Ve dnech 9. – 15. 6. 2019 prezentovala česká delegace mezinárodnímu auditoriu účastníků největší oborové konference SWFS především projekt TigrisID, zaměřený na vývoj identifikačních kitů pro tygří DNA, který Ministerstvo vnitra podporuje z prostředků programu Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu 2016-2021. Reprezentanti České inspekce životního prostředí, Univerzity Karlovy, Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, firmy Forenzní DNA Servis a Kriminalistického ústavu Praha celkem prezentovali 4 konferenční postery a jeden z hlavních konferenčních příspěvků, shrnující současnou úroveň a směřování forenzního výzkumu, zaměřeného na vymáhání ochrany divoké přírody v ČR.

„Projekt TigrisID lze i ve světovém oborovém kontextu označit za unikátní,“ uvádí Dr. Daniel Vaněk, přední postava české forenzní genetiky a vedoucí delegace. Výsledky, ke kterým projekt směřuje mají značný potenciál v rozvojové spolupráci, zejm. se zeměmi, které jsou cílové z pohledu ilegálního obchodu s chráněnými druhy. Za zmínku stojí také komplexní pohled na problematiku, který přinesla spolupráce mezi výzkumníky, poskytovatelem podpory na výzkum a vývoj a konečných uživatelů výsledků. Kromě identifikačních kitů se pracuje na systému výměny forenzních dat a související databázi. To vše má za cíl připravit efektivní nástroj pro prokazování obchodu s produkty z chráněných druhů.

Již v současnosti je databáze DNA profilů, ke které projekt směřuje, podporována sběrem vzorků z řady evropských zemí skrze sítě spolupráce orgánů vymáhajících mezinárodní dohody v oblasti ochrany přírody. Konferenční účast a jednání s vládními partnery z USA však otevřela debatu o několika nových formách spolupráce právě s americkým výzkumným prostředím. Zmínit lze mobilitní spolupráci s prestižní forenzní laboratoří US Fish and Wildlife Service v Oregonu, testování výsledků projektu TigrisID v obdobných laboratořích místních autorit ve státech Wyoming a California nebo výměnu vzorků s federálními institucemi. Zájem o projekt projevilo také americké Ministerstvo zahraničí.

Svým zaměřením se česká účast na konferenci zařadila mezi každoroční iniciativy k plnění cílů Meziresortní koncepce podpory bezpečnostního výzkumu ČR 2017–2023. Forenzní vědy jsou v této koncepci považovány za jednu z priorit internacionalizace a rozvoje lidských zdrojů, protože tvoří stabilní a rozsáhlou část potřeb bezpečnostního systému, na které tento druh aplikovaného výzkumu reaguje.

Přestože na problematiku ilegálního obchodu s ohroženými druhy upozornilo masové vybíjení slonů a nosorožců, jde o téma výrazně širší. Během několika rozsáhlých akcí zadržely místní orgány ve spolupráci s Interpolem přes 7 000 druhů vzácných rostlin a zvířat, přičemž dohoda CITES reguluje nakládání skoro se 35 000 druhy. Jenom objem černého obchodu se zvířaty a jejich částmi se odhaduje na více než 20 miliard dolarů ročně a zasahuje více než 120 zemí světa.

Globální environmentální kriminalita je přitom čtvrtým největším odvětvím organizovaného zločinu, s celkovým odhadovaným objemem až 260 miliard dolarů ročně. Její ekonomický výkon je takový, že v rychlosti růstu překonává globální ekonomiku každoročně až třikrát. Detailní informace nabízí společná zpráva OSN a Interpolu z roku 2016 „The Rise of Environmental Crime“.

Jak ukazují poslední kauzy, krom významné role transportního uzlu, má ČR s tímto druhem kriminality i vlastní domácí problémy. Více se o této problematice lze dozvědět na stránkách projektu Ukradená divočina.

Zpracoval: Luděk Moravec, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, DC