Veřejné zakázky jsou klíčovou formou účasti veřejného sektoru v ekonomice. V Polsku tímto způsobem objednává zboží, služby a stavební práce téměř 34 tis. subjektů. V roce 2018 tvořil objem veřejných zakázek na základě PZP 202 miliard PLN (1 PLN = 6 CZK), což bylo 9,55% HDP (v roce 2017: 163 miliard PLN; 8,2% HDP). Celková hodnota trhu veřejných zakázek, který zahrnuje také zakázky zadané mimo zákon PZP, se odhaduje na 234,6 miliardy PLN v roce 2017 (174,3 miliardy PLN v roce 2016).

Nový zákon by měl změnit současnou situaci, kdy systém zadávání zakázek se stal „klubem pro vybrané“ a byl stále méně konkurenceschopný. Malé a střední firmy se účastnili tendrů jen velmi omezeně, klesal počet zájemců o veřejné zakázky - v roce 2017 při 43% řízení byla podána pouze jedna nabídka. Průměrný počet nabídek v jednotlivých tendrech v roce 2018 byl pouze 2,19 ve srovnání s 2,38 v roce 2017 a 2,87 v roce 2016, resp. 2,9 v roce 2019. Současně tak stoupaly náklady státu, který v systému veřejných zakázek v roce 2018 vynaložil 202 miliard PLN, resp. 163 miliard PLN v roce 2017.

Hlavním problémem, se kterým se veřejné zakázky v poslední době potýkaly, byly dramatické růsty cen stavebních materiálů. Dodavatelé byli v průběhu realizace smluv zaskočeni  zvyšujícími se náklady, což vedlo k vypovězení smluv a zastavení prací na důležitých investicích, např. při výstavbě nových rychlostních silnic a dálnic.

Nový zákon předpokládá, že uzavírané smlouvy budou obsahovat mechanismy, které budou chránit společnosti před nečekanými cenovými pohyby. Pokud se náklady zvýší, zvýší se také hodnota zakázky. Pokud naopak ceny prudce poklesnou, dodavatelé a zadavatel se rozdělí o zisk.

Změna se bude týkat také smluvních pokut. Nebude možné pokutovat dodavatele za chyby a nedostatky, za které nenese odpovědnost. Bude navíc předem určeno, jaká bude maximální výška pokut, aby je společnosti mohly zohlednit při podpisu smlouvy. Nový zákon ruší platbu za odvedenou práci až po realizaci smlouvy. Zavádí se možnost vyplacení záloh a odměn za dokončené etapy práce. Budou také postačovat nižší záruky a zálohy - ve většině případů se sníží jejich maximální částka na polovinu, což pro firmy znamená nižší náklady a větší likviditu.

Ke zvýšení počtu účastníků výběrových řízení by měl přispět jednotný systém zveřejňování oznámení v Bulletinu o veřejných zakázkách.  Ve fázi přípravy řízení by měl probíhat dialog s dodavateli.

Projekt předpokládá jmenování jednoho soudu pro veřejné zakázky. Měl to být Okresní soud ve Varšavě. Spolu se změnami týkajícími se KIO (Národní odvolací komory) by to mělo zajistit  transparentnost rozhodnutí. Zavádí se rovněž princip smírčího mechanismu jako řešení největších sporů mezi dodavatelem a zadavatelem ve fázi plnění zakázky. Strany budou moci požádat Rozhodčí soud u Úřadu generálního prokurátora státní pokladny Polské republiky (Prokuratoria Generalna Rzeczypospolitej Polskiej) o rychlé vyřešení sporu předtím, než bude předložen soudu. Konciliace je levnější a rychlejší než soud a umožní pokračování realizaci smlouvy. Vznikne navíc Výbor pro kontrolu ve veřejných zakázkách.

Projekt rovněž stanoví posílení úlohy předsedy Úřadu pro veřejné zakázky při přípravě a propagaci postupů a vzorů dokumentů, které mají podporovat zadavatele. Předseda Úřadu rovněž zveřejní smluvní ustanovení, která jsou v rozporu se zásadami stanovenými v PZP, a bude vyjasňovat interpretační pochybnosti, např. u kontrolních orgánů. Bude vytvořena zvláštní horká linka pro podnikatele a zadavatele.

Zákon předpokládá nové nabídkové řízení pro zakázky, na které se nevztahují právní předpisy EU - v případě stavebních prací budou zakázky v hodnotě do 23 milionů PLN uspořádány zjednodušeným postupem, což bude přijatelnější pro zadavatele i společnosti účastnící se výběrových řízení. Budou se provádět podrobné analýzy před uspořádáním výběrových řízení a po dokončení zakázek se bude provádět jejich vyhodnocení.

Zpracovali: Jan Tomášek a Katarzyna Baranowska, ekonomické oddělení ZÚ Varšava