Čtvrtek

8. B

 

Byl podzimní čtvrtek, který se nesl duchu očekávání, že nás navštíví rakouské děti, v tu dobu ještě neznámí lidé. Čekali jsme netrpělivě u vlaku. Byl jsem nervózní, že se s nimi nedomluvím. Jak jsem je ale uviděl, ulevilo se mi, uslyšel jsem nějakou holku mluvit česky. Paní učitelka nám navrhla, abychom byli galantní a vzali dámám  tašky. Tak jsem neváhal a šel do toho….
                                                                                                                                           Honza

Po obědě jsme je měli provést po škole, toho jsem se strašně bála, protože moc neumím anglicky.
Naštěstí s námi šla jejich paní učitelka, která byla moc hodná. Tak se nám to nakonec povedlo. Když jsme šli na zahradu, připojil se k nám pan učitel Dostál, který jim ji moc hezky popsal a řekl jim i věci, které jsem ani sama nevěděla. Líbilo se mi, že jsem poznala nové lidi a procvičila si angličtinu.

                                                                                                                                              Tereza

S Honzou jsme s rakouskými holkami vymysleli originální pozdrav, který se  uchytil. Tak jsme se bavili a smáli, že jedna z Rakušanek na náměstí přehlédla ceduli a vrazila do ní.
                                                                                                                                               Petr

Domluvili jsme se díky Dominice a překladači, byla s nimi legrace. Zjistili jsme, že Niels má rád želvy,
Iljovi zase pořád brali čepici, jeden z kluků měl iphone 69+.
                                                                                                                                                  Tomáš

Vyrazili jsme i na procházku – na kunštátský zámek. Začalo svítit sluníčko, tak byl nádherný výhled na celý Kunštát, ten se jim moc líbil. Společný den hrozně fajn, chtěla bych, aby se něco takového opakovalo.

                                                                                                                                                  Míša

 

 

 

 

 

Pátek

8.A

 

Hned od začátku se někteří z nás pokusili navázat s hosty kontakt. Někdo použil slova, někdo cukroví. Jeden Rakušan se mi vryl do paměti, byl to malý kudrnatý Patrik. Snažili jsme se domluvit, ale k složitým informacím jsme fakt nedošli.

                                                                                                                                          Kryštof

Doprovodili jsme rakouské žáky k hejtmanovi Jihomoravského kraje. Tam jsme museli čekat, protože v sále bylo málo míst. Tak jsme se mohli jít podívat na střechu, výhled na Brno vážně stál za tu námahu, také tam pěstují včely.
                                                                                                                                          Monika
 

Pan hejtman nás pozval do své kanceláře. Mohli jsme si tam vyzkoušet, jak by nám slušel jeho zlatý
hejtmanský řetěz. Prohlédli jsme si všechny jeho fotografie i  vyznamenání.

                                                                                                                                          Viktorie

 

Nová brněnská socha markraběte Jošta nám připadala trošku směšná, vypadalo to, jako kdyby rytíř seděl na žirafě.

                                                                                                                                        Bára
 

Vyčerpaní jsme šli na oběd do Vaňkovky, ráje pro nákupní nadšence. Pro rakouské děti to nebylo vůbec nic neobvyklého, poblíž jejich města je mnohem větší centrum, ale tuto galerii si hned oblíbily.
Asi že není tak veliká.
                                                                                                                                      Veronika
 

V Punkevních jeskyních to bylo nejlepší, propast Macocha je hodně hluboká a plavba na lodičkách, ta vůbec neměla chybu. Zajímavá byla prohlídka Císařské jeskyně, která slouží k léčení dětí s dýchacími problémy.
                                                                                                                                      Katka

 

 

 

 

 

Sobota

7.A

 

 

Vyrazili jsme na výlet do Prahy. Brzy ráno. Proto jsme se cestou společně moc nebavili, byli jsme všichni hrozně ospalí…
                                                                                                                                      Dominika

 

Nejhezčí byla katedrála sv. Víta. Když jsme čekali frontu, obdivovali jsme s paní učitelkou krásné chrliče, vyfotili jsme si je. Jsou to krásné fotky.
                                                                                                                                      Matěj
 

Cesta zpět se mi líbila nejvíc. Seděly za námi dvě rakouské holky. Začaly jsme se spolu bavit, Hana a Helena byly hrozně bezva, povídaly jsme si a smály jsme se celou cestu. Moc jsem si to užila.

                                                                                                                                      Mila

 

Cesta zpět byla mnohem lepší než cesta tam. Povídali jsme si s dětmi z Rakouska. Učili jsme je nová slova a oni nás. Neuvěřitelně jsme se bavili. Zjistili jsme, že jim dělá hrozné problémy říkat ř. Tak jsme jim nabízeli k opakování slova jako ředkvička, řepa, řeřicha. Oni nás učili různá německá slova, některá jsme také nemohli vyslovit. Byla to legrace. Bezva výlet.       

                                                                                                                                       Ela 
                                                                                                         

Cestou zpátky se celý autobus rozmluvil, to bylo nejlepší z celého dne.
                                                                                                                                    
                                                                                                                                      Gábina