česky  lietuviškai  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vládní ekonomické priority v podání nového premiéra Litvy S. Skvernelise

(Archivní článek, platnost skončena 13.05.2017.)

Dne 2. února 2017 se v prostorách vilniuského hotelu Radisson Blu uskutečnila konference s názvem „Post-2020: Lithuania after the decline of european investment – What challenges will we face?“. Organizátorem této akce byla Asociace litevských průmyslníků (Lithuanian Confederation of Industrialists), což je hlavní sdružení, které zastupuje zájmy velkých průmyslníků a zaměstnavatelů. Na akci vystoupil spolu s dalšími přednášejícími nový litevský předseda vlády S. Skvernelis, jenž o den později vystoupil i na pracovním obědě Americké obchodní komory ve Vilniusu (AMCHAM) na téma ekonomických priorit své vlády. Z jeho vystoupení vyplynulo, že se kabinet hodlá soustředit především na zlepšení regulace pracovního trhu, zkvalitnění a sladění vzdělávacího systému s požadavky zaměstnavatelů, zlepšení podmínek pro lokální i zahraniční investory, zefektivnění a větší průhlednost hospodaření státních podniků a v neposlední řadě i posun vpřed v podpoře vědy a výzkumu.

Vystoupení premiéra S. Skvernelise na konferenci

Vystoupení premiéra S. Skvernelise na konferenci

Konference „Post-2020: Lithuania after the decline of european investment – What challenges will we face?“

Jako první vystoupil litevský předseda vlády S. Skvernelis. Jeho řeč se zabývala mimo jiné dlouhodobými cíli, mezi něž zahrnul lokální investice, hledání a stimulování nových investorů nebo vývoj trhu práce. Dále se dotkl tématu Brexitu, u něhož zmínil vliv na změny v rozpočtu EU. Premiérovou hlavní prioritou, jak vyplynulo z vystoupení, je reforma školství, především vysokoškolského vzdělání, neboť je podle něj šancí pro vytvoření konkurenceschopné budoucnosti země. Ekonomickou situaci země zhodnotil výrokem, že „je škoda, když nevíme, jaký potenciál máme“.

Jako druhý v pořadí vystoupil R. Dargis, prezident Asociace litevských průmyslníků. Jeho řeč se zabývala výzvami, kterým bude muset dle jeho názoru do roku 2020 Litva čelit z pohledu průmyslníků a zaměstnavatelů. Jeho prezentace obsahovala několik zajímavých grafů, podle nichž například Litva patří do první desítky nejlépe se rozvíjejících zemí. Zmínil i dopad odchodu některých firem, které v minulém roce opustily Litvu, a také emigrace obyvatel z ekonomických důvodů. Dále uvedl, že export země na hlavní trh EU úspěšně roste. V neposlední řadě navázal na myšlenku předsedy vlády, týkající se reformy školství coby největší výzvy. Dargis by se však zaměřil na středoškolské vzdělání, které je dle jeho slov klíčové. Studenti středních škol totiž postrádají gramotnost, co se týče trhu a ekonomiky.

V následující části konference vystoupil M. Daheim, odborník SEB Group na strategii v oblasti německy mluvících zemí Eurozóny. Podle jeho slov lze očekávat pozitivní vyhlídky pro celý region Pobaltí včetně Litvy. Daheim se zaměřil spíše na celkový pohled na EU, přičemž vždy zdůraznil dopady a fakta týkající se Litvy.

V posledním přednáškovém bloku vystoupil zástupce BUSINESSEUROPE. V této části konference byly mimo jiné zmíněny i možné hrozby. Mezi ně přednášející zařadil především terorismus ze strany ISIS vůči velkým městům, dále hybridní válku, ale také populismus.

Pracovní oběd s premiérem na pozvání AMCHAM

S. Skvernelis o den později, 4. února 2017, přijal také pozvánku na pracovní oběd se členy a hosty AMCHAM v hotelu Radisson Blu Astoria, kam dorazil v doprovodu americké velvyslankyně A. Hall, náměstkyně ministra hospodářství L. Sabaitiené, náměstkyně ministryně práce a sociálního zabezpečení E. Radišauskiené a dvou poradců L. Savickase (ekonomické otázky a řízení strategických změn) a U. Kaunaité (vzdělávání, věda a kultura).

Na úvod svého vystoupení zmínil jako hlavní ekonomický cíl země během nadcházejícího působení nové vlády posun Litvy na pozici nejsilnější země v regionu na poli přímých zahraničních investic a kvalitě podnikatelského prostředí. Pro splnění tohoto cíle musí nastat

  • změny ve vzdělávání, což přispěje ke zvýšení jeho kvality, dostupnosti a také širšímu mezinárodnímu uznání;
  • posun v podpoře vědy a výzkumu, což umožní vybudovat inovativní ekonomiku, kreativní společnost a mezinárodně uznávaná výzkumná střediska;
  • konsolidace vzdělávacích a výzkumných institucí, neboť byly vynaloženy značné prostředky ze státního rozpočtu, ovšem s malou návratností a nedostatečným přínosem;
  • vzdělávací reforma především u vysokého školství, což je nevyhnutné, ale bude zapotřebí značného politického úsilí, aby se vše podařilo;
  • změna v pracovních a životních podmínkách, aby bylo možno nalákat zpět kvalitní lidské zdroje, jež odešly do zahraničí (cca 1 milión osob, jak uvedl premiér) a jsou údajně připraveny se vrátit, dokáže-li vláda nejen mluvit, ale učinit konkrétní kroky pro zlepšení situace;
  • zlepšení v regulaci pracovního trhu, proto vláda učiní vše, aby nový Zákoník práce vstoupil v platnost k 1. 7. 2017[1];
  • omezení vlivu zájmových skupin, snížení korupce a byrokratické zátěže;
  • důležitá reforma veřejného sektoru, která odstraní demotivaci zaměstnanců;
  • změny v předpisech pro schvalování nové výstavby a investic;
  • zlepšení kvality fungování státních podniků[2] prostřednictvím jejich konsolidace, změny managementu, hledání nových tváří v soukromém sektoru;

Kromě toho premiér slíbil zachování úrovně daňové zátěže pro podnikatele (tj. nezvyšovat daně), podporu malým podnikům, zjednodušení byrokracie, která je zatěžuje, a nastavení rovných podmínek s velkými hráči. Spolu s dalšími kroky by tato opatření měla přesvědčit podnikatele, aby opustili tzv. šedou ekonomiku, investovali do efektivního využívání pracovních sil, vytvářeli nové příležitosti v regionech.

Po vystoupení se premiér bez dalších dotazů rozloučil a předal slovo svému doprovodu, který pokračoval v diskuzi s vedením AMCHAM a reagoval na dotazy z publika. Z této části pracovního oběda mezi zajímavé momenty patřila informace o probíhajícím plánovacím procesu, do nějž mají ve lhůtě do 20. 2. přispět nejrůznější vládní a státní instituce (včetně kupř. vzdělávacích či municipálních) a poté vládní tým zveřejní svůj akční plán k 1. 3. 2017. Samotní zástupci vlády označili novou administrativu za mladý tým s chutí po změnách a odhodláním zjednodušit fungování státní správy („nepsat si mezi sebou dopisy, ale pracovat společně jako tým napříč resorty“), vůlí podpořit inovace, přímé zahraniční investice, modernizaci výrobního sektoru a v konečném výsledku produktivity ekonomiky prostřednictvím větší pružnosti a schopnosti přizpůsobit se globálním potřebám a trendům.  Co se týče změn v sektoru státem vlastněných podniků, více informací bude předloženo po 1. 3. 2017, zvažují se i možnosti privatizace či převedení některých činností do soukromého sektoru.  Kabinet rovněž diskutuje o možném snížení daňové zátěže s ohledem na fakt, že Litva patří mezi pětici nejdražších ekonomik v Evropě z pohledu zdanění pracovní síly. Stát rovněž nezapomíná na boj s šedou ekonomikou, pašováním, korupcí[3], to jsou ostatně podle poradců hlavní témata pro premiéra. Vláda společně s Invest Lithuania provede revizi stavu v oblasti zahraničních investic, navrhne zlepšení v daňových pobídkách, vydefinuje sektory, které bude primárně podporovat. Zaměří se i na efektivitu rozdělování a toku státních prostředků.

Z pohledu agendy práce a sociálních věcí patří mezi hlavní priority rodinná politika, reforma péče a ochrany dětí, odstraňování nerovnosti v příjmech, posílení sociálního dialogu v co nejširším měřítku včetně NGO.  V roce 2017 neočekává resortní ministerstvo větší změny, o rok později však hodlá přijít se sjednocením a snížením odvodů na sociální zabezpečení.

Petr Vávra, zástupce velvyslance, Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu

Alžběta Bártlová, stážistka, Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu


[1] S. Skvernelis uvedl, že k odložení platnosti ZP (původně 1. 1. 2017 ještě za předchozí vlády) vedla nový kabinet snaha vše znovu projednat s partnery, což by mělo nastat do 10. 3. 2017.

[2] Celkem 128 s průměrnou kapitálovou návratností kolem 3%, přičemž pouhé 2 podniky platí státu až 98% veškerých dividend, tj. ostatní buď zajišťují pouze prostou obnovu, nebo vytvářejí ztrátu.

[3] kupř. americké firmy se údajně jako potenciální investoři v Litvě zajímají v první řadě o stav korupce v zemi, úroveň byrokracie a až v další fázi se ptají na úpravu pracovních vztahů či lidské zdroje.

Galerie


Saulius Skvernelis AMCHAM