12. listopadu 2019 se v prestižních prostorách Riggs Library konala diskuse s názvem 30 let od sametové revoluce: udržení jejího odkazu (Velvet @30: A Legacy to Uphold), připomínající význam revoluce, jež vrátila svobodu a demokracii lidem  v Československu. Významnými účastníky diskuse byli nejen ti, kteří statečně stáli v čele demonstrací roku 1989 a podělili se o své vzpomínky a zkušenosti ze zlomového období, ale i ti, kteří vedou naši společnost v současnosti.

Joel Hellman, děkan Fakulty mezinárodních vztahů (Walsh School of Foreign Service), zahájil panelovou diskusi konstatováním, že se akce vhodně doplňuje se stoletým výročím fakulty. Velvyslanec České republiky Hynek Kmoníček ve svém úvodním slově podotkl, že události z roku 1989 stále rozdělují českou společnost několika otázkami, jako například jaká byla role USA a zda to byla opravdu revoluce? Velvyslanec Slovenské republiky Ivan Korčok poté zdůraznil význam role studentů v počátcích událostí před třiceti lety a připomenul, že „boj za demokracii nikdy nekončí“.

Bývalá ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová poté vedla rozhovor s bývalým velvyslancem ČR v USA Martinem Paloušem. Rozhovor zahájila tvrzením, že je dcerou Československa, jelikož její rodina emigrovala do USA v roce 1948 a popsala, jak se její kruh uzavřel, když Václavu Havlovi bývalému disidentovi, jenž se stal československým prezidentem, pomáhala vybudovat prezidentskou kancelář. Albrightová a Palouš sdíleli své vzpomínky na napjatou a vzrušující dobu před třiceti lety, pád komunismu a obnovení demokratického systému respektujícího lidská práva.

Madeleine Albrightová dále hovořila o známém projevu prezidenta Havla před americkým Kongresem v roce 1990, ve kterém žádal o pomoc pro Sovětský svaz „na jeho nezvratné, ale nesmírně komplikované cestě k demokracii“. Poznamenala také, že v průběhu jeho návštěvy organizovala setkání Havla se studenty právě na Georgetownské univerzitě. Albrightová k současnosti poznamenala, že demokracie je těžká a že novou berlínskou zdí je zeď dezinformací.

Gregory Feifer, výkonný ředitel Institutu pro současné světové záležitosti ve Washingtonu, moderoval první panel na téma Můj listopad 1989: Svědectví o tom, jak sametová revoluce změnila náš svět. Šimon Pánek, bývalý studentský vůdce a současný ředitel neziskové organizace Člověk v tísni, vzpomínal, jak se studenti chtěli zbavit komunismu, aby mohli přestat poslouchat lži a na to, jak násilná reakce bezpečnostních složek na studentský protest probudila československou společnost. Zdůraznil, že se naštěstí revoluce rychle proměnila ve vyjednávání. Nicméně se svobodou přichází i zodpovědnost a doufá, že Češi díky, své zkušenosti a věrni odkazu sametové revoluce, budou i nadále pomáhat druhým doma i ve světě.

Martin Bútora, spoluzakladatel Veřejnosti proti násilí a bývalý velvyslanec Slovenské republiky v USA, vzpomínal, že „nikdo nechtěl být vůdcem, ale někdo se jím stát musel“. Řekl, že panovala atmosféra solidarity, která zvítězila nad strachem. Uznal také, že demokracie je proces.

Angela Stent, ředitelka Centra pro euroasijská, ruská a východoevropská studia na zdejší univerzitě, sdílela své vzpomínky na první návštěvu prezidenta Havla právě zde skoro před 30 lety. Jeho vzkaz studentům zněl „můžete být aktivistou a provést změnu“. Prozradila, že často sedává na lavičce Václava Havla v kampusu Georgetownské univerzity, jelikož je to místo k rozjímání v dnešním polarizovaném světě. Ocenila sametovou revoluci jako vítězství lidí, kteří bojovali za demokracii nenásilně.

Druhý panel na téma Boj za svobodu nikdy nekončí: Odkaz sametové revoluce dnes a zítra moderoval František Šebej, bývalý předseda Výboru pro zahraniční vztahy Národní rady Slovenské republiky. Prohlásil, že i po třiceti letech si váží svobody pohybu při procházkách přes slovensko-rakouskou hranici. Katarína Cséfalvayová, současná předsedkyně Výboru pro zahraniční vztahy Národní rady Slovenské republiky, reprezentující mladou politickou generaci řekla, že mladí se ve školách dostatečně neučí o době před rokem 1989. Varovala před hrozbami extrémních stran a zdůraznila, že svobody a demokracie dosáhneme prostřednictvím mezinárodní spolupráce.

Jamie Fly, prezident Rádia Svobodná Evropa/ Rádia Svoboda, také mluvil o „korozi pravdy“ a dezinformacích jako nové zdi. Poznamenal, že prezident Havel věřil, že vysílání Rádia Svobodná Evropa bude po sametové revoluci potřeba v méně zemích, což se nevyplnilo. Naopak se rozšiřuje do více zemí, kde jsou potřeba nezávislá média.

Václav Bartuška, bývalý vůdce studentského hnutí během sametové revoluce a současný zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti, sdělil svůj pohled na odpuštění a zapomínání. Zdůraznil, že „revoluce neskončí za den nebo dva“. Mluvil o těžkém přechodném období po revoluci, ale diskusi zakončil optimisticky, že máme co oslavovat, protože jsme měli štěstí.

Česká televize přinesla z akce i reportáž do hlavních zpráv.