Na základě novelizace zákona o financování a modernizaci armády se navíc předpokládá postupné zvyšování vojenského rozpočtu na úroveň 2,5% HDP ročně. Prioritou vlády bude podpora a posilování domácího zbrojařského průmyslu, ale počítá se přitom se spoluprací také s evropskými partnery, což bude vytvářet příležitosti rovněž pro české firmy.

V příštím roce by mělo Polsko vyčlenit na obranu 49,8 miliardy zlotých (298,5 miliardy Kč), což je o 4,9 miliardy zlotých (29,4 miliardy Kč; 11 %)  více, než v letošním roce. Je to poprvé, kdy polské obranné výdaje překročí 2,1% HDP. Polsko je tak pouze jednou z osmi zemí NATO, které plní tento závazek.  

Program modernizace je velmi ambiciózní. Plánují se nákupy nejmodernějších letounů F35, neviditelných dronů, satelitů apod. V rámci zefektivnění výběrového procesu se proto rozhodlo  o prodloužení plánovacího období z 10 na 15 let, což vytváří prostor pro uzavírání dlouhodobých smluv. 

Modernizace bude založena na realizaci klíčových programů:

„Harpia“ – nákup 32 víceúčelových taktických letadel páté generace F-35A Lightning. Nyní probíhá vyjednávání s vládou USA. První F35 by polské letectvo mělo získat v r. 2024;

„Harpi Szpon“ – začlenění do programu USA „loyal wingman“, který se má zabývat vývojem a výrobou roboticky vedeného letadla. Polsko by tyto stroje mělo kupovat jako doplnění k programu F35. Tento typ robotického letounu  by měl provádět průzkumné nebo bojové úkoly. Vznikne tak kombinace pilotních a bezpilotních leteckých platforem, což rozšíří možnosti použití rozdílných typů řízených střel nebo bomb;

„Obserwator“ - program komplexního rozvoje schopností pro víceúrovňové a integrované satelitní a obrazové rozpoznávání na základě satelitů, mikrosatelitů, pozorovacích letadel a dronů, jejichž informace budou shromažďovány a analyzovány v zobrazovacím centru. Satelitní část sítě by měla dodávat informace polským F35;

„Narew“ - protiraketový systém krátkého dosahu, kdy Polsko chce získat výrobní know-how raket a vyrábět tyto rakety na polském území. Zvažují se přitom střely SkyCeptor (odvozené od izraelské Stunner), nebo NASAMS 2. „Narew“ doplňuje program protiletadlových a raketových systémů středního doletu „Wisła“, tj. nákupu a zavádění amerického systému Patriot PAC-3. Polsko již uzavřelo s firmou Raytheon dohodu o předání technologie a know-how k produkci 16 odpalovacích základen v polské Huta Stalowa Wola (HSW). Firma Lockheed Martin, která je dodavatelem raket PAC-3 MSE, se navíc zavázala vybudovat v Polsku laboratoř pro vývoj raketových systémů;

„Kruk“ – nákup nových bojových vrtulníků pro pozemní vojsko a námořní pěchotu. Současně budou modernizovány sovětské Mi-24;

„Homar“ – Polsko bude pokračovat v nákupech raketometů M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System). Zatím bylo nakoupeno 20 odpalovacích vozidel pro výstavbu jednoho raketového praporu. V dohledné době je v plánu postavit další raketový prapor a získat rakety země-země (ATACMS) s dosahem 300 km;

„Miecznik“, „Orka“ a „Murena“ – výstavba tří bojových plavidel pro ochranu pobřeží, šesti lehkých raketonosných člunů (nahradí sovětské čluny Projekt 660 Orkan) a dvou diesel-elektrických ponorek v polských loděnicích;

„Wilk“ – na základě zkušeností s modernizací bojových vozidel Gepard, Leopad a T-72 se připravuje výroba polského tanku, který by měl využívat součásti a celky renomovaných světových výrobců a integrovat je do finálního produktu. Jak uvedl šéf Polské zbrojařské skupiny (PGZ) W.Slowik, Polsko potřebuje několik stovek bojových tanků a velké množství podpůrných vozidel. Budou se proto nakupovat také samohybné houfnice Krab, kolové obrněné transportéry Rosomak a samohybné minomety Rak. V rámci programu „Ottokar Brzoza“ se mají nakupovat desítky kusů pásových stíhačů tanků pro protitankový pluk. Plánuje se rovněž nákup lehkých odpalovacích systémů pro moderní protitankové řízené střely - program „Pustelnik“. Ženijní vojsko by mělo získat také nové mobilní mosty na pásové platformě a pontonové mosty;

„Balsa“ – nákupy robotů podporujících práci ženistů. Zajistí detekci, odstranění a neutralizaci nevybuchlé munice a vzdálených výbušných zařízení;

„Groszek“ – nákup leteckých pum s protipancéřovou submunicí proti velkým obrněným formacím a k ničení letadel a vrtulníků protivníka. Tento program doplňuje nákup „loudavé munice“, tzv. "loitering munition"  – program „Gladius“;

„Cyber.mil“ – program budování vojsk kybernetické obrany Polska, v jehož rámci se budou rozvíjet programy a nástroje, které budou využívat nejnovější polské kryptografické technologie.

Jak uvedl gen. Rajmund Andrzejczak, šéf generálního štábu polské armády, důležité budou nejen schopnosti efektivního ničení protivníka, ale také velící systémy. Počítá se proto s úplnou digitalizací bojových platforem, což má doplňovat integrovaný komplexní průzkumný systém. Průzkumné systémy v pozorovacích satelitech a mikrosatelity by se měly stát nedílnou součástí ozbrojených sil a jejich průzkumných systémů.

Zpracovali: Jan Tomášek a Katarzyna Baranowska, ekonomické oddělení ZÚ Varšava