Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Východní partnerství

 

Východní partnerství (VP), politika Evropské unie vůči šestici východoevropských zemí (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina), dlouhodobě náleží k prioritám zahraniční politiky Česka.


Ustavení politiky Východního partnerství patřilo k prioritám českého předsednictví v Radě EU v 1. polovině roku 2009. Není tudíž náhodou, že se první, zakládající summit Východního partnerství uskutečnil v Praze dne 7. května 2009.  Následovaly další summity v dvouletých intervalech (2011 – Varšava, 2013 – Vilnius, 2015 – Riga). Zatím poslední summit se konal dne 24. 11. 2017 v Bruselu.

Východní partnerství je politikou EU vůči šesti východoevropským zemím, tj. vůči Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a Ukrajině, přičemž je součástí Evropské politiky sousedství. Hlavním cílem Východního partnerství je vytváření podmínek nezbytných pro urychlení politického sblížení a pro další hospodářskou integraci mezi EU a šesti partnerskými zeměmi. Východní partnerství se skládá se dvou dimenzí – bilaterální a multilaterální. Bilaterální dimenze zahrnuje jednání jednotlivých partnerských států s EU (např. o asociačních či jiných rámcových dohodách, vízové facilitaci či liberalizaci), multilaterální dimenze pak pokrývá spolupráci celku šesti partnerských zemí s EU (jedná se např. o summity, schůzky ministrů ZV, sektorových ministrů, o spolupráci v rámci čtyř tematických platforem apod.).

I. Bilaterální dimenze Východního partnerství

Postupně se v rámci Východního partnerství vyčlenily 2 skupiny zemí, tj. země, které mají s EU uzavřenu Dohodu o přidružení, a země bez této dohody. Mezi země s Dohodou o přidružení patří Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, druhá skupina pak zahrnuje Arménii, Ázerbájdžán a Bělorusko. Dohody o přidružení přinášejí kromě prohloubení politického a sektorového dialogu s EU právní závazek dané země pracovat na reformách a na sbližování  národní legislativy s legislativou evropskou. Posiluje se rovněž spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky (nejedná se však o poskytnutí bezpečnostních záruk). Součástí Dohod o přidružení jsou prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, které odstraňují většinu omezení vzájemného obchodu.

Dohody o přidružení s Gruzií, Moldavskem a s Ukrajinou byly podepsány v červnu r. 2014. Dohody o přidružení s Gruzií a Moldavskem vstoupily v platnost k 1. 7. 2016, tj. po ukončení jejich ratifikace. Dohoda o přidružení s Ukrajinou vstoupila v platnost k 1. 9. 2017, do té doby byla prováděna prozatímně. Důvodem byla skutečnost, že ratifikační proces v Nizozemsku byl ukončen až v  roce 2017.

Arménie a Ázerbájdžán mají s EU již od r. 1999, tedy z doby ještě před ustavením politiky Východního partnerství, uzavřeny Dohody o partnerství a spolupráci. V rámci Východního partnerství s těmito zeměmi probíhá, resp. probíhalo sjednávání nových rámcových smluvních dokumentů, které v porovnání s Dohodami o partnerství a spolupráci ustavují vyšší formy spolupráce. Na okraj summitu v Bruselu dne 24. 11. 2017 byla podepsána nová rámcová dohoda mezi EU a Arménií. Od února r. 2017 Ázerbájdžán vyjednává s EU o novém rámcovém smluvním dokumentu. Bělorusko nemá dosud s EU uzavřen žádný rámcový smluvní dokument. Momentálně probíhají jednání o uzavření právně nezávazného Memoranda o prioritách partnerství, které vychází ze začlenění Běloruska do Evropské politiky sousedství.

Od ustavení Východního partnerství v r. 2009 došlo ve vztazích partnerských zemí s EU rovněž k pokroku ve vízové oblasti, a to prostřednictvím sjednání dohod o vízové facilitaci či liberalizaci. V dubnu 2014 vstoupila v platnost dohoda s Moldavskem o vízové liberalizaci pro držitele moldavských biometrických pasů pro cesty do 90 dnů během období 180 dnů. V roce 2017 pak vstoupily v platnost obdobné dohody s Gruzií a s Ukrajinou.  Arménie a Ázerbájdžán mají s EU uzavřeny dohody o vízové facilitaci. O uzavření dohody o vízové facilitaci vyjednává rovněž Bělorusko.

II. Multilaterální dimenze Východního partnerství

Multilaterální dimenze Východního partnerství zahrnuje spolupráci všech šesti partnerů s EU a má následující hierarchii:

  1. summity hlav států/vlád jednou za dva roky;
  2. zasedání ministrů zahraničí jednou za rok;
  3. zasedání resortních ministrů,
  4. spolupráce v rámci čtyř tematických platforem:
  • Platforma 1 - posílení institucí a dobré vládnutí
  • Platforma 2 - tržní příležitosti,
  • Platforma 3 - propojenost (interkonektivita)  - zejména budování energetických a dopravních sítí
  • Platforma 4 - mobilita a kontakty mezi lidmi,

Spolupráce se zeměmi Východního partnerství má kromě dialogu mezi vládami i další rozměry. Parlamentní dimenzi Východního partnerství zajišťuje parlamentní shromáždění EURONEST, jehož se účastní zástupci parlamentů všech partnerských zemí  kromě Běloruska. Konference regionálních a místních samospráv Východního partnerství CORLEAP zastřešuje spolupráci municipalit.

Fórum občanské společnosti Východního partnerství umožňuje zapojení do této iniciativy též nevládním organizacím, think-tankům, nadacím, odborům, organizacím zaměstnavatelů a dalším aktérům občanské společnosti. Jelikož podpora spolupráce s nevládním sektorem je jednou z priorit České republiky, konala se v prostorách Ministerstva zahraničních věcí České republiky v předvečer zakládajícího summitu Východního partnerství v Praze v květnu 2009 konference „Východní partnerství – Cesta k fóru občanské společnosti“, jež předznamenala vznik Fóra.

Výsledky summitu Východního partnerství v Bruselu dne 24. 11. 2017

Jednalo se o v pořadí již pátý summitu Východního partnerství. Českou delegaci vedl premiér B. Sobotka, za Ministerstvo zahraničních věcí se summitu zúčastnil náměstek pro řízení sekce evropské J. Dürr. Výstupem summitu je společná deklarace všech účastnických států, která klade důraz na posílení odolnosti („resilience“) partnerských zemí cestou prohloubení praktické spolupráce s pozitivním dopadem na život obyvatel. Deklarace má 2 přílohy: dokument "20 for 2020" a nové schéma multilaterální dimenze Východního partnerství. 

Dokument "20 for 2020" stanoví 20 cílů, kterých má být v oblasti praktické spolupráce dosaženo do r. 2020. Jedná se o cíle v následujících oblastech: hospodářský rozvoj a tržní příležitosti; posílení institucí a dobré vládnutí („good governance“); propojování infrastruktury, energetická účinnost, životní prostředí a problematika změny klimatu; mobilita a kontakty mezi lidmi.

Nová architektura multilaterální dimenze harmonizuje obsah multilaterálních platforem se čtyřmi oblastmi spolupráce vytyčenými v deklaraci ze summitu Východního partnerství v Rize v r. 2015 (posílení institucí a dobré vládnutí - „good governance“, mobilita a kontakty mezi lidmi, tržní příležitosti, propojenost /interkonektivita/  - zejm. budování energetických a dopravních sítí). Rovněž došlo k posílení politického vedení platforem, a to tak, že na jejich činnost budou dohlížet pravidelná zasedání seniorních úředníků členských států EU i partnerských zemí.

Je pozitivní, že se na summitu v Bruselu podařilo (pokud jde o evropské aspirace některých partnerských zemí) udržet jazyk ze summitů ve Vilniusu (2013) a z Rigy (2015), tj. přiznat zainteresovaným partnerských zemím „evropské aspirace a evropskou volbu“.

Na okraj summitu byla mezi EU a Arménií podepsána Dohoda o komplexním a posíleném partnerství a parafována nová letecká dohoda.  Účastníci summitu se rovněž dohodli na indikativních mapách, které rozšiřují TEN-T (EU´s Trans-European Networks) do zemí účastnících se politiky Východního partnerství.

Česko a Východní partnerství

Základní myšlenkovou konstrukcí Východního partnerství se česká zahraniční politika zabývala dlouho před zahájením českého předsednictví v Radě EU v roce 2009. Koncept koherentní politiky východním směrem v EU chyběl a spuštění projektu Východního partnerství tak představovalo historický a strategický krok směrem k vyšší míře angažovanosti EU s jejími východními sousedy.

Česko aktivně podporuje implementaci a rozvoj Východního partnerství a zapojuje se do debaty o Východním partnerství na unijní úrovni. Při přípravě minulého summitu Východního partnerství tak např. spolu s podobně smýšlejícími zeměmi kosponzorovalo sérii non-paperů zabývajících se řadou aspektů spolupráce mezi zeměmi Východního partnerství a EU.

Aktivní působení Česka v regionu Východního partnerství se kromě českých zájmů a zkušeností české diplomacie, firem a nevládních organizací opírá i o fakt, že Ministerstvo zahraničních věcí zřídilo diplomatická zastoupení ve všech šesti zemích Východního partnerství. Ministerstvo zahraničních věcí též vede aktivní dialog o vývoji Východního partnerství s expertní komunitou a pravidelně (dvakrát ročně) svolává meziresortní koordinační porady k Východnímu partnerství. MZV vede také aktivní dialog s partnery z nevládního sektory působícími v regionu.

Pokračuje rovněž česká podpora občanské společnosti v zemích Východního partnerství.  Ministerstvo zahraničních věcí každoročně vyčleňuje finanční prostředky na projektové aktivity na podporu občanské společnosti v zemích Východního partnerství, a to zpravidla ve výši 5 milionů Kč. Ministerstvo zahraničních věcí rovněž věnuje značnou pozornost strategické komunikaci včetně podpory nezávislých médií v zemích Východního partnerství. Moldavsko a Gruzie zároveň patří mezi prioritní země rozvojové spolupráce a speciální partnerství v této oblasti je rozvíjeno s Ukrajinou.

Česko též prosadilo navýšení prostředků Mezinárodního visegrádského fondu (MVF) určených pro projekty v zemích VP. Následně byl zřízen speciální grantový program Visegrad 4 Eastern Partnership (V4EaP). Česká diplomacie se aktivně podílí na přípravě a průběhu každoročních schůzek ministrů zahraničních věcí zemí V4 a partnerských zemí. Nejbližší setkání ministrů zahraničí V4 a Východního partnerství je plánováno na duben 2020.

Česko též působí jako lídr pro oblasti reforem místních a lokálních samospráv v rámci Panelu Východního partnerství k dobrému vládnutí a reformě veřejné správy. Konkrétně Ministerstvo zahraničních věcí v uplynulých letech pořádalo 2 x ročně semináře pro experty na místní správu ze zemí Východního partnerství a má zájem v této aktivitě nadále pokračovat.

Východní partnerství po deseti letech (na cestě k summitu v r. 2020)

V r. 2019 proběhla řada akcí, při nichž bylo připomenuto desetiletí existence Východního partnerství a řada konkrétních úspěchů této politiky. Zároveň byl zahájen proces strukturované konzultace o budoucnosti Východního partnerství. Cílem této inkluzívní diskuse otevřené všem účastníkům politiky Východního partnerství bylo poskytnout možnost vyjádřit se k vizi i konkrétnímu programu pro budoucnost této politiky poté, co bude naplněn dosavadní programový dokument “20 deliverables for 2020”. Na základě výsledků této konzultace bude vypracován program, který by měl schválen na summitu Východního partnerství během chorvatského předsednictví.

Česko ve svém příspěvku do strukturované konzultace zdůraznilo nutnost důsledné implementace dohodnutého smluvního rámce, potřebu na posilování odolnosti partnerských zemí a přesvědčení, že EU by měla zahájit diskusi o možnosti dalšího prohloubení partnerství s těmi zeměmi, které k tomu budou připraveny a projeví zájem. Z obsahového hlediska se česká pozice vedle odolnosti soustředila také na posílení ekonomických vazeb, investic (vč. investic do lepší konektivity), zaměření na podporu malého a středního podnikání, prosperitu a konkrétní benefity pro občany. Stejně tak Česko opět zdůraznilo význam právního státu, nezávislého soudnictví, boje proti korupci, svobodných a nezávislých médií nebo svobodně působící občanské společnosti. Česká diplomacie usiluje o rozvoj tématu odolnosti partnerských zemí v řadě oblastí (od bezpečnosti až po environmentální či humanitární odolnost). EU by v této oblasti měla vycházet z potřeb partnerů a měla by se zaměřit na praktické aktivity a konkrétní projekty. Česko se bude nadále podílet na projektech na posilování státní správy a dalších existujících programů.

V souvislosti s personálními obměnami na řadě významných postů v Bruselu po volbách do Evropského parlamentu a také v souvislosti s přípravou nového víceletého finančního rámce EU klade Česko důraz na prioritizaci Východního partnerství jak v rovině politické, tak v rovině zajištění této politiky dostatečnými zdroji.

Gestorem problematiky Východního partnerství na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky je odbor států severní a východní Evropy v úzké spolupráci se zvláštním zmocněncem ministra zahraničních věcí pro otázky Východního partnerství Jaroslavem Kurfürstem, Ph.D.


.