Veletrh BUDMA v tomto roce přivítal na 400 vystavujících firem z Polska i zahraničí a přibližně 10 000 návštěvníků. Kromě širší odborné veřejnosti a zástupce všech významných stavebních firem v Polsku patří mezi tradiční hosty veletrhu také představitelé odpovědných stavebních úřadů na centrální i regionální úrovni, architekti a odborní novináři. České firmy měly díky společnému stánku nejen dostatečný prostor k vlastní fyzické prezentaci, která je v tomto oboru nenahraditelná, ale také vhodné zázemí pro B2B schůzky s polskými partnery, kterých během veletrhu proběhlo několik desítek.

Sektor stavebnictví v Polsku nabízí široké příležitosti. České firmy si toho stále více všímají a svůj vstup do Polska zvažují. V posledních letech zaznamenalo polské stavebnictví stabilní růst v obou hlavních ukazatelích – v počtu nových zakázek i v jejich hodnotě. Tahounem byl především veřejný sektor, respektive velké vládní programy v oblasti železniční a silniční infrastruktury. Ty nastavují dlouhodobé finanční a projektové rámce, které jsou navíc doplněné o finanční prostředky z fondů Evropské unie.

Pozadu však nezůstává ani výstavba bytová a komerční, kde lze pozorovat zvýšenou aktivitu developerů a investorů, ale i jednotlivců. V oblasti bytové výstavby se rok 2021 stal výjimečným hned ve dvou ohledech. Především, byla započata výstavba rekordního počtu 277 425 bytů a rodinných domů. To je s velkým náskokem nejvíce za poslední dekády. Je to také o necelých 40 000 bytů a domů více než v dosud rekordním roku 2019. V roce 2021 zaznamenalo Polsko také nejvyšší počet dokončených bytů a domů. Konkrétně 234 718, což je nárůst o 14 000 tisíc v porovnání s rokem 2020. Jak upozorňují někteří komentátoři, vyšší tempo bytové výstavby zaznamenalo Polsko naposledy v 70. letech minulého století.

Důležitým faktorem tohoto rozmachu bytové výstavby je také legislativní nastavení povolovacích procesů v Polsku. Ty jsou rychlé a předvídatelné, celý proces lze zvládnout v několika málo měsících. Ve srovnání s Českem pak vidíme výsledky například v podobě počtu bytů na tisíc obyvatel, na které je ročně vydáno stavební povolení. Zatímco v Praze je to v posledních 5 letech asi 3,4 bytu ročně, ve Varšavě je to v průměru 13 bytů.

Stavební sektor ale samozřejmě čelí i několika rizikům, které mohou jeho další růst v roce 2022 ovlivnit. Omezená je například dostupnost kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví a s tím související tlak na růst mezd ve stavebnictví, který stavebním firmám snižuje marži. Tento tlak je nebezpečný především v kombinaci s dalším známým rizikem – růstem cen surovin a dalších vstupů. Ten akceleroval především ve druhé polovině roku 2021 a dle všech ukazatelů přetrvá i v roce letošním. Další riziko, které je třeba zmínit i specificky s ohledem na polský trh, je nedostatečná platební morálka mezi firmami. A právě stavební firmy jsou nespolehlivostí plateb postiženy nejvíce. V roce 2021 uvedlo více než 60 % stavebních firem, že má finanční problémy způsobené zpožděnými platbami. Polovina firem pak uvedla, že až čtvrtina jejich dodavatelů za poslední 3 měsíce nezaplatilo za poskytnutou službu. I při vědomí všech rizik je však zřejmé, že se pro české stavební firmy jedná o velice perspektivní trh.

Jakub Rudý, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě