Rakousko patří dlouhodobě mezi důležité obchodní partnery ČR. Je naším sedmým nejvýznamnějším obchodním partnerem, který se v roce 2019 podílel 3,6 % na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR. Zároveň bylo naším šestým nejdůležitějším exportním trhem s podílem 4,3 % na celkovém českém exportu. Naproti pocházelo 2,8 % celkového českého dovozu z Rakouska, což tuto zemi činilo devátým největším dovozcem do ČR. Obchodní saldo je z pohledu ČR dlouhodobě aktivní. Rakousko patří dlouhodobě mezi největší investory v ČR. Celková hodnota přímých rakouských investic (FDI) v České republice ke konci roku 2018 přesahuje 14 mld. EUR a v daném roce dosahovala necelých 10% celkové hodnoty FDI v České republice. Rakousko je tím u nás čtvrtým největším investorem. Nejvyšších hodnot dosáhl příliv rakouských investic do ČR v letech 2008, 2010 a 2013. Ve všech případech přesáhl roční příliv hodnotu 1 mld. EUR. V roce 2008 se přitom jednalo dokonce o hodnotu 1,46 mld. EUR, a Rakousko tak v daném roce „porazilo“ oba své tradiční rivaly – SRN a Nizozemí.

I pro Rakousko je pro ČR jedním z hlavních obchodních partnerů. V r. 2019 dosáhl objem vzájemného obchodu dle ČSÚ 12,1 mld. EUR, což ČR zařadilo na 3.místo největších partnerů Rakouska v rámci EU (po DE a IT). ČR je zároveň vůbec nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska v rámci zemí střední a východní Evropy.

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Hospodářské vztahy ČR a Rakouska se začaly úspěšně rozvíjet už v 90. letech, především díky přílivu rakouských investic do ČR. Až do roku 2004 bylo Rakousko třetím nejdůležitějším obchodním partnerem ČR. Po vstupu ČR do EU se možnosti exportu do zemí EU rozšířily a Rakousko se v žebříčku největších obchodních partnerů propadlo. Nicméně objem vzájemného obchodu se neustále zvyšoval. Růst obratu vzájemného obchodu byl přerušen až hospodářskou krizí v roce 2009 (‑16,5 % oproti r. 2008). Export v tomto období dosáhl historicky nejnižší úrovně s propadem o téměř 15 %, u importu to bylo dokonce 19 % (měřeno v CZK). V letech 2010-2012 bylo možné ve vzájemném obchodu meziročně sledovat opět pozitivní vývojové tendence. Toto však již neplatilo o roce 2013, ve kterém došlo meziročně k poklesu vzájemné obchodní výměny o 3,3 %, a celkový obrat činil 8,9 mld. EUR. Důvodem poklesu byl zejména pomalý růst ekonomiky ČR i celkově slabá evropská ekonomika. V letech 2014 až 2016 došlo k postupnému nárůstu vzájemné obchodní výměny. Zatímco v roce 2016 činil podle údajů české statistiky celkový vzájemný obrat 10,0 mld. EUR (nárůst oproti předešlému roku činil 4,1 %), v roce 2017 se jednalo již o hodnotu 11,6 mld. EUR ( nárůst oproti předešlému roku činil 16,6 %). V roce 2017 vzrostl celkový vývoz ČR do Rakouska o 13,8% na 7,1 mld. EUR. Celkový dovoz ČR z Rakouska vzrostl o 21,3 % na 4,5 mld. EUR. V roce 2018 překonal vzájemný obrat hranici 12 mld. EUR. Nominálně vývoz z pohledu ČR meziročně vzrostl o 7,9 % a dovoz o 1,2 %. V roce 2019 došlo k meziročnímu lehkému poklesu vývozů do Rakouska (-0,2 %) a také k snížení dovozů (-3,4 %) z Rakouska. Zvýšilo se naopak saldo obchodní bilance, které je dlouhodobě pozitivní ve prospěch ČR (viz. tabulka).

ČR – Rakousko: Statistika vzájemné obchodní výměny (tis. EUR)

	2015	2016	2017	2018	2019
Vývoz	5 797 286	6 230 998	7 090 525	7 653 771	7 638 416
Dovoz	3 794 488	3 749 824	4 549 004	4 602 612	4 446 128
Obrat	9 591 774	9 980 822	11 639 529	12 256 383	12 084 544
Saldo	2 002 798	2 481 173	2 541 521	3 051 158	3 192 287

Zdroj:  ČSÚ, 2020

V roce 2018 přitekly do ČR přímé rakouské investice v hodnotě 0,554 mld. EUR. Celková hodnota přímých rakouských investic (FDI) v ČR činila 14 mld. EUR. Tento údaj dokumentuje pozici Rakouska jako čtvrtého největšího investora v České republice (po Nizozemí, SRN a Lucembursku).

Nejvyšší podíl rakouských investic připadá na sektor bankovnictví a pojišťovnictví a na obchodní činnost, dále též v rámci výroby do zpracování dřeva, strojírenství a chemického a farmaceutického průmyslu. K nejvýznamnějším rakouským investorům v ČR patří Erste Bank Sparkassen, Bank Austria Creditanstalt, Raiffeisenbank, Bramac Dachsysteme, Vienna International Group, Egel Austria.

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Komoditní struktura

V dovozu Rakouska z ČR výrazně převládají stroje a dopravní prostředky (SITC 7), které dosáhly v roce 2019 hodnoty 3,4 mld. EUR (45 %). Rakouský dovoz druhé největší skupiny zboží, tj. “tržní výrobky” (SITC 6), dosáhl v roce 2019 hodnoty 1,3 mld. EUR (17,5 %). Na třetím místě rakouského dovozu z ČR je zařazeno „průmyslové spotřební zboží“ (SITC 8) s hodnotou 1,2 mld. EUR (15,6 %).

V rakouském vývozu do ČR dosáhla největší skupina zboží, tj. stroje a dopravní prostředky (SITC 7), v roce 2019 hodnotu 1,3 mld. EUR (30 %). Hodnota druhé největší skupiny zboží v rakouském vývozu, tj. “tržní výrobky” (SITC 6) činila 1,2 mld. EUR (26,5 %).  Na třetím a čtvrtém místě rakouských dovozů do ČR se umístily „průmyslové spotřební zboží“ (SITC 8) s 13 % a chemické výrobky (SITC 5) s 12,4 %.

Podíl jednotlivých skupin na zbožové struktuře vzájemného obchodu (údaje za rok 2019)

Třída SITC	Zboží	Vývoz v %	Dovoz v %
0	Potraviny a živá zvířata	4,0	5,7
1	Nápoje a tabák	0,3	0,6
2	Suroviny nepoživatelné, bez paliv	8,0	3,0
3	Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály	2,5	6,0
4	Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky	1,0	0,4
5	Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.	5,6	12,4
6	Tržní výrobky tříděné hlavně podle druhu materiálu	17,5	26,5
7	Stroje a dopravní prostředky	45,1	30,2
8	Průmyslové spotřební zboží	15,6	13,2
9	Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné	0,4	1,9
	Celkem	100,0	100,0

Zdroj: ČSÚ

Vzájemná výměna v oblasti služeb

Sektor služeb je v Rakousku poměrně rozvinutý a má významné postavení v národním hospodářství. Celkový podíl exportu služeb na HDP je v Rakousku kolem 17 %. K hlavním exportním položkám patří zejména služby v cestovním ruchu a dále doprava, obchodní a technické služby, telekomunikační a finanční služby.

Česká republika je v pomyslném žebříčku na 7. místě s podílem 2,6 % na celkovém vývozu služeb z Rakouska. Největším obchodním partnerem Rakouska v obchodu se službami je Německo, kam směřuje necelých 40 % z celkového exportu služeb. V roce 2019 se příjmy z vývozu služeb do Rakouska podílely na celkovém příjmu z vývozu služeb 2,6 %. U dovozů služeb dosáhly výdaje za služby z Rakouska podílu 4,8 % na celkových výdajích za služby. Česká republika má s Rakouskem v obchodu službami od r. 2004 trvale pasivní bilanci. V roce 2019 činilo saldo obchodu se službami -9,98 mld. Kč. Na pasivu bilance se podílel zejména cestovní ruch, z ostatních služb dále poradenské služby, poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené, pojišťovací a penzijní služby. Dlouhodobě kladné saldo je dosahováno v oblasti obchodu dopravními službami, a to zejména zásluhou silniční dopravy. Výrazně kladné saldo dosahují také výrobní služby u cizích fyzických vstupů (zpracování, montáž, balení atd. prováděné podniky, které nejsou vlastníkem daného zboží).

Vývoj vzájemného obchodu se službami (údaje v mil. Kč)

Rok	Vývoz	Dovoz	Vývoz + Dovoz	Saldo
2009	15 372,1	16 711,4	32 083,5	– 1 339,3
2010	16 864,8	18 808,5	35 673,3	– 1 943,7
2011	18 511,7	20 276,7	38 788,4	– 1 765,0
2012	19 613,5	22 587,8	42 201,3	– 2 974,3
2013	17 128,0	22 716,3	39 844,3	– 5 588,3
2014	16 810,6	26 614,1	43 424,7	– 9 803,4
2015	16 184,9	28 530,7	44 715,6	-12 345,8
2016	17 033,1	29 122,1	46 155,2	-12 089,0
2017	17 338,7	27 798,3	45 137,0	-10 459,5
2018	17 969,9	27 982,7	45 952,6	-10 012,8
2019	18 141,8	28 122,9	46 264,7	-9 981,0

ČNB, 2020

České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

České investice v Rakousku byly až dosud zanedbatelné, nicméně v posledních letech jejich hodnota roste a na rakouský trh vstupuje čím dál více českých firem. K  31. 12. 2019 činil stav přímých českých investic v Rakousku podle Rakouské národní banky (OeNB) 291 mil. € (2018: 272 mil. €). Počet českých firem přímo činných v Rakousku se pohyboval kolem 160 s tím, že se jedná většinou pouze o jejich obchodní zastoupení na rakouském trhu nebo o kapitálové (jak částečné, tak i stoprocentní) vstupy do rakouských společností.

K významným českým firmám, které mají přímé zastoupení na rakouském trhu, patří:

• ALUKOV a.s. (v Rakousku společnost ALUKOV Austria GmbH)
• KOMA Space s.o. (v Rakousku společnost KOMA Space GmbH – výrobce obytných sanitárních modulů)
• Ton a.s. (v Rakousku společnost TON Österreich GmbH – výrobce židlí)
• Crocodille ČR, spol. s r.o. – (v Rakousku společnost Crocodille AT GmbH – výrobce baget
• METRANS a.s. (v Rakousku společnosti METRANS (Danubia) Krems GmbH – spedice, a společnost METRANS Railprofi Austria GmbH – želežniční doprava)
• ALZA s.r.o. (v Rakousku ALZA.at)

Jako průlomový do historie českých investic v Rakousku se zapsal kapitálový vstup společnosti SAZKA Group do rakouské společnosti Casinos Austria (CASAG). SAZKA Group od r. 2016 skupuje podíly různých akcionářů, zvýšila tak svůj podíl ve společnosti z původních cca 11% na 38,16% a stala s největším jednotlivým akcionářem společnosti (rakouský stát drží přes firmu ÖBAG 33,2%). Od března 2020 je SAZKA dokonce majoritním vlastníkem CASAG (55,4%) tím, že v rámci vlastnické struktury získala i podíl dlouhodobého rivala, rakouské společnosti Novomatic. Rakouská republika si zajistila svá práva na základě syndikátní smlouvy.

Mezi významné české investice v Rakousku se v roce 2018 řadila i koupě rakouské sportovní firmy Kästle českou společností ConsilSport s.r.o. miliardáře Tomáše Němce.

Příklady významných akvizic českých firem v Rakousku:

• Casinos Austria (SAZKA Group s podílem 55,4%)
• BeMo Tunnelling GmbH (100 % vlastníkem je společnost Metrostav a.s.)
• Waldquelle Kobersdorf GmbH (100 % vlastníkem je společnost Karlovarské minerální vody a.s.)
• Kästle GmbH (100% vlastněná firmou ConsilSport s.r.o.).

Příklady úspěšných zakázek českých firem v Rakousku:

• Sellier – Bellot a.s. (výrobce střeliva) – zakázka na dodávku střeliva pro ozbrojené složky v Rakousku (armáda, policie)
• Škoda JS a.s. (dodávky pro jadernou energetiku) – dodávka nového řídicího systému a pohonů řídicích tyčí pro výzkumný jaderný reaktor ve Vídni.
• Kovostal s.r.o. (výsuvné tribuny)  – zakázka na realizace stadionů Sport Arena v St. Pölten, Red Bull Arena v Salzburku či univerzitního campus TU Wien
• Energo-Pro (energetika, strojírenství) – zakázka na výměnu čtyř turbín v rakouských vodních elektrárnách Limberg u Kaprunu a Häusling v Tyrolsku za 130 milionů
• Aplikace Záchranka, z.ú. /Medical Information Technologies (Záchrankaapp) – zakázka na vývoj rakouské verze Rettungsapp
• DAKO-CZ – zakázka na dodávky brzdových komponent na 34 šestivozových souprav vídeňského metra
• ČD – Informační systémy vyhrála výběrové řízení na dodání nového rezervačního systému pro Rakouské spolkové dráhy (ÖBB)
• kooperace RegioJetu s partnerskou společností WESTbahn v oblasti vlakové dopravy

Smluvní základna mezi oběma státy

Mezi ČR a Rakouskem bylo podepsáno na 80 bilaterálních smluv upravujících ekonomické, sociální a kulturní vztahy či problematiku společných státních hranic (turistické stezky apod.).

Základním smluvním dokumentem je Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, podepsaná 16. 4. 2003 v Athénách (vstup v platnost 1. 5. 2004).

Dnem 1. 5. 2004 se ČR stala na základě uvedeného dokumentu plnoprávným členem EU. Výměna zboží mezi ČR a jednotlivými členskými zeměmi EU, která probíhá na jednotném vnitřním trhu, se řídí jeho pravidly stanovenými komunitární legislativou. Tzv. vnitrounijní (intra-komunitární) obchod je až na nepatrné výjimky plně liberalizován, jinak řečeno jsou zrušeny všechny tarifní a netarifní překážky bránící přesunům zboží a zboží je přes vnitřní hranice EU převáženo volně. Na celé území vnitřního trhu má veškeré české zboží volný přístup bez cel, poplatků vybíraných obvykle v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, bez množstevních omezení, kontrolních režimů a jakýchkoli dalších administrativních řízení vč. pravidelné celní kontroly.

Obchodované zboží podléhá dani z přidané hodnoty a spotřební dani, která je legislativně upravena národními předpisy jednotlivých členských států v souladu s příslušnými směrnicemi ES. Statisticky je vnitrounijní obchod registrován v rámci systému INTRASTAT. Obchodující subjekty jsou povinny pro potřeby statistiky vyplňovat předepsané výkazy.

Komunitárním právem jsou upraveny i další podmínky chování subjektů obchodujících na společném trhu. Jedná se především o společné technické normy, jednotnou úpravu odpovědnosti za výrobky, jednotnou úpravu hospodářské soutěže, úpravu poskytování subvencí a dotací nebo ochranu duševního vlastnictví a další méně významné oblasti.

Dne 1. června 2013 vstoupila v platnost Dohoda mezi vládou ČR a vládou Rakouské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, podepsaná 31. května 2013. [1] 5. prosince 2014 byla ministry vnitra obou zemí podepsána smlouva, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi ČR a Rakouskou republikou o policejní spolupráci z r. 2005. 29. září 2015 byla podepsána Smlouva mezi Českou republikou, Rakouskou republikou a Slovenskou republikou o trojstátním hraničním bodu Dyje-Morava. Dne 21. ledna 2016 byla podepsána Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby.

Kompletní seznam základních bilaterálních smluvních dokumentů mezi Českou republikou a Rakouskem je uveden zde: https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rakousko/smlouvy/index.html.

 [1] Na základě této dohody ČR zastupuje Rakousko v Bagdádu ve vydávání víz pro držitele diplomatických a služebních pasů Iráku a Rakousko ČR v Dakaru pro držitele všech druhů pasů.

Zahraniční rozvojová spolupráce

České republice není ze strany Rakouska poskytována žádná rozvojová pomoc. Stejně tak ani Česká republika neposkytuje tuto pomoc Rakousku.

Zdroj: Bussinesinfo.cz