deutsch  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Česká duchovní služba v Rakousku

Rozhovor s P. ThDr. Janem Horákem, salesiánem Dona Boska.

Něco z historie českých bohoslužeb v Rakousku. Jak je péče o české věřící v Rakousku organizována, je to záležitost rakouských nebo českých církevních struktur?

Již na přelomu 18. a 19. století byla ve Vídni významná česká menšinová skupina. V té době pozorujeme úžasný rozvoj církevního života: obnova brala svou sílu z nezlomné nábožnosti českého věřícího lidu. Tomu však neodpovídala uspokojující duchovní péče. Ta se projevovala pouze ojedinělou iniciativou některých česky mluvících kněží. Zvláště je zde třeba jmenovat patrona svatého Klementa M. Hofbauera, kněze kongregace redemptoristů a pozdějšího patrona Vídně, který od roku 1820 nechal sloužit mše svaté v kostele Panny Marie na Nábřeží pro „obyvatele českého jazyka“. Bylo myšleno i na to, aby zde byla zřízena česká farnost. Tento plán jako i projekt „českého národního kostela“ nebyl na Nábřeží nikdy uskutečněn.

Od poloviny 19. století budují vídeňští Češi rozsáhlou spolkovou organizaci. Nově vznikající spolky značně přispívají k národnímu sebevědomí a samosprávě Čechů na poli kulturního a společenského života. O významu bohoslužeb pro naše krajany ve Vídni píše v roce 1858 spisovatelka Božena Němcová ve své povídce „Dobrý člověk“. Rozhodující podněty k duchovní správě vycházely tehdy z krajanského spolku Jednoty svatého Metoděje. Jedním z hlavních cílů spolku bylo umožnit nedělní a sváteční bohoslužby v české řeči pro krajany ve Vídni a okolí. To se podařilo od roku 1875 v různých vídeňských kostelích, někdy i přes odpor místního německy smýšlejícího obyvatelstva. V roce 1908 byl koupen vídeňskými Čechy pro českou duchovní službu kostel „Nejsvětějšího Vykupitele“ na Rennwegu. Za těch uplynulých víc jak 100 let zde působila celá řada řeholních kněží, kteří svou duchovní činností sloužili krajanům a zajišťovali nepřetržitou kontinuitu. Dnes máme ve Vídni český kostel, český hřbitov a od 1. května 1991 také českou farnost. Letos jsme oslavili 25 let jejího trvání. Duchovní službou pro Čechy v celém Rakousku jsem pověřen Rakouskou biskupskou konferencí se souhlasem České biskupské konference. Mimo jiné mám na starosti také českou farnost ve Vídni, která se skládá z různých věkových a zájmových skupin. Zde působí česky mluvící kněží a různá církevní hnutí: Legio Mariae, Salesiánští spolupracovníci, Hnutí Fokoláre. V poslední době navazujeme kontakt s pražskou a s brněnskou diecézí, z které pochází většina našich lidí.

Jak často a kde probíhají bohoslužby ve Vídni a mimo Vídeň? Jak velká je česká náboženská obec v Rakousku?

V současnosti se české bohoslužby ve Vídni konají pravidelně na 4 místech. V chrámu Panny Marie na Nábřeží, v kostele Nejsvětějšího Vykupitele, v kostele Don Bosco a v kapli Panny Marie Pomocnice. Bližší informace i s mapou najdete na internetu http://farnost.viden.sweb.cz. Za největšího náboženského rozkvětu na začátku 19. století se konaly mše svaté v 8 kostelích. České katolické společenství je nejstarší ze všech ostatních cizojazyčných, kterých je dnes 36, a jsou organizovány vídeňskou arcidiecézí. Jeho začátky spadají do 13. století, kdy ve Vídni vládl český král Otakar Přemysl II. (1253 - 1278). Je také zajímavé, že celá řada posledních vídeňských arcibiskupů má něco společného s českými zeměmi: Kardinal Anton Joseph Gruscha 1890 – 1911, Kardinal Franz Xaver Nagl 1911 – 1913, Kardinal Friedrich Gustav Piffl 1913 – 1932, Kardinal Theodor Innitzer 1932 – 1955, Kardinal Franz König 1956 – 1986, Kardinal Hans Hermann Groër 1986 – 1995, Kardinal Christoph Schönborn 1995 - . Do poloviny 90. let se člověk ta trochu styděl za to, že je českého původu. Od té doby se situace zlepšila a stále více lidí, také společensky úspěšní Rakušané, známí lidé, politici se začali přiznávat se svým kořenům. Řekli, že jejich babička, dědeček, ba i rodiče mluví česky. České bohoslužby a příležitost k svátosti smíření jsou na požádání možné také v Mariazell, Innsbrucku, Grazu a Retzu. Slovenské bohoslužby ve Vídni začaly mnohem později a vyvíjely se nezávisle na českých až do dnešních dnů.

Jiná situace je v Linci nad Dunajem, kde společná duchovní služba pro Čechy a Slováky vznikla obětavou prací českého kněze P. ThDr. Josefa Valeriána, salesiána Dona Boska, který zemřel 13. 2. 2003 a byl významnou postavou v československém exilu v Rakousku. Na jeho památku vznikla Knihovna a Klub Patera Valeriána v Linzi, který je v sobotu a v neděli otevřený. Na pravidelné bohoslužby dochází kolem 40-50 lidí, což lze považovat za úspěch. Další informace jsou na internetových stránkách: http://seelsorgelinz.bplaced.net.

Na otázku, jak velká je česká náboženská obec v Rakousku, není snadné odpovědět. Přestože jsem vyučoval matematiku, nejsem velký přítel statistik.  Znám tři druhy lží: Velkou lež, malou lež a statistiku. Pro srovnání uvádím, že v roce 1910 bylo ve Vídni 499.272 Čechů. Podle sčítání lidu v roku 1939 zde bylo 54.933 Čechů a 5.251 Slováků. Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 bylo ve Vídni a okolí 17.742 Čechů a 10.234 Slováků. Dnes se odhaduje počet Čechů na 30.000 a Slováků na 10.000. Když vezmeme v úvahu, že asi 70% Čechů je dnes bez náboženského vyznání, pak se dostaneme k číslu 9.000. To znamená, že statisticky pouze 9.000 Čechů ve Vídni patří k nějaké církvi. A to tak úplně nesouhlasí, protože například na vyučování náboženství dochází i nepokřtěné děti, stejně tak i na naše prázdninové akce. I nepokřtění rodiče přijdou každý rok na výrobu adventních věnců a na zpět tradičních českých koled. A stejní rodiče nechají v kostele pokřtít své děti. Církev je zde pro všechny lidi: pro věřící i nevěřící, pro mladé i staré, pro zdravé i nemocné, pro spokojené a nespokojené. Po otevření hranic v roce 1989 mnoho našich lidí odjíždí na víkend do Česka a na Slovensko. I to je třeba vzít v úvahu při statistickém výpočtu, kolik lidí chodí obvykle do kostela. Takže v Rakousku je to různé, ve Vídni v neděli dohromady asi 150-200 osob, někdy méně, někdy více. Naše farnost nabízí služby a program pro všechny naše krajany, kterých je i v novém tisíciletí stále dost, a noví přicházejí.

Jak je organizována péče o děti a mládež (zvláště bohoslužby, volnočasové aktivity)? Nabízí česká farnost něco zvláštního pro krajany ve Vídni?

Naše farnost vykonává služby v církvi i ve veřejném životě, konkrétně působí v české menšině. Náš apoštolát má tři spojující prvky. Je to hudba, pedagogická a sociální činnost. Členové společenství se věnují hudbě při liturgii, vedení scholy, chrámového sboru a dětského orchestru. Vyučují katolické náboženství na české základní škole a gymnáziu "Komenský". Každý rok připravují děti k prvnímu svatému přijímání a mládež k biřmování. Přispívají do časopisu "Česká a slovenská Vídeň DNES", do měsíčníku "Kulturní klub" a do katolického časopisu "Rozhledy", který přešel na stránky internetu www.rozhledy.at. Na začátku školního roku, před Vánocemi, před Velikonocemi a na závěr školního roku se žáci a žákyně škol "Komenský" účastní společné školní mše svaté v českém kostele Nejsvětějšího Vykupitele na Rennwegu.

Sociální pomoc je zaměřena především k českým dětem a mládeži velkoměsta na Dunaji k řešení jejich problémů a zdravé náplni volného času. Letos jsme slavili již 55 let letních akcí pro české děti a mládež ve Vídni. Česká farnost je pověřena péčí o volný čas dětí a mládeže v rámci české národnostní skupiny. Od jejího založení v roce 1994 je zastoupena v Poradním sboru při Úřadu spolkového kancléře. Velkou událostí pro naše společenství bylo papežské požehnání Jana Pavla II. na Rennwegu před českým kostelem při příležitosti prohlášení řeholní sestry Restituty Kafkové za blahoslavenou v roce 1998. Brněnská rodačka, mučednice nacistického režimu, je uctívána jako patronka vídeňských Čechů. Nedaleko od hromadného hrobu popravených je od roku 1998 na Ústředním hřbitově ve Vídni – v českém oddělení (Gruppe 140) – umístěn její pomník, který je navštěvován jako její hrob. Celý prostor krajanských hrobů s živým plotem je důstojně upraven. Další velkou událostí byla návštěva papeže Benedikta XVI. v září 2007. Každý rok se koná Mše národů ve vídeňské katedrále sv. Štěpána. Místa pro členy diplomatických sborů jsou rezervována vpředu před oltářem. Koncelebrují duchovní správci cizojazyčných farností ve Vídni. Soubor akcí pod názvem Neděle národů se každoročně těší velkému zájmu veřejnosti. Po mši svaté pokračuje občerstvením, zpěvem a tancem v prostorách Arcibiskupského paláce.

Velké oblibě se těší také naše šestidenní poutě. V roce 1997 jsme se vydali po stopách sv. Vojtěcha do Říma a Vatikánu. K roku 2000 jsme hledali stopy Ježíše Krista v Palestině a Izraeli. V roce 2003 jsme putovali po stopách Dona Boska do Turína a Verony. V roce 2006 do Říma a Vatikánu. V roce 2009 autobusem do Turína a Colle Don Bosco. V roce 2012 jsme letěli do Říma a Vatikánu ke hrobu kardinála Josefa Berana. Je jediným Čechem, kterému se dostalo té pocty být pohřben po boku papežů v kryptách svatopetrské baziliky v Římě. Někteří historikové označují kardinála Berana za jeho postoj vůči dvěma totalitám, nacismu a komunismu, za jednu z nejvýznamnějších postav českých dějin 20. století. Také letos jsme pořádali pouť do Říma o velikonočních svátcích, u příležitosti Svatého roku milosrdenství.

Závěrem srdečně zvu každého k aktivní účasti na bohoslužbách, z které vyrůstá nové vědomí farního společenství. Tvoří se tak nová farní rodina, která si navzájem pomáhá, přátelsky spolu drží, navzájem si odpouští a společně nese nové úkoly. Srdečně zvu na naše bohoslužby také všechny turisty z České republiky.

POŘAD PRAVIDELNÝCH BOHOSLUŽEB:

CHRÁM Panny Marie na Nábřeží, Vídeň 1., Salvatorgasse 12: mše svatá každou neděli a svátek v 8:30 hodin.

KOSTEL Nejsvětějšího Vykupitele, Vídeň 3., Rennweg 63: mše svatá každou neděli a svátek v 10:00 hodin.

KOSTEL Don Bosco, Vídeň 3., Hagenmüllergasse 31, SALESIANUM: mše svatá 2. neděli v měsíci v 10:00 hodin.

KAPLE Panny Marie Pomocnice, Vídeň 13., St. Veit-Gasse 25, DON BOSCO-HAUS: mše svatá 3. sobotu v měsíci v 18:00 hodin.