Hlavním bodem návrhu rozpočtu prezidenta Bidena jsou investice do obnovy americké infrastruktury, které vyplývají z jeho American Jobs Plan (plán pro zaměstnanost). Jedná se o výdaje v celkovém objemu 2,25 bilionu dolarů určené na následujících osm let. Hlavními body tohoto plánu je obnova infrastruktury v hodnotě 620 miliard dolarů, z toho 115 miliard na modernizaci mostů, dálnic, silnic, dále příspěvek na vyšší bezpečnost silniční dopravy, na veřejnou dopravu, Amtrak, letiště, přístavy, vnitřní vodní cesty, i 20 miliard na dopravní projekty pro znevýhodněné komunity. Dále podpora elektrických vozidel ve výši 174 miliard dolarů, včetně pobídek na kupování domácích, tj. amerických vozů. Dále pobídky na splnění již dříve deklarovaného cíle 500 tis. dobíjecích stanic v roce 2030, elektrifikaci školních autobusů či federálních vozidel. Součástí American Jobs Plan jsou také výdaje na vědu a výzkum ve výši 180 miliard dolarů (včetně výzkumu orientovaného na boj s klimatickou změnou či na odstraňování rasové a genderové nerovnosti ve výzkumu). Výdaje rozpočtu by měly také podpořit výrobu, a to ve výši 300 miliard dolarů. Zde navazuje návrh rozpočtu na některé dřívější iniciativy směřující k větší soběstačnosti americké ekonomiky, např. 50 miliard dolarů na výzkum a výrobu polovodičů, či dalších 50 miliard k posílení domácí kapacity pro výrobu kritického zboží.

American Family Plan (plán pro americké rodiny) počítá s 200 miliardami dolarů na bezplatnou předškolní výchovu pro děti ve věku 3 a 4 roky, se 110 miliardami na komunitní školy (colleges) s docházkou bez placení školného, 85 miliardami na granty pro studenty s nízkými příjmy a studenty pocházejícími z menšin, 225 miliardami na federální program placené rodičovské dovolené a 225 miliardami na péči o děti.

Aby tyto výdaje bylo z čeho zaplatit, počítá prezident Biden s už několikrát avizovaným zvýšením daní. Své plány spojuje se zvýšením korporátní daně z 21 na 28 procent na dobu 15 let a také s vyšším zdaněním nejbohatších Američanů. Týkat by se mělo těch, kteří vydělají více než 400 tisíc dolarů ročně.

Americký rozpočtový plán je ale často spíše jen přání prezidenta než reálný rozpočet, protože ten nakonec sestavuje Kongres prostřednictvím daňových a výdajových zákonů a ročních rozpočtů jednotlivých úřadů. Schválením rozpočtu se ale zjednodušuje průchod zákonů s ním spojených, na které pak stačí pouze prostá většina v Senátu. Prezident Biden by tak měl větší šanci prosadit své reformy.  Rozpočtové priority USA jsou relevantní i pro potenciální české dodavatele do US či investory, neboť v sobě skrývají potenciální příležitosti, např. v oblasti nízko-emisní energetiky, dopravy či zdravotnictví.

Zpracoval: Jiří Janíček, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu