritou, jak uvedla, musí být nalezení celoevropského přístupu, který zohlední obavy obou stran. Prostředníka mezi východem a západem by podle ní mělo sehrát právě Rakousko. Její kolegyně z EP Terry Reintke naopak revizi pravidel vítá.  Vzhledem ke zvyšujícím se nerovnostem v EU je z jejího pohledu třeba zabránit dvoutřídnímu zaměstnávání v zemích EU. Revize o vysílání pracovníků v EU by proto měla zajistit stejnou odměnu za stejnou práci, sociální zabezpečení vyslaných pracovníků a objasnění spolupráce firem se subdodavateli. S českou europoslankyní se nicméně shodla v tom, že je potřeba se primárně zaměřit na vymáhání platných pravidel, které zabrání zneužívání práv na pracovním trhu.

Kromě revize směrnice o vysílání pracovníků a zákonů o minimálních mzdách současně probíhají diskuze nad nově představeným balíčkem mobility. V něm jsou zahrnuty také sociální aspekty, vč. návrhu specifické úpravy pro vysílání řidičů v mezinárodní dopravě. Nová pravidla balíčku mobility představila zástupkyně EK z ředitelství pro dopravu E. Werner. Ve svém vystoupení zdůraznila, že v balíčku jde o dosažení koherentní a jednotné úpravy sektoru dopravy, která má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy sociálních standardů, nikoliv o další administrativní zátěž pro evropské dopravce. V následné diskusi se promítla bouřlivá debata, která se vede o návrzích Evropské komise v Bruselu, ideologické rozdělení mezi západními a východními členskými zeměmi, ale i do značné míry protichůdné postoje zástupců firem, coby zaměstnavatelů na jedné straně, a odborářů, hájících zájmy zaměstnanců. Představitelé hospodářských komor a sdružení dopravců kritizovali nadměrnou byrokracii a regulaci podnikání v Evropě, která z jejich pohledu ohrožuje konkurenceschopnost evropských firem ve světě, a  vyslovili se pro vyjmutí mezinárodní silniční dopravy z působnosti směrnice o vysílání pracovníků. Pro A. Klacsku z Rakouské hospodářské komory (WKO) je aplikace pravidla stejné mzdy, vč. ustanovení v rámci kolektivních smluv na vyslaného pracovníka zcela nepřijatelná a jen těžko proveditelná v praxi. V. Hromíř z ČESMAD Bohemia upozornil na to, že největším trnem v oku jsou pro západní trhy tzv. nomádští řidiči a kabotáž. Paušální zpřísnění pravidel namísto zefektivnění jejich vymahatelnosti pouze namotivuje řidiče k přejití pod status OSVČ, na které se pravidla vysílání nevztahují. Na tyto praktiky poukázal i K. Delfs z rakouských dopravních odborů VIDA na základě zjištění kontrol řidičů ze střední a východní Evropy na území Rakouska. Z. Zajarošová z MPSV ČR kontrovala tvrzením, že při nedávné preventivní akci MPSV a MD ČR na hraničních přechodech Rozvadov a Hatě bylo zjištěno, že zatímco řidiči z nových členských zemí EU mají většinou k dispozici pracovní smlouvy v několika evropských jazycích, řidiči z Německa, Rakouska, Itálie a dalších zemí o povinnostech při vysílání často nemají ani základní informace. Na území západních sousedů se dle jejích slov kontrolují výhradně východní řidiči, a pravidla pro vysílání tak západní státy zneužívají pouze pro ochranu vlastního trhu. S tím souhlasili i četní diskutující z pléna, kteří upozornili na komplikované právní a formální požadavky v Rakousku, vůči kterým jsou zahraniční OSVČ a malé a střední podniky činné nejen v dopravě, ale i ve stavebnictví vůči velkým společnostem znevýhodňovány. 

Martina Dlabajová na závěr diskuse apelovala na nutnost najít vyvážený kompromis mezi zachováním volného pohybu služeb a ochranou práva zaměstnanců. Aktuální diskuze ukázala, že takový kompromis ještě není v dosahu. Diskuze nemá být pouze o výši mezd zaměstnanců, je nutné vzít více v potaz zájmy firem, a vytvořit prostředí, které nezkomplikuje podnikání a neohrozí jejich konkurenceschopnost. Dle Dlabajové je třeba diskutovat věcně na základě faktů a nikoliv ideologicky. Namísto přitvrzování pravidel pro všechny je třeba zefektivnit kontroly a vymáhání práva a posílit komunikaci mezi jednotlivými členskými státy a jejich správními orgány. Přes zjevné názorové odlišnosti se účastníci shodli, že je třeba spolu vzájemně více hovořit. Diskuse uspořádaná Velvyslanectvím ČR v Rakousku byla z jejich pohledu unikátní v tom, že dovedla na jedno pódium různé strany, bylo tak možné udělat si obrázek o rozličnosti zájmů v Evropě a složitosti diskuse vedené v Bruselu.

Shrnutí paní europoslankyně Dlabajové si můžete přečíst zde

Více k tématu vysílání pracovníků zde

Ing. Martina Tauberová, vedoucí Obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Rakousku

přílohy

ČESMAD - oficiální pozice DE 334 KB PDF (Acrobat dokument) 23.10.2017

ČESMAD - oficiální pozice CZ 327 KB PDF (Acrobat dokument) 23.10.2017

Komentář M. Dlabajové 786 KB PDF (Acrobat dokument) 23.10.2017

Declaration Mobility Package 2 MB PDF (Acrobat dokument) 25.10.2017

Galerie


Konference "Mobilita pracovní síly v EU: jaký bude další vývoj?"