česky  lietuviškai  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: (@MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Česko-litevský literárně-básnický večer na velvyslanectví ve Vilniusu

(Archivní článek, platnost skončena 31.10.2016 / 16:42.)

Dne 15. května byl ve Vilniusu zahájen mezinárodní básnický festival Básnické jaro 2016. Tento každoroční festival Svazu spisovatelů Litevské republiky probíhá již od roku 1965, účastní se ho nejen místní básnici, ale i zahraniční hosté, letos byl mezi nimi i český básník Vojtěch Kučera.

Vojtěch Kučera narodil se v roce 1975 v Třinci, vystudoval geografii na MU v Brně, v letech 1999-2004 byl šéfredaktorem literární revue Weles[i], kterou spolu s Bogdanem Trojakem v r. 1996 i založil. Vydal sbírky Nehybnost (2010), A hudba? (2005), Samomluvy (2000). V. Kučera patři svou básnickou prací k literátům, kteří autorsky dospívají již ve svobodné České republice. I přesto, že jeho texty neputují po celé Evropě, jak je tomu u jeho věkově i autorsky spřízněných kolegů, má jeho literární činnost důsledky, které ovlivňují způsob využití internetu a webové prezentace poezie.

Dne 25. května vystoupil Vojtěch Kučera spolu s litevským básníkem a překladatelem Almisem Grybauskasem na velvyslanectví České republiky ve Vilniusu v básnickém večeru Duety+. Almis Grybauskas[ii] přeložil jeho verše do litevského almanachu Básnického jara 2016 a právě zhruba před rokem navrhl, aby Litva pozvala Vojtěcha Kučeru na tento básnický festival. Básnický večer zahájila pracovnice českého velvyslanectví Laura Vancevičiené, která poděkovala Svazu litevských spisovatelů za možnost uskutečnit tento večer a také poděkovala všem účastníkům večera za projevený zájem o českou poezii, krátce představila českého básníka a geografa V. Kučeru i litevského překladatele a básníka Almise Grybauskase, doplnila, že český básník Vojtěch Kučera spolu s překladatelem bude své básně  číst ještě dne 27. května v Kaunasu a dne 28. května v Anykščiai.

Brněnský básník V. Kučera krátce promluvil o sobě a své tvorbě: „básnickým východiskem práce autorů mé generace je odkrytí tajemství pomocí každodenní reality. Ta je nahlížena pomocí všedních věcí a za autorovy svědecké účasti se může stát nezapomenutelnou, resp. jedinečnou. My utíkáme od velkých pojmů a raději využíváme běžné vyjadřovací prostředky, včetně vulgarismů, slangu či dialektu“. Prostřednictvím video projekce recitoval V. Kučera básně ze svých sbírek Nehybnost (2010), A hudba? (2005), Samomluvy (2000), A. Grybauskas přečetl překlady těchto básní do litevského jazyka a poté i 5 svých vlastních veršů ze své poslední sbírky „Žuvys“ (2007).

Po recitování se posluchači dotazovali obou básníků na současnou situaci české poezie, o nejnovějších trendech a básnických festivalech, které probíhají v České republice.

Čtení české i litevské poezie se těšilo poměrně velkému zájmu publika, na výjimečnou náladu večera navázalo drobné pohoštění, během něhož hosté měli možnost promluvit s českým básníkem V. Kučerou a lektorem baltistiky na Masarykové univerzitě A. Grybauskasem, podělit se svými dojmy a živě diskutovat jak o poezii, tak i o jiných aktuálních tématech.

Zprávy o festivalu a českém básníkovi uveřejnily internetové portály www.delfi.lt, www.lrytas.lt, www.15min.lt, www.bernardinai.lt.

Vojtěch Kučera

Vojtěch Kučera


[i] Literární revue Weles je časopis, který se chce primárně věnovat nejnovější české poezii a próze. Reflektuje ovšem i literaturu cizojazyčnou (rubriky Překladatelská huť a Patron), pozornost věnuje také kritické reflexi (rubriky Studie, Kritiky, Telegrafické recenze a Recenze).

[ii] Almis Grybauskas (nar. 1947) je vynikající bohemista a překladatel, jehož péčí byla do litevštiny přeložena stěžejní díla některých z nejvýznamnějších českých autorů 20. století (zejména Milan Kundera, ale také Jaroslav Hašek stejně jako i politicko-filosofická díla představitelů Charty 77 Václava Havla či Jana Patočky). A. Grybauskas byl v 80. letech aktivním účastníkem litevského hnutí za obnovení nezávislosti a stál u zrodu litevského PEN klubu. Spolupracoval s československým disentem. V době boje za mezinárodní uznání obnoveného litevského státu pobýval v Praze jako neoficiální představitel litevské vlády. Neustále udržuje intenzívní kontakt s Českou republikou. Momentálně působí jako lektor litevštiny na brněnské Masarykově univerzitě.