deutsch  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: © České centrum Vídeň
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

HEJ-HOU | Umělecká výstava v Českém centru věnovaná kritickému zkoumání tématu práce

Kdy: 13.12.2021 10:00 - 25.02.2022 16:00, Kde: České centrum Vídeň, Herrengasse 17, 1010 Wien

„Hej-hou, hej-hou, hej-hou, když máme starost zlou,
vždy vrásky z čela vymaže hej-hou, hej-hou.“
Aktuální výstava (19. 2. - 25. 2. 2022) v Českém centru Vídeň - pojmenována podle slavné písně Disneyho pohádky Sněhurka - se věnuje kritickému zkoumání tématu práce a zabývá se například (překonanými) modely dělby práce, nejistými pracovními poměry, změnou vztahu mezi lidmi a prací, splývání hranicemi volného a pracovního času a v neposlední řadě stále aktuálním odcizení.

Za názvem výstavy „Hej-hou“ se skrývá titul slavné písně Disneyho pohádky Sněhurka a sedm trpaslíků, která byla natočená podle knižní předlohy bratří Grimmů. Film byl uveden do kin v roce 1937, a i když je tomu téměř sto let, jeho dopad na způsob vnímání práce mnoha lidí po celém světě je stále citelný. I dnes dokáže mnoho dětí, dospívajících i dospělých na celém světě z hlavy zabroukat alespoň několik veršů této písničky. Kdo by neznal těch sedm malých trpaslíků s krumpáči, kteří si vesele zpívají na cestě do práce nebo z ní, zatímco Sněhurka čeká doma a udržuje pořádek v chaloupce.

Jak ale člověka napadne pojmenovat výstavu o práci podle písničky z filmu od Disneyho z roku 1937? Pojmenování „Hej-hou“ odráží hned několik záměrů výstavy - zamyslet se nad možná překonanou formou dělby práce, jejím chápáním a nahlédnout na pracovní podmínky nedávné minulosti i bezprostřední současnosti dnešníma očima. Tímto se otevírá prostor pro přemýšlení nad dopadem bouřlivých událostí posledních dvou let na vnímání našich životních poměrů.

Pro výstavu „Hej-hou“ vybraly kurátorky Anežka Jabůrková a Miljana Mirović dvanáct uměleckých děl deseti umělců a umělkyň ze šesti různých zemí. Nejstarší dílo pochází z roku 2007, nejnovější z doby krátce před vypuknutím pandemie koronaviru. K zprostředkování svých myšlenek používají vybraní umělci a umělkyně řadu různých uměleckých médií. Jednotlivá díla se zaměřují vždy na jiný aspekt problematiky spojené s tématem práce. Interdisciplinární přístup k tématu „práce“ nabízí originální způsob přiblížení se k problematice z různých úhlů pohledu.

Výstava zkoumá proměnu vztahu k sobě samému, tělu a práci. Představená díla se navíc zaměřují na různé typy pracovních vztahů a na neviditelnost práce samotné. Prekérní pracovní poměry jsou všudypřítomné, také v Rakousku, kde odbory a syndikáty ještě stále hrají významnou roli. Krom nejistoty ve výdělečné činnosti přinesl neoliberální model práce také změny v lidech samotných. Stírá se hranice mezi zaměstnáním a volným časem. Člověk se propadá do neustálého koloběhu sebezlepšování a ztotožňování se s prací, jenž má v konečném důsledku odcizení se od sebe samotné*ho. Téma výstavy je palčivé zejména nyní, v době celosvětové pandemie.

Zkoumány jsou jak podmínky placené práce v továrně, doma a v kanceláři, tak i ty formující naši pracovní zkušenost. Barbora Kleinhamplová se ve svých dvou dílech zabývá otázkami: Jak ztotožnění se s povoláním ovlivňuje naši identitu a do jaké míry jsme schopni stanovit si hranice vlastní flexibility. Odpověď na tuto otázku je možné nalézt v díle Jany Kapelové, která zkoumá, kde končí volný čas a začíná práce a jak tyto dvě životní sféry od sebe oddělit. Na to, že toto rozhodnutí není jen na člověku samotném, upozorňuje Zbyněk Baladrán, jenž se zabývá optimalizací výkonu v korporátním prostředí. Prostředí velkých firem tématizují také Anna Witt a Burak Delier. Witt se zabývá zkušeností a vnímáním rozdělení moci na pracovišti, zatímco Delier zkoumá mechanismy, pomocí kterých se přizpůsobujeme požadavkům pracovního milieu.

Jako přechod k tematické oblasti care work“ můžeme vidět díla Jiřího Skály zabývající se uznáním a ohodnocením pracovní síly. V ,,Human activities‘‘ vytvořeném spolu s Jakubem Valentou se navíc soustředí na možnosti dohledu a kontroly v digitálním prostoru. Problematiku ‚,care work‘‘ nastiňují díla umělkyň Kataríny CsányiovéJeleny Micić a Karin Marie Pfeifer. Csányiová zkoumá, jak prekérní pracovní podmínky ovlivňují životy přeshraničních pracovníků, jež vykonávají svá povolání mimo právní systém příslušných zemí. Pfeifer obrací divákovu pozornost ke každodenním předmětům a komentuje tak vztah mezi intimním prostředím domácí práce a podmínkami, v nichž pracovníci provádějí stejné činnosti za účelem obživy. Jelena Micić zas věnuje pozornost jak pracovníkům bez řádných dokladů, tak i nerespektováním zdravotních regulí na pracovišti. 

Umělci a umělkyně: Zbyněk BaladránKatarína CsányiováBurak DelierJana KapelováBarbora KleinhamplováJelena MicićKarin Maria Pfeifer,  Jiří SkálaJakub ValentaAnna Witt

Kurátorky: Anežka Jabůrková, Miljana Mirović

Grafický design: Kristýna Jordánová

Technická produkce: Pavel Matěj

Doprovodný program:

  • 26.11.2021 17:00 - Kurátorská prohlídka (DE).
  • 2.12.2021 18:30 - Promítání filmu a následná diskuze: Hranice práce (2017) s režisérkou Apolenou Rychlíkovou (EN)
  • 10.12.2021 17:30 - Přednáška s umělcem: Jelena Micić (EN)
  • 17.12.2021 17:30 - Kurátorská prohlídka (CZ)
  • 13.1.2022 18:30 - Povídaní s umělkyní: Karin Maria Pfeifer (EN)
  • 18.1.2022 18:30 - Povídaní s umělkyní: Barbora Kleinhamplová (EN)
  • 20.1.2022 18:30 - Kurátorská prohlídka (CZ)
  • 28.1.2022 17:00 - Přednáška: Albena Azmanova Prekérnost a vzdání se svobody (orig. Precarity and the Abdication of Freedom) (EN)
  • 18.2.2022 18:30 - Kurátorská prohlídka (BCHS)
  • 24.2.2022 18:30 - Kurátorská prohlídka (CZ)