česky  english  polski 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: CC0 Public domain
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nadějné směry polské ekonomiky – e-commerce, cloudové služby i vodík

Zemi našich severních sousedů máme většinou spojenou s dováženými potravinami a nejkratší cestou z Česka k moři (byť studenému). Jak ale ve skutečnosti vypadá moderní Polsko a jeho ekonomika?

Polsko patří dlouhodobě mezi nejrychleji a nejstabilněji rostoucí ekonomiky v Evropě. První meziroční pokles hrubého domácího produktu po téměř 30 letech zaznamenalo až v pandemií stiženém roce 2020. Již v druhém čtvrtletí roku 2021 dosáhl HDP Polska úrovně před pandemií a dál pokračuje v silném růstu. Polská vláda se netají ambicí stát se klíčovým infrastrukturním a logistickým uzlem celého regionu střední a východní Evropy.

Tato ambice je podpořena konkrétními investicemi do rozvoje silniční a železniční infrastruktury, podpory intermodální dopravy, zkapacitnění přístavů a překladišť či modernizace energetiky. Regionálním centrem se Polsko stává ale také v infrastruktuře digitální s cloudovými službami v čele. Výsledkem je dynamické ekonomické prostředí s množstvím příležitostí pro české firmy.

BLÍZKÝ PARTNER

Geografickou blízkostí, velikostí trhu, makroekonomickou stabilitou a členstvím v evropském jednotném trhu je Polsko nevyhnutelně jedním z největších obchodních partnerů Česka. Měřeno obratem vzájemného obchodu je Polsko z českého pohledu na druhé příčce mezi zeměmi Evropské unie za dominantním Německem. Podíl obchodní výměny s Polskem na celém zahraničním obchodu České republiky dosahuje přibližně sedmi procent. Tvrzení o klíčovém obchodním partnerovi platí i při pohledu z druhé strany hranice. Pro polské firmy je Česko druhým největším exportním trhem rovněž bezprostředně za dominantním Německem. V objemu dovozu produktů do Polska se potom Češi zařadili na sedmé místo. Tyto pozice potvrzují dlouhodobé a stále posilující trendy.

Za jedenáct měsíců mezi lednem a listopadem roku 2021 dosáhl obrat vzájemného obchodu hodnoty 25,1 miliardy eur. Již za uvedených jedenáct měsíců byla překonána celoroční hodnota obratu 22,3 miliardy eur z roku 2020 i doposud rekordní výše 23,1 miliardy eur z roku 2019.

Jedinou vadou na kráse je tak z českého pohledu záporná obchodní bilance. Přestože se v posledních pěti letech dařilo Česku deficit mírně snižovat, dá se předpokládat, že přetrvá i v následujících letech. Dlužno dodat, že Polsko je spolu s Maltou jedinou zemí EU, se kterou má Česko aktuálně negativní bilanci.

PANDEMII NAVZDORY

Jak je naznačeno v úvodu, meziroční pokles polského HDP o 2,8 % v roce 2020 je prvním meziročním poklesem zaznamenaným v Polsku od roku 1991. V rámci srovnání s dalšími zeměmi EU se však jedná o jeden z nejlepších výsledků a již v roce 2021 přišlo výrazné oživení. Úrovně před pandemií dosáhla polská ekonomika hned ve druhém čtvrtletí roku 2021 a celý kalendářní rok uzavřela s růstem na úrovni 5,4 %. Podíl na těchto výsledcích má také vládní balíček ekonomických, finančních a sociálních opatření s názvem Protikrizový štít (Tarcza Antykryzysowa). S jeho pomocí se polské vládě podařilo udržet i velmi nízkou míru nezaměstnanosti. Rovněž zde vykazuje Polsko jedny z nejlepších čísel v rámci EU. Jediným znepokojivým makroekonomickým údajem je tak míra inflace, která v listopadu 2021 dosáhla v meziročním srovnání hodnoty 7,9 % a v zimních měsících může narůst ještě výše. Stejně jako v celé Evropě jsou na vině především rostoucí ceny energií a komodit.

Dopady pandemie na vzájemný česko-polský obchod byly mírné. Pokles mezi lety 2019 a 2020 činil 2,8 % u vývozu z Česka do Polska a 3,6 % u dovozu. Ve srovnání tak obchod s Polskem utrpěl méně než s jinými zeměmi EU a méně než souhrnná čísla obchodní výměny za rok 2020. Po prvotním šoku přišlo poměrně rychlé narovnání a již v prvním čtvrtletí roku 2021 dosáhla úroveň obchodní výměny hodnot roku 2019.

Rozvinuté obchodní vztahy, které prokázaly silnou odolnost v krizi, jsou dobrou zprávou do budoucna. K diskuzi zůstává, které trendy v posledních letech posilují a jaké nové příležitosti přinesou. Dynamický rozvoj e-commerce umožňuje rostoucímu počtu zahraničních firem nabízet své výrobky na polském trhu přímo, globální trend zkracování dodavatelských řetězců ve výrobě přináší nové možnosti firemní spolupráce i v tradičních výrobních sektorech a rozvoj digitální infrastruktury v ničem nezaostává za budováním infrastruktury fyzické. To vše je součástí moderního Polska a jeho ekonomiky. Níže nabízíme výběr tří konkrétních příležitostí pro české firmy, které jsou aktuální a zapadají do uvedeného rámce.

ONLINE NÁKUPY JSOU V MÓDĚ

Polský trh e-commerce je růstový dlouhodobě a občasné uzávěry maloobchodu související s pandemií onemocnění covid-19 trend ještě posílily. Mezi lety 2019 a 2020 vzrostla celková hodnota nákupů uskutečněných přes internet skokově o 31 % na 15,3 miliardy eur. Nastartovanou dynamiku si polský e-commerce přenesl i do roku 2021, kdy celková velikost trhu dosáhla úrovně 21,9 miliardy eur. Společnost PricewaterhouseCoopers ve své loni zveřejněné analýze odhaduje průměrný meziroční růst hodnoty trhu e-commerce v Polsku na úrovni 12 %. V roce 2026 by tedy dosáhla celkových 35 miliard eur.

Výrazně roste také počet uživatelů internetu v Polsku, kteří nakupují online. V současnosti je to 77 %, přičemž polovina z nich utratí na internetu více než 65 eur měsíčně. Ještě v roce 2019 nakupovalo na internetu „jen“ 60 % jeho uživatelů. Přestože byl tento nárůst z části vynucen občasnými uzávěrami maloobchodu v posledních dvou letech, deklaruje více než 80 % nakupujících záměr zachovat nebo dokonce navýšit podíl online nákupů i po odeznění všech pandemických omezení. Segmentem s nejvyšším podílem prodeje online na celkovém maloobchodním prodeji je obchod s oděvy a obuví. Dle dostupných dat za 1. čtvrtletí roku 2021 proběhlo 44 % celého objemu maloobchodu v tomto segmentu online.

Dominantním hráčem polského e-commerce je domácí Allegro. Jedná se o platformu typu marketplace, kterou může k přímému prodeji zákazníkům využít libovolná polská firma. Allegro využívá 34 % zákazníků nakupujících on-line. V Česku se do mediálního prostoru dostalo ke konci loňského roku v souvislosti s akvizicí české Mall Group. Polský trh mezitím přilákal i věhlasného mezinárodního hráče – v březnu 2021 zahájil svou činnost v Polsku Amazon a místím firmám tak poskytl další možnosti přímého online prodeje. Setrvale narůstá také počet specializovaných e-shopů, kterých na polských doménách funguje už bezmála 100 tisíc. Tato přímá cesta k oslovení polského trhu je otevřena i českým firmám.

CLOUDOVÉ CENTRUM REGIONU

Na informace o stovkách nových kilometrů dálnic a rychlostních silnic, které Polsko každoročně uvádí do provozu, jsme z médií již zvyklí. Méně nápadně, ale stejně úspěšně se Polsko napojuje na evropskou a globální digitální infrastrukturu. Stává se tak centrem cloudových služeb pro celý region střední a východní Evropy. Společnost Google zahájila v dubnu roku 2021 činnost nového regionálního Google Cloud. Jedná se o největší podobnou investici v Polsku, jejíž hodnota se v následujících letech vyšplhá až ke dvěma miliardám dolarů. Polský Google Cloud je součástí globální platformy rozdělené na 27 regionů. A Polsko je jedinou zemí střední a východní Evropy, kde je Google Cloud situován.

Investici ve výši až jedné miliardy dolarů realizuje v Polsku rovněž společnost Microsoft, která spustila vlastní cloud, který je součástí globální platformy Microsoft Azure rozdělené do 68 regionů. V dohledné budoucnosti má být spuštěn také projekt Gaia-X podporovaný ze strany EU. Jeho cílem omezit závislost evropských firem na největších poskytovatelích cloudových služeb z USA, tedy právě společnostech Microsoft či Google. Na projektu Gaia-X spolupracují především firmy z Německa a Francie. Právě Polsko má být jedním z center EU cloudové infrastruktury.

Popsaný ekosystém bude vytvářet podmínky pro digitální transformaci firem v celém regionu a vytvoří množství příležitostí pro technologické a IT firmy, které se na této transformaci budou podílet. České firmy by rovněž neměly chybět.

 VODÍKOVÁ BUDOUCNOST

Jiným příkladem oblasti s vysokým potenciálem do budoucna, kde Polsko nabízí příležitosti pro spolupráci s českými firmami, je produkce a využití vodíku. Polsko je aktuálně třetím největším producentem vodíku v Evropě a pátým na světě. Roční produkce na úrovni přibližně jednoho milionu tun představuje až 15 % celkové evropské produkce. Prozatím se jedná o vodík vyráběný téměř výlučně z fosilních paliv. Jedním ze záměrů polské vlády, který vychází i z „vodíkové strategie“, je postupný přechod k produkci bezemisního vodíku z obnovitelných zdrojů. V případě produkce z fosilních paliv bude uhlíková stopa povinně kompenzována využitím technologií na zachycování oxidu uhličitého tak, aby výsledná stopa byla neutrální.

S využitím vodíku jako nástroje dekarbonizace a udržení globální konkurenceschopnosti ekonomiky se počítá především v dopravě, energetice a zemědělství. Využit má být rovněž v těch odvětvích hospodářství, které není možné dekarbonizovat pomocí elektrifikace. Pro české firmy, rozvíjející technologie spojené s produkcí a využitím vodíku, by Polsko mělo být jednou z prioritních zemí, o které se budou v budoucnu zajímat.

SPECIFICKÝ TRH

Polsko obvykle vnímáme jako zemi kulturně a jazykově blízkou. Jakkoliv se dá s tímto souhlasit, vstup na polský trh může být pro českou firmu mimořádně náročný. Je třeba počítat se silnou konkurencí, velikostí trhu, složitostí právních a daňových předpisů i náročným vyjednáváním s obchodními partnery. Vstup na polský trh tak vyžaduje dostatek času a prostředků. Z dlouhodobého hlediska se však vyplatí a může sloužit jako základ k další expanzi v rámci regionu.

 

JAKUB RUDÝ

JAN TOMÁŠEK, ekonomičtí diplomaté, Velvyslanectví ČR ve Varšavě