Na konci roku 2020 dosáhl počet větrných elektráren v Rakousku 1307. Většina energie z větrných elektráren se produkuje na území Dolního Rakouska a Burgenlandu a Dolní Rakousko se v rámci celé země podílí dokonce z 50 % na výrobě větrné, fotovoltaické a biomasové energie. Zatímco v létě je Rakousko co se týká výroby elektřiny z OZE soběstačné, v zimě musí 15 % - 40 % energie dovážet. K tomu, aby Rakousko do roku 2030 vyrábělo veškerou elektřinu z OZE,  bude muset podstatně zvýšit výrobu elektrické energie z OZE. V rámci energetické transformace počítá Rakousko s využitím tzv. zeleného plynu, ale i zeleného vodíku.

Solární energie ve Vídni: Podle posledních průzkumů jsou města zodpovědná za produkci až 80 % skleníkového efektu. Wien Energie předpokládají investice cca 500 mil. EUR  do výstavby zařízení na výrobu obnovitelné energie a do ochrany klimatu. Vídeň sází na solární energii a již v 1. pol. 2020 vyprodukovalo město o 60 % více solární energie než v předchozích letech. Ve městě se nachází i největší rakouská solární elektrárna s výkonem 11 MW. Do roku 2030 by se měl její výkon zvýšit na 600 MW a zajistit ekoproud pro cca 250.000 domácností.

K tomu, aby Rakousko do r. 2030 bylo schopno získávat elektrickou energii pouze z OZE, bude muset navýšit výrobu čisté energie o 27 TWh. V praxi to znamená navýšení fotovoltaiky o 11 TWh, větrné energie o 10 TWh, vodní energie o 5 TWh a energie z biomasy o 1 TWh . Roční náklady na výstavbu nových zdrojů tak dosáhnou cca 1 mld. EUR a pravděpodobně také navýší ceny pro koncového uživatele. Lze navíc předpokládat, že v příštích 20 letech se spotřeba elektřiny i kvůli tlaku na elektromobilitu zdvojnásobí.

K dosažení klimatických cílů může dále zásadním způsobem přispět i vodík. Technická univerzita v Grazu se výzkumem vodíku a palivových článků zabývá na špičkové úrovni. Výzkumné prostředí hlavního štýrského města přilákalo ke spolupráci řadu společností, mezi ně patří kromě Verbund, Innio Jenbacher a AVL i několik výzkumných center jako HyCentA či Large Engines Competence Center (LEC).

Rakousko sází rovněž na fakt, že v zemi velmi podporovaná elektromobilita je jednou z oblastí, kde by právě vodík mohl zaujmout stěžejní pozici. Pro společnosti jako je Magna či AVL je téma vodíku aktuální již delší dobu. Automobilovému průmyslu by vodík mohl přinést řadu výhod, vodíkový pohon je elektrický, tzn. že lokálně jsou vodíková auta zcela bezemisní. Ve srovnání s elektromobily poháněnými bateriemi zabere tankování kratší dobu a vodíkový pohon umožňuje rovněž delší dojezdy. K dalším výhodám patří i nižší zátěž elektrifikační soustavy, neboť vodík lze vyrábět průběžně a může být v potřebnou dobu natankován, díky čemuž dochází k eliminaci využívání rychlonabíjecích stanic. Neznámou ale zatím zůstává, zda je možné vyrábět takové množství vodíku, které by pokrylo danou poptávku. Největší rakouský koncern ve výrobě elektřiny Verbund pracuje na projektu, který má za cíl vybudovat evropský řetězec na výrobu a transport zeleného vodíku. Ten má být následně využíván  nejen v dopravě, ale i průmyslu.

Dle představitelů Verbund se předpokládá, že v první fázi by zelený vodík mělo využívat jak Rakousko, tak Bavorsko. Ve druhé fázi, pokud rakouská produkce zeleného vodíku nebude dostačující stačit, počítá Rakousko s tím, že by se zelený vodík mohl vyrábět v jihovýchodní Evropě. Tzv. „made in Europe“ vodík pak bude do Rakouska a Německa transportován podél Dunaje koridorem TENT-T. Na projektu se podílí mj. i Evropská komise, odběratelé zeleného vodíku a technologičtí partneři.

Podle některých expertů by však  mohlo dosažení stanoveného cíle do r. 2030 trvat déle. Bude zapotřebí rozšířit úložiště energie, nelze vyloučit ani využití jiných technologií pro ukládání energie - jako např. budování plynových zásobníků a plyn nadále využívat jako surovinu pro překlenovací technologie. Plynové elektrárny resp. jejich zásobníky tak mohou v případě potřeby kompenzovat výkyvy s pojené s výstavbou OZE. Stěžejní bude i výstavba rozvodových sítí tak, aby mohla být energie získaná z obnovitelných zdrojů směřována do jednotlivých spolkových zemí dle potřeby.

 

Obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví ČR v Rakousku