Pokračování v přípravách tohoto záměru potvrdil 19.11.2019 předseda vlády M. Morawiecki v rámci programového vystoupení a prezentace cílů nové vlády v Sejmu. Koordinaci příprav má na starosti státní firma CPK, která podléhá premiérovi.

Centrální dopravní uzel by měl být největší infrastrukturní investicí příštího desetiletí a náklady na jeho realizaci se odhadují na 31 – 35 mld zlotých. Pro české firmy v oblasti železniční, silniční a letecké by to mohlo představovat významnou podnikatelskou příležitost.

Příprava výstavby nové letecké základny vychází ze skutečnosti, že současné letiště Fryderyka Chopina ve Varšavě, ze kterého operuje národní přepravce LOT, má již nyní omezenou propustnost a nemá možnosti dalšího rozšíření. Poláci přitom využívají leteckou přepravu čtyřikrát méně, než obyvatelé v západní Evropě a o čtvrtinu méně, než v zemích střední Evropy. Tento poměr se má v nejbližších letech výrazně změnit a podle prognózy Úřadu pro civilní letectví  by počet cestujících na polských letištích v roce 2035 mohl dosáhnout 94 mln osob. 

Záměrem polské vlády je přeměna letiště ve Varšavě (resp. od roku 2027/28 v CPK) na středoevropský hub, kde hlavním dopravcem bude státní společnost LOT. Již nyní LOT nahradil maďarský Malév a převzal roli hlavního dopravce v Budapešti. Základnu má také v estonském Talinu. Od března 2020 využije odchodu ČSA z Ostravy a pětkrát týdně bude zajišťovat dopravu do Varšavy, odkud provozuje více než 100 dalších leteckých spojení. V roce 2018 využilo služeb LOT 8,9 mln cestujících, o 2 mln více než v roce 2017 – v tomto roce má jejich počet překročit 10 mln.

CPK však má být hlavně integrujícím prvkem rozvoje dopravní infrastruktury napříč celým Polskem. Lokalita Baranów, která leží 37 km západně od hlavního města, se nachází podél nově vybudované dálnice A2, která propojuje Varšavu (1,76 mln obyvatel, s okolní aglomerací 3 mln obyvatel) a třetí největší polské město Lodž (687 tisíc obyvatel). Navíc je součástí severojižního (Wrocław/Praha, Katowice/Ostrava) a západního (Poznań/Berlín) dopravního koridoru. Vláda  rozhodla, že dálnice bude rozšířena v celém úseku ze dvou na tři obousměrné pásy a bude se realizovat vnější dálniční obchvat Varšavy.

Zatímco dálniční síť je v Polsku již postupně dobudována, v příštím desetiletí jsou velmi ambiciozní plány modernizace železnice, tj. v souvislosti s novou finanční perspektivou EU v období 2021-2027. Výstavba CPK se má stát dodatečným rozvojovým impulsem. Dopravní uzel by měl být osou matrice pro celostátní železniční síť, která předpokládá 10 tras a vybudování 17 nových úseků v délce 1300 km, s projektovanou rychlostí 150 km/h a možností přestavby na vysokorychlostní železnici. Jako první vznikne vysokorychlostní trať Varšava-CPK-Lodž, která je již nyní zařazena mezi projekty tzv. Nástroje pro propojení Evropy (CEF – Conecting Europe Facility).

CPK plánuje propojení do ČR prostřednictvím vysokorychlostní železnice, která současně urychlí dopravu na trati Katowice-Ostrava a Wrocław-Praha. Ve Slezském vojvodství na hranici s ČR vznikne 100 km nových železničních linií, železniční uzel Malopolsko-Slezsko (WMŚ) s napojením na Krakov a vysokorychlostní trasa č. 170 z Katovic přes Tychy a Jastrzębie-Zdrój do Bohumína/Ostravy. Dohodu o přípravě této trati 25.4.2019 podepsal CPK a Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC). EU odsouhlasila vyčlenění 2 mln euro na přípravné práce výstavby 30 km úseku v rámci programu CEF. Po dokončení, tj. do deseti let by cesta vlakem z Varšavy do Jastrzębie-Zdrój u hranice s ČR (Petrovice u Karviné) při projektované rychlosti 250 km/h měla trvat 2 hodiny a 25 minut.

Přestupní terminál CPK Baranów by se podle autorů tohoto záměru měl stát fakticky novým polským městem, do kterého bude možné dorazit nejdéle za 2,5 h v rámci Polska a za 15 min z centra Varšavy. Tzv. „Přístav Solidarita“ by měly tvořit nové business parky, obchodní, výstavní a kongresové areály, konferenční centra, administrativní a kancelářské prostory, kampusy univerzit. Mělo by tak fakticky dojít k propojení dvou městských aglomerací – Varšavy a Lodže.

Zpracoval: Jan Tomášek, obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Varšavě