česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: pixabay.com
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Pozitivní vývoj rozpočtu na vědu a výzkum v USA indikuje příležitosti ke spolupráci

Dne 23. března ukončila americká administrativa proces schvalování státního rozpočtu na fiskální rok 2018. Navzdory původnímu návrhu Bílého domu zůstal zachován progresivní růst investic do výzkumu a vývoje, včetně signifikantního navýšení některých kapitol. Dohodnutý rozpočet představuje nejvyšší meziroční růst výdajů ve vědě za takřka dekádu. Detailní struktura rozpočtu indikuje příležitosti pro spolupráci v řadě tradičně silných témat českého výzkumu.

Přestože se nacházíme takřka v polovině fiskálního roku 2018, došlo ke schválení finálního státního rozpočtu US až 23. března 2018. Konečná verze obsahuje některá podstatná navýšení výdajů na výzkum a vývoj, a to navzdory původnímu plánu Bílého domu na radikální omezení výzkumného financování.

Srovnání jednotlivých navrhovaných variant rozpočtu a konečné dohody nabízí Graf 1. Konkrétně dosáhne celková výše rozpočtu hladiny 176,8 miliard USD, s meziročním růstem o 12,8% a specifickým růstem financování pro základní a aplikovaný výzkum o 10,7%.

Graf 1: Vývoj rozpočtových variant podle charakteru činnosti

Graf 1: Vývoj rozpočtových variant podle charakteru činnosti

Na výsledek rozpočtových jednání lze uceleně nahlížet jako na snahu o kompromis. Přestože existuje zásadní rozpor v celkovém objemu alokovaných prostředků, jsou významnější navýšení rozložena do kapitol, které korespondují se zněním memoranda vyhlášeného Bílým domem, Office of Science and Technology Policy, po nástupu nové administrativy. Jde zejména o prioritizaci obrany, bezpečnosti, energetiky a zdravotnictví, důraz na posílení základního a aplikovaného výzkumu v energetice a na efektivní rozvoj výzkumných infrastruktur s celonárodním významem.

Podle propočtů American Association for Advancement of Science bude tento rozpočet na výzkum a vývoj nejen historicky nejvyšším, ale zaznamená také nejvyšší meziroční růst přinejmenším od roku 2009. Ten byl však ovlivněn ad hoc finanční injekcí v rámci tzv. Recovery Act (meziročně +25%). Představuje významnou anomálii, protože šlo o jedno z opatření určených k boji s dopady finanční krize. V rámci regulérních rozpočtů je letošní rekord dokonce ještě významnější. Poslední takto rozsáhlé navýšení bylo realizováno v roce 2001.

Nejpodstatnější navýšení se týkají US Dept. of Energy a National Institutes of Health. V obou případech jde o tradiční a silné poskytovatele, kteří financují klíčové oblasti americké vědy. V prvním případě směřuje nárůst zejm. do oblasti jaderné fúze a do systému národních laboratoří. Ve druhém potom dochází k rovnoměrnému posílení většiny z 27 dotčených institutů a center.

Za pozornost ovšem stojí také emancipace bezpečnostního výzkumu (US Dept. of Homeland Security S&T) jako samostatné priority a růst jeho podpory, který svým tempem předčí i tradičně nejsilnější výzkumný sektor – obranu. Administrativa tak dále podtrhuje důraz, který dlouhodobě klade na zajišťování vnitřní bezpečnosti a na slaďování všech dostupných nástrojů podpory jejího zajišťování. Vývoj návrhů rozpočtu podle nejvýznamnějších poskytovatelů shrnuje Graf 2.

Graf 2: Vývoj rozpočtových variant podle hlavních poskytovatelů

Graf 2: Vývoj rozpočtových variant podle hlavních poskytovatelů

Národní laboratoře jsou dlouhodobě významným partnerem řady českých výzkumných organizací a podílejí se na některých z nejvýznamnějších projektů, které se v současnosti v ČR realizují. Biomedicínský výzkum je dlouhodobě předmětem intenzivní a úspěšné české výzkumné činnosti. V bezpečnostním výzkumu zase ČR a USA takřka zcela sdílí priority jako kybernetická bezpečnost, rozvoj nástrojů pro vyšetřování závažné trestné činnosti, snižování rizik katastrof a efektivní zásah, pokud k nim dojde, v ochraně proti průmyslovým haváriím s únikem nebezpečných chemických, biologických nebo jaderných materiálů, či proti jejich zneužití.

Posílení výdajů na vědu umožnilo zejm. navýšení pravidelně stanovovaných rozpočtových limitů, což svědčí o tom, že se USA dále drží koncepce, ve které jsou investice do výzkumu a vývoje (včetně výzkumu základního) vnímány jako podstatná součást rozvoje znalostní ekonomiky a udržování vedoucí pozice v inovacích. To byla také část kongresové argumentace. Ve světle tohoto vývoje lze přesto očekávat obnovenou bitvu o výzkumný rozpočet 2019.

Vypracoval: Luděk Moravec, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, DC