Podle informací rakouského ministerstva vnitra bylo v loňském roce nahlášeno 46 179 případů kybernetické kriminality, tedy o třetinu více, než v roce 2020. Data jasně ukazují, že se již dávno nejedná o ojedinělé případy, ale o masový problém. Zatímco v roce 2019 bylo kybernetickou kriminalitou konfrontováno pouhých 11,7 % rakouských firem, v loňském roce se již podíl napadených firem pohyboval mezi 60 až 70 %. Každému pátému napadenému subjektu byly přitom způsobeny finanční škody, v některých případech přesahující 500 tis. EUR.

Nejčastěji se jedná o tzv. phishing, tedy praktiku rozesílání podvodných emailů, díky které útočníci mohou získat přístup k důvěrným informacím. Zvláště počátkem letošního roku se však začaly množit případy ransomware útoků, při kterých útočníci ochromí aktivity společnosti a obnoví je až po zaplacení výkupného. Hrozba se přitom netýká jen malých firem. Příkladem je kybernetický útok v polovině roku 2021, který na týden vyřadil z provozu třetí největší rakouskou mlékárnu „SalzburgMilch“, nebo květnový útok na korutanskou zemskou vládu, při kterém bylo odcizeno min. 250 GB osobních dat a ani měsíc po útoku se nepodařilo zprovoznit všechny programy státní správy.

Zatímco pro velké firmy se stala strategie kybernetické bezpečnosti již samozřejmostí, řada malých a středních firem se nadále řídí heslem „příliš malé, příliš nezajímavé“. Přitom právě tyto se nyní stávají preferovaným cílem hackerů. Vzhledem k dosavadnímu přístupu malých a středních firem se spolková vláda rozhodla tyto finančně podpořit. Na jaře představila speciální finanční balíček pro podniky na zajištění kybernetické bezpečnosti, vedle toho již od roku 2017 funguje dotační program KMU.DIGITAL – iniciativa  ministerstva práce a průmyslu ve spolupráci s Rakouskou hospodářskou komorou a refinancovaný EU.  

V rámci zabezpečení proti kybernetickému riziku tak začíná stále více rakouských firem investovat do ochrany dat, antivirových systémů, anebo do školení svých zaměstnanců. Zvýšená poptávka je rovněž po poradenských IT firmách, které nabízí analýzy možných mezer v zabezpečení či simulace kybernetických útoků. Jelikož se problematika kybernetické bezpečnosti týká také státní, resp. veřejné správy, je možné např. na stránkách státní společnosti BBG (Bundesbeschaffung GmbH, www.bbg.gv.at) nalézt informace o vypsaných veřejných zakázkách, respektive požádat přímo přes e-mailový kontakt support@bbg.gv.at o bezplatné informace o nových tendrech v požadovaném odvětví.

 

Pavlína Šrámková, Ina Bayerová, Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rakousku