česky  lietuviškai  english 

rozšířené vyhledávání

Vzájemné vztahy

Litva je členským státem EU a NATO. Provádí zodpovědnou zahraniční politiku založenou na jasné hodnotové orientaci a zkušenostech z pohnutých dějin 20.století. Usiluje o viditelnou přítomnost a aktivní roli v mezinárodních organizacích (OSN, OBSE) a v zahraničních vojenských misích (zejména NATO). Má jasné priority v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (transatlantické vztahy, Východní partnerství, energetická bezpečnost, rozšiřování EU, ochrana lidských práv). Působí jako aktivní regionální hráč (seversko-baltská spolupráce, východní partneři EU). Disponuje mladou moderní diplomacií, jejíž pozornost se koncentruje na euroatlantickou oblast a bezpečnostně politickou agendu.

Česko-litevské vztahy jsou bezproblémové, založené na sdílených hodnotách a blízkých či shodných zahraničně- a bezpečnostně politických zájmech. Opírají se o dávnou historickou tradici, paralelní utváření moderní státnosti, obdobný prožitek totalitní minulosti, aktuální spojenectví v NATO a partnerství v EU a rozvinutou bilaterální spolupráci v praktických oblastech (obchod, vojenství, atd.). Z pohledu občanů je vzájemné vnímání druhé země pozitivní a sympatické. Vzhledem k jisté velikostní asymetrii obou zemí však Litevci znají poněkud lépe Česko než je tomu naopak.

Vlajka ČR Vlajka Litvy

Zajímavosti z historie česko-litevských vztahů

  • V roce 1397 byla na Karlově univerzitě založena Litevská kolej. Karlova univerzita se stala na několik století významým centrem baltistických studií v Evropě.
  • V roce 1410 v bitvě u Grunwaldu (litevsky Žalgirisu) čeští vojáci pod vedením Jana Žižky z Trocnova a Jana Sokola z Lemberka významně přispěli po boku litevského velkoknížete Vytautase (a polského krále Vladislava II.) k porážce  Řádu německých rytířů.
  • V roce 1422 litevský velkokníže Vytautas (česky Vitold) přijal z rukou husitů českou korunu. Do Čech vyslal svého náměstka Zikmunda Korybutoviče.
  • 1471-1526 vláda původem litevské dynastie Jagellonců v Zemích Koruny české.
  • V 19.století se čeští obrozenci živě zajímali o Litvu. Básník František Ladislav Čelakovský v roce 1827 přeložil a vydal sborník litevských národních písní.
  • V roce 1856 byla profesorem Karlovy univerzity Augustem Schleicherem vydaná německy psaná litevská gramatika („Litauische Gramatik“). Je považována za vůbec první vědeckou mluvnici litevského jazyka.
  • V roce 1882 pobýval v Praze významný litevský národní buditel Jonas Basanavičius. Litevské národní hnutí se silně inspirovalo českým emancipačním procesem. Basanavičius si v Praze našel také svou manželku.
  • V 80.letech 19.století byla v Praze připravena k vydání první čísla litevských novin „Aušra“ (česky „Úsvit“). Litevské obrozenecké spolky fungovaly podle vzoru Matice české.
  • Na přelomu 19. a 20.století byla do litevštiny částečně převzata česká diakritika (č, š a ž), která nahradila spřežkový pravopis ovlivněný polštinou.
  • V roce 1922 byly mezi Československem a Litvou navázány diplomatické styky. Československo otevřelo v Kaunasu svůj konzulát, který byl v roce 1927 povýšen na vyslanectví (prvním rezidentním  vyslancem se stal v roce 1936 J.Skalický).
  • Litva byla prvním státem, kam Československo (v roce 1925) vyvezlo svá vojenská letadla (Letov Š20-L). Ve 30.letech patřilo Československo mezi nejvýznamnější dovozce do Litvy. Dovážely se především stroje, textil a cukr.
  • Od poloviny 80. let 20.století se rozvíjela ilegální spolupráce mezi československými a litevskými disidenty. Po sametové revoluci v Československu udržovali českoslovenští představitelé kontakty s litevským reformním hnutím Sajudis. Prezident Václav Havel a předseda Sajudisu Vytautas Landsbergis spolu korespondovali.
  • Od roku 1989 se na Karlově univerzitě opětovně přednáší litevština. Na Masarykově univerzitě v Brně pak od roku 1999. Na Vilniuské univerzitě se přednášela čeština v letech 1995-2007.
  • V roce 1991 byly obnoveny diplomatické styky mezi Československem a Litvou. Ve stejném roce bylo zřízeno velvyslanectví ve Vilniusu (prvním velvyslancem se stal J.Nemes).
  • Litva uznala samostatnou Českou republiku k 1.1.1993. První českou velvyslankyní ve Vilniusu se stala J.Jeslínková.
  • V roce 1996 byly poprvé v češtině vydány dějiny pobaltských zemí (L.Švec, Dějiny pobaltských zemí).
  • V roce 2009 plnila letadla Armády České republika v rámci NATO misi střežení vzdušného prostoru nad pobaltskými zeměmi.
  • V roce 2009/10 vyšlo v litevštině dosud nejvýznamnější zpracování československo-litevských meziválečných vztahů (D.Bukelevičiute, „Lietuvos ir Čeksolovakijos dvišaliu santykiu dinamika 1918-39 metais“).
  • Úspěšně spolupracují partnerská česká/moravská a litevská města, např.: Brno-Kaunas, Děčín-Jonava, Havířov-Mažeikia, Slaný-Rokiškis, Třeboň-Utena, Prachatice-Ignalina, Nepomuk-Anykščiai, Krnov-Telšiai, Bruntál-Plunge, Františkovy Lázně-Druskininkai, Tábor-Alytus, Krtetinga-Jeseník, Chomutov-Ukmerge.
  • Česká republika zůstává významným litevských obchodním partnerem. Do Litvy se dováží hlavně dopravní prostředky (osobní automobily, železniční vozidla), chemické výrobky (prací a čistící prostředky), umělé hmoty (polyetylén), stroje a průmyslová zařízení, kotle, léčiva, broušené sklo, zařízení pro zpracování dat.

Přijetí velvyslance Víta Korselta u ministra zahraničních věcí L. Linkevičiuse

thumb

Dne 6. listopadu se uskutečnilo přijetí Víta Korselta, velvyslance ČR v Litvě, u ministra zahraničních věcí Litvy Linase Linkevičiuse, jenž v úvodu vysoce ocenil dosavadní úroveň bilaterálních vztahů a poděkoval za české angažmá v posilování… více ►

Návštěva velvyslance V. Korselta v Kaunasu

thumb

Během své návštěvy v Kaunasu ve čtvrtek 25. října 2018 jednal velvyslanec Vít Korselt se zástupci města o možnosti spolupráce v oblasti hospodářské a kulturní, dále pak navštívil Knihovnu Valdase Adamkuse, muzeum věnované někdejšímu litevskému… více ►