Podle řady zahraničních průzkumů se však investiční klima v Polsku v poslední době spíše zhoršuje a země ztrácí atraktivitu pro zahraniční investory. Podle zahraničních firem za to mohou některé kroky nové vlády premiérky Beaty Szydlové, jež podle nich vedou k oslabení investorské aktivity a předvídatelonosti na polském kapitálovém trhu. Polsko bylo pro zahraniční investory dlouhou dobu oblíbenou destinací, nové sektorové daně a další změny v ekonomice však mnohdy nutí zahraniční firmy znovu přehodnotit své investiční plány. Nynější vláda, která zemi vede od loňského října, schválila nebo navrhla několik nových opatření, jako jsou např. daň pro banky a pojišťovny, daň z maloobchodního prodeje, regulace obnovitelných zdrojů energie, povinná konverze hypoték denominovaných ve švýcarských francích na zloté či daň pro velké maloobchodní řetězce. To vše může vyvolávat mezi investory jistou obezřetnost. Novou bankovní daň
v Polsku kritizovala rovněž Evropská centrální banka (ECB).

Snížení ratingu

V lednu letošního roku ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) nečekaně snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Polska u dlouhodobých závazků v cizích měnách o jeden stupeň z A- s pozitivním výhledem na BBB+ s negativním výhledem. Zároveň S&P změnila úvěrový rating v PLN z A/A-1 na A/A2.

Následně, v květnu 2016, ratingová agentura Moody's ponechala Polsku současný rating, nicméně snížila výhled ratingu ze stabilního na negativní. Zdůvodnila to fiskálními riziky plynoucími z vyšších výdajů a zhoršením investičního klimatu kvůli posunu směrem k více nepředvídatelné politice a legislativě. Analytici se mj. obávají růstu vládních výdajů
a negativního dopadu na chování investorů.

Vláda začíná realizovat finančně náročné, především sociální programy

Polská vláda již zahájila programy v hodnotě několika miliard PLN, jako jsou např. sociální program  500+ pro dítě a velmi nákladnou sanaci polského těžebního průmyslu. A na cestě jsou další programy vyžadující značné náklady. Vláda hledá potřebné finanční zdroje
u polských daňových poplatníků.

Bankovní daň

Zákon ze dne 15. ledna 2016 o daních vybíraných od určitých finančních institucí vstoupil
v platnost 1. února 2016. Podle zákona je tato daň vybírána od bank (tuzemských a poboček zahraničních bank, poboček úvěrových institucí), pojišťoven, družstevních spořitelen
a úvěrových družstev a úvěrových společností. Předmětem zdanění jsou aktiva finančních institucí, přičemž od daně jsou osvobozeny státní dluhopisy. Po zavedení této daně došlo ke zdražení bankovních služeb. Banky velkou část nákladů spojených s novou daní přesunuly na zákazníky. Napřiklad PKO BP, která je ve vlastnictví státu, jako první zvedla již v listopadu 2015 mj. poplatky z kreditních karet a poplatky z vedení firemních účtů. V květnu se např. zvýšily poplatky v bance BZ WBK. Odhaduje se, že bankovní daň způsobila nárůst poplatků za vedení účtu v průměru o 1-2 zł za měsíc. Banky také snížily úrokové sazby z vkladů
a navyšily úrokové sazby z úvěrů. Bankovní daň však může stát Polsko ještě víc, neboť banky dělají vše proto, aby nemusely novou daň platit. Z tohoto důvodu jsou dodatečné příjmy z této daně mnohem nižší, než vláda původně očekávala. Kromě toho bankovní daň způsobila, že pro polské banky je výhodnější nakupovat vládní dluhopisy než financovat podnikové investice. Jen v první polovině letošního roku nakoupily banky vládní dluhopisy za více než 57 mld. PLN, které jsou osvobozeny od daně. Ve stejném období banky poskytly pouze 5,7 mld. PLN investičních úvěrů pro firmy.

Vyšší poplatky za elektřinu

V červnu 2015 vláda schválila nový zákon o obnovitelných zdrojích energie. Kromě toho, že v podstatě omezuje vývoj jiné energie, než na bázi uhlí, současně zvyšuje měsíční poplatek za elektřinu (tzv. opłata przejściowa). Takto získané finanční prostředky by měly být určeny na modernizaci energetického sektoru. Doposud tento poplatek činil 3,87 PLN za elektroměr, nově to bude 8 PLN.

Nový zákon v oblasti větrných elektráren

Dne 22. června 2016 podepsal prezident Andrzej Duda zákon o investicích v oblasti větrných elektráren, který zásadním způsobem omezuje možnost jejich výstavby. Někteří odborníci poukazují na to, že tento zákon diskriminuje jedno z odvětví obnovitelných zdrojů energie ve prospěch jiných odvětví energetiky.  Dokonce se očekává, že tato situace by mohla negativně ovlivnit další vývoj tohoto odvětví energie a rovněž některé české firmy, jež v tomto segmentu v Polsku již investovaly.

 
Daň z maloobchodního obratu - dražší nákupy v supermarketech a obchodních centrech
a plánované zavedení zákazu nedělního prodeje

Zákon, který vstoupil v platnost 1. září 2016, zavádí dvě sazby daně z maloobchodního prodeje: 0,8% z tržeb společností s obratem od 17 mil. PLN do 170 mil. PLN a 1,4%
u maloprodejců s měsíčním obratem vyšším než 170 mil. Nová sektorová daň měla být jedním z hlavních zdrojů financování zvýšených sociálních výdajů vlády. Daň měly platit zejména velké zahraniční obchodní řetězce a měla podporovat rozvoj polského podnikání. K tomu však prozatím nedošlo, neboť EK vyzvala polskou vládu k okamžitému pozastavení platnosti zmíněného zákona. Komise se obává, že progresivní sazby založené na velikosti obratu dávají podnikům s nízkými příjmy selektivní výhodu oproti svým konkurentům, což je v rozporu s pravidly EU o státní podpoře.

Kromě toho byl do Sejmu předložen odborovým hnutím Solidarita návrh zákona, který předpokládá zákaz prodeje v neděli. Pokud parlament příslušný zákon schválí, bude za nedělní prodej hrozit nejen pokuta, ale až dva roky vězení. Zákaz nedělního prodeje má postihnout většinu obchodů v zemi, nemá se týkat pouze čerpacích stanic, pekařství, květinářství či lékáren.

Sjednocení daně z příjmu

Od roku 2018 by měla v Polsku platit nová daň spojující PIT (Personal Income Tax)
a příspěvky do fondu národního zdraví NFZ a sociálního zabezpečení ZUS. To je dobrá zpráva pro malé podnikatele, avšak náklady této velké daňové reformy ponesou daňoví poplatníci s vyššími příjmy. Malé firmy již nebudou muset platit vysoké měsíční příspěvky na sociální zabezpečení, místo toho by měla být zavedena jednotná progresivní daň, která bude vybírána ze skutečně dosaženého příjmu. Podrobnosti o této nové dani ještě nejsou znamé, jedna věc je však zřejmá již nyní: kdo bude mít naprůměrné příjmy, bude platit vyšší daň, než tomu bylo doposud.

Nové sazby za spotřebu vody - dražší jídlo a nápoje

Pravděpodobně ještě v tomto roce vstoupí v platnost novela zákona o vodě („Nowe Prawo Wodne“). Všechny společnosti a zemědělci používající vodu k výrobě čehokoliv budou muset zaplatit nový, vyšší poplatek za každy spotřebovaný m3 vody. Doposud firmy platily 0,10 PLN/m3 spotřebované vody, nově by výrobci piva a napojů museli zaplatit až 8,2 PLN za m3 a výrobci jiných potravin 0,70 PLN/m3. Polští výrobci nápojů proti tomuto zákonu protestují s tím, že nové ceny vody mohou poškodit potravinářský průmysl v Polsku. Podle nich jsou sazby vyšší, že je tomu např. v ČR nebo v Německu.

Dodatečné příspěvky do třetího pilíře penzijního připojištění - spousta otazníků

Vláda připravuje rovněž revoluci v penzijním systému. Systém penzijního pojištění bude rozdělen do dvou částí - povinných příspěvků do ZUS (Instituce sociálního pojištění) a část dobrovolnou, kde pojistné bude odvádět zaměstnanec i zaměstnavatel. Tato změna by se měla objevit nejdříve v roce 2018, podrobnosti vláda prozatím nezveřejnila.

Polská vláda ukončila jednání o dodávkách francouzských vrtulníků

Polská vláda ukončila jednání s francouzskou společností Airbus Helicopters o dodávce 50 víceúčelových vrtulníků pro polskou armádu v hodnotě 13,5 mld. PLN (cca 84 mld. CZK) kvůli nedostatečné nabídce offsetů. V Polsku jsou dva závody na výrobu licenčních vrtulníků: firma PZL Mielec (Sikorsky/Lockheed Martin), kde se vyrábí mj. S-70j Black Hawk a firma PZL Šwidnik (Agusta Westland), kde se vyrábí AW149.

 

Nový zákon o veřejných zakázkách

Existuje určité riziko, že zavedení tzv. malé novely Zákona o veřejných zakázkách, která dává možnost přidělování zakázek dceřiným společnostem bez nabídkového řízení (tzv. in-house), by mohl negativně ovlivnit malé a střední podnikání v Polsku. Zakázky in-house budou moci být zadávány „z volné ruky“ subjektům, nad nimiž má zadavatel plnou kontrolu. Novela zákona by měla vstoupit v platnost od 1.1.2017.

Ochrana strategických společností

Polská vláda rozhodla, že společnosti důležité pro polskou národní bezpečnost budou lépe chráněné proti nepřátelskému převzetí. Přislušné nařízení přijala dne 21.6.2016 a dodatek k němu dne 26.7.2016 s tím, že chráněno je celkem 7 společností strategického významu.  Dokument umožňuje ministrovi státního majetku vyjádřit nesouhlas s transakcí, která vede
k nabytí významné účasti nebo majoritního podílu v subjektech uvedených v nařízení. Nařízení je efektivním nástrojem, protože předem dovoluje zabránit jakémukoliv riziku nepřátelského převzetí, které např. v minulosti existovalo v případě skupiny Azoty. Toto nařízení by mohlo výrazně zkomplikovat snahy některých českých firem při jejich akviziční činnosti na polském trhu.

 
Zvýšené sazby DPH zůstávají

Polská vláda chce ponechat i nadále v platnosti zvýšené sazby DPH. Pro připomenutí, ve druhé polovině roku 2010 vláda Donalda Tuska rozhodla o zvýšení sazeb DPH. Začátkem roku 2011 byla zvýšena základní sazba z 22 na 23 % a snížená sazba ze 7 na 8 %. Toto řešení mělo být dočasné a platit pouze do konce roku 2013. Tusk slíbil Polákům, že začátkem roku 2014 budou obnoveny původní sazby VAT (7 a 22 procent). Tento příslib nedodržel
a v souladu s nařízením vlády z roku 2013 měly zvýšené sazby DPH zůstat v platnosti až do roku 2016. Strana PiS ve své volební kampani slibovala, že od 1.1.2017 vrátí sazby DPH na původní úroveň, nicméně koncem října se na stránkách vládního centra pro legislativu objevil návrh zákona předpokladající udržení zvýšených sazeb DPH, tj. 8 a 23 procent,  až do konce roku 2018. Zvýšené sazby DPH přinášejí do polského státního rozpočtu dodatečné příjmy ve výši 5 mld. PLN (32 mld. CZK) ročně.

Ing. Petr Darmovzal, ekonomický a obchodní rada, Velvyslanectví ČR ve Varšavě