česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Pixibay20
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Reforma soutěžního práva na obzoru? Kongres si chce posvítit na velké technologické společnosti.

Zástupci Demokratické a Republikánské strany ve Sněmovně reprezentantů navrhli dalekosáhlé změny pěti zákonů, které se týkají soutěžního práva. Pokud by byly schváleny, mohly by představovat největší změnu soutěžního práva USA za několik posledních desetiletí. Cílem iniciativy je spravedlivější prostředí na internetu. Týká se především velkých technologických společností jako je Google, Amazon, Facebook, či Apple, případně Microsoft, včetně jejich produktů, jakkoliv tyto společnosti nejsou výslovně jmenovány. Návrh mj. otevírá cestu k rozdělení těchto technologických gigantů. Jen několik dní po předložení tohoto legislativního návrhu byla Senátem schválena nová předsedkyně Federální obchodní komise, která je zastánkyní tvrdšího postupu proti Big Tech.
 

Již v pátek 11. června oznámila skupina zákonodárců předložení změny pěti zákonů v oblasti soutěžního práva, které by mohly mít vliv na postavení velkých technologických společností v USA. Návrh je mimo jiné reakcí na téměř jeden a půl roční šetření podvýboru Sněmovny pro hospodářskou soutěž, které se zabývalo právě stavem soutěže na digitálních trzích.

Kongresman David N. Cicilline (demokrat, Rhode Island) vysvětlil, že cílem je nastolit level playing field i v digitálním sektoru. V současnosti podle něj platí, že „neregulované monopoly mají příliš moci nad (...) ekonomikou“. Dodal, že tyto společnosti mají moc vybírat vítěze a poražené, ničit malé podnikatele, zvyšovat ceny, a propouštět lidi z práce.

 

Navrženy byly změny těchto pěti zákonů, přičemž uvádíme hlavní body navržených změn:

The American Innovation and Choice Online Act:

Změna má zabránit diskriminačnímu chování velkých technologických společností. Společnosti by nadále nemohly upřednostňovat své vlastní produkty oproti produktům svým konkurentů, a omezily by se i některé další diskriminační praktiky, jako je odstřihávání konkurentů od služeb či využívání dat získaných od společností, které využívají platformy technologických gigantů k vývoji vlastních produktů.

The Platform Competition and Opportunity Act:

Návrh změny by omezil možnosti akvizic za účelem pohlcení konkurence a zvýšení tržní síly. Došlo by totiž k překlopení důkazního břemene při posuzování fúzí na technologické společnosti, na místo vlády. Jinými slovy, fúzující společnosti by musely prokázat, že akvizice je zákonná, namísto aby vláda prokazovala, že je škodlivá.

The Ending Platform Monopolies Act:

Návrh změny by zajistil, že velké technologické společnosti nebudou využívat neoprávněných výhod plynoucích z jejich přístupu do více sektorů. Návrh by se týkal pouze společností nad určitý práh. Tyto společnosti by nemohly operovat na trzích, kde by se ocitly ve střetu zájmů. Střet zájmu zde znamená motivaci společnosti upřednostňovat své produkty nad produkty konkurentů. Práh by byl definován dvojím způsobem, přičemž obě podmínky by musely být splněny. Za prvé, tržní hodnota společnosti by musela přesáhnout 600 miliard dolarů. Další podmínkou by bylo, že tyto potenciálně dotčené společnosti obsluhují alespoň 50 milionů amerických uživatelů či 100,000 amerických podnikatelů každý měsíc.

The Augmenting Compatibility and Competition by Enabling Service Switching Act:

Návrh by umožnil snadnější přenos osobních dat z jedné platformy do druhé.

Merger Filing Fee Modernization Act

Návrh by zvýšil poplatky za fúze, a vyztužil tak rozpočet orgánů vymáhajících soutěžní právo, tj. Federální obchodní komise a Ministerstva spravedlnosti.

Soutěžní právo bylo zavedeno v USA v závěru 19. století v reakci na rostoucí moc železničních, ocelářských a ropných společností. Od té doby zaznamenalo velký rozvoj také evropské soutěžní právo.  Oba systémy jsou značně odlišné, přičemž americký systém je mj. do větší míry postaven na soukromoprávním vymáhání. Komentátoři současný legislativní návrh považují za téměř revoluční, s tím, že může v digitálním sektoru způsobit reformu podobnou historickým přeměnám v „těžkém“ průmyslu, včetně nucených rozdělení společností.

Jádrem legislativního návrhu je zastavení tzv. self-preferencing, tj. situace, kdy technologické firmy propagují své vlastní produkty na úkor produktů svých konkurentů. Zástupci velkých technologických společností nicméně upozorňují, že spotřebitelé mohou potenciálně přijít v případě schválení navržených změn např. o možnost zasílání zdarma v rámci Amazon Prime, o produkt Google Maps či o možnost vzájemného postování mezi Facebookem a Instagramem.

V úterý 15. června dále prezident Joe Biden na základě několik hodin starého schválení Senátu jmenoval do čela Federal Trade Commission Linu Khan, autorku několika akademických publikací, včetně „Amazon’s Antitrust Paradox“, která si získala věhlas v amerických právnických a obchodních kruzích. V publikaci mj. argumentuje, že přístup soutěžních orgánů založený na blahu pro spotřebitele a udržení nízkých cen nemusí být účinný v případě platforem jako je Amazon, a je třeba zaměřit se i na jiné faktory, jako např. predátorské ceny. Lina Khan je profesorkou práva na Columbia Law School. Její jmenování schválil Senát výrazným poměrem 68-28, i hlasy některých republikánů. Vzhledem k jejím dosavadním postojům nelze předpokládat, že by se Federální obchodní komise zdráhala případných nových pravomocí využit.

 

Martin Fott, Velvyslanectví České republiky ve Washingtonu