V roce 1522 Skorina založil první tiskárnu na litevském území a v témže roce vytiskl první knihu v běloruštině. Významnou část svého života František Skorina strávil v Praze, kde pracoval mj. jako královský zahradník Ferdinanda I. na Pražském hradě. V Praze také někdy kolem roku 1550 zemřel a byl pochován.

S ohledem na Skorinův význam pro litevskou a středoevropskou historii litevský parlament vyhlásil rok 2022 Rokem Františka Skoriny. Zároveň s varšavskou mší se paralelně odehrávaly mše v Praze, v Minsku a ve Vilniusu a symbolicky se tak propojila čtyři města. V průběhu varšavské mše také zaznívala čeština, polština, litevština i běloruština, účastnili se jí rovněž zástupci běloruského disentu a běloruské komunity (např. bývalý běloruský ministr kultury Pavel Latuška). Dále byli přítomni zástupci ostatních církví sdružených v ekumenickém hnutí.

Velvyslanec Dürr četl následující přímluvu v českém jazyce:

„Za doktora Františka Skorinu, velikého evropského humanistu, vydavatele první tištěné Bible v běloruském jazyce a první tištěné knihy v Litvě, a zároveň pokorného služebníka Páně, který propagoval myšlenky milosrdenství a mírového soužití. Dnes jsou na ně hrdí lidé dobré vůle z Běloruska, Česka, Polska, Litvy i představitelé dalších evropských národů. Také za všechny trpící, kteří jsou dnes pronásledováni jen pro své snahy žít podle křesťanských humanistických hodnot. Modleme se za národy Evropy a zvláště za národy našeho regionu, aby nám Bůh odhaloval pravdu o nás samých a sbližoval nás k sobě v duchu vzájemné úcty, respektování naší svobody a identity.“