česky  lietuviškai  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: www.pexels.com
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Litva zvažuje výstavbu offshore větrných farem

(Archivní článek, platnost skončena 31.12.2022.)

Studie proveditelnosti zadaná litevským ministerstvem energetiky hovoří o instalaci větrných turbín v Baltském moři u městečka Šventoji v blízkosti hranice s Lotyšskem. Maximální kapacita je uvažována 3,35 GW. Rozhodnutí o výstavbě má padnout do roku 2020, tendry by byly vyhlášeny v roce 2022. Tento projekt může přinést zajímavé příležitosti pro české firmy v energetickém sektoru.
 

Odborníci navrhli ministerstvu energetiky několik alternativních mořských lokalit, ve kterých by mohly být vybudovány offshore větrné farmy o výkonu 200, 300, 400 nebo 500 MW. Celkově vyhodnotili možnosti rozvoje větrných farem až do úhrnné kapacity 3,35 GW v závislosti na infrastruktuře a finančních podmínkách. Ministerstvo uvádí, že litevská vláda musí o projektech v Baltském moři rozhodnout do konce roku 2020. Dosud žádné větrné farmy v litevských teritoriálních vodách v Baltském moři nejsou.

Nyní je v Litvě činných 23 větrných farem o celkové kapacitě 480 MW, resp. včetně malých větrných turbín 539 MW. V roce 2018 činil obrat v sektoru větrné energie cca 100 mil. EUR. Roční výroba větrné elektřiny vloni dosáhla 1,1 TWh (1117 GWh), což zajistilo 10 % litevské potřeby elektrické energie (průměr EU je 14 %), a představuje více, než činí souhrnná výroba elektrické energie z dalších obnovitelných zdrojů (v roce 2018 úhrnem 2,09 TWh). Rekordní provoz litevských větrných elektráren - 1,3 TWh (1331 GWh) – byl zaznamenán v roce 2017.

Momentálně je celková bilance litevské energetické soustavy záporná - od roku 2014 objemy dovážené elektrické energie stále rostou a v roce 2018 představovaly cca 75 % potřeby elektrické energie země. Litva plánuje do roku 2020 získávat z obnovitelných zdrojů 35 % energie, do roku 2030 cca 50 % a do roku 2050 cílových 100 %. Litevská strategie energetické nezávislosti předpokládá, že úloha větrné energie bude nadále růst a větrné farmy budou dlouhodobě generovat více než 60 % litevské potřeby. Podle této strategie by mělo být do roku 2030 dosaženo celkového instalovaného výkonu větrných elektráren1150 MW, které by ročně vyrobily 3,5 TWh elektřiny. Litevská asociace pro větrnou energii uvádí, že do roku 2030 by bylo realistické dosáhnout až 1500 MW a národní energetickou strategii označuje za příliš opatrnou.  

Podle místního ministerstva energetiky by mohly být první tendry vyhlášeny v roce 2022.

Pro více informací sledujte webové stránky litevského ministerstva energetiky http://enmin.lrv.lt/en nebo kontaktujte obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu (e-mail: commerce_vilnius@mzv.cz, tel. +370 5 266 10 56, Dr. Kristina Karvelyte - ekonomický specialista).

Tomáš Vostrý, zástupce velvyslance, Velvyslanectví České republiky v Litvě