česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

COVID-19 a myanmarská ekonomika

Myanmar dosud zaznamenal 142 530 potvrzených případů nákazy novým koronavirem COVID-19 (a z nich 131 819 vyléčení a 3 206 úmrtí), patří ve světovém srovnání ke středně zasaženým zemím (statisticky z 239 zemí na 78. místě), ovšem mezi zeměmi pevninské části jihovýchodní Asie je zemí nejpostiženější. Dopad celkového zpomalení globální ekonomiky a zvláště hospodářské situace v zemích sousedících s Myanmarem je citelný. Vláda přijímá opatření, kterými chce negativní vliv pandemie na myanmarskou ekonomiku omezit. Většina dosud realizovaných kroků nemá bezprostřední vliv na pohyb zboží a služeb mezi ČR a Myanmarem.

Státní správní rada, nová de facto přechodná vláda ustanovená po vojenském převratu dne 1. 2. 2021, vyhlásila boj s pandemií COVID-19 za jednu ze svých tří priorit (vedle vyšetření údajných volebních podvodů a reformy finančního sektoru). 16. 2. poprvé zasedl „Pracovní výbor pro řešení dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku země“ (dále jen „Pracovní výbor“). Tato nově ustavená meziresortní pracovní skupina, vedená ministrem pro investice a vnější ekonomické vztahy a sestávající dále ze zástupců ostatních ekonomických ministerstev, potvrdila platnost všech stávajících opatření a politik. Zároveň výbor naznačil, že do budoucna se bude více soustředit na co nejrychlejší obnovu ekonomických aktivit spíše než na dosavadní podporu přechodně uzavřených podniků.

Vládní opatření v oblasti ekonomiky

První národní strategií pro podporu myanmarské ekonomiky po COVID-19 byl dokument s názvem Overcoming as One – COVID-19 Economic Relief Plan (CERP). Tehdejší vládou byl přijat dne 27. 4. 2020 a navrhoval 76 konkrétních aktivit či opatření, z nichž 20 již bylo v době přijetí plánu v platnosti. K 16. 9. se podařilo implementovat celkem 61 opatření a cílů CERP. Závěrečné vyhodnocení plánu zatím nebylo zveřejněno. Přijatá opatření zahrnovala zejména kroky na zajištění prostředků pro realizaci plánu, makroekonomickou stabilizaci země a zejména na podporu myanmarských podniků, aby snáze překonaly probíhající útlum ekonomických aktivit. Plán CERP obsahuje aktivity, které mají být učiněny do konce roku 2020.

Na rok 2021 předchozí vláda Národní ligy pro demokracii připravila Myanmar Economic Recovery and Reform Plan, který zahrnuje balík stimulů a reformních opaření na podporu obnovy ekonomiky země po odeznění koronavirové pandemie. Nový režim dle dosavadních vyjádření zamýšlí i při své vlastní politice z této strategie vycházet. Původní plán však bude revidován, aby vedl k rychlejší obnově hospodářských provozů a směřoval k dosažení „realističtějších výsledků“ a zaměřoval se více na znovuotevření ekonomiky oproti dosavadnímu silnému akcentu na podporu zasažených podniků.

Přesto první praktické kroky nového režimu směřují právě k podpoře zasažených firem, konkrétně obchodů potravinami ve zvlášť postižených okrscích, kterým bude nabídnuta zvýhodněná půjčka. Dalším takovým krokem je rozhodnutí Pracovního výboru prodloužit dobu splatnosti mimořádných půjček poskytnutých v minulém roce podnikatelům postiženým pandemií z původních 12 měsíců na 18 měsíců. Dále Pracovní výbor na svém třetím zasedání 30. 3. rozhodl o způsobu kontroly využití poskytnuté podpory. Již při zřízení programů na zvýhodněné půjčky se počítalo také s kontrolou jejich využití, ta však dosud nebyla prováděna, také proto, že jednotlivá ministerstva poskytující tyto prostředky měla již od září 2020 omezený provoz z důvodu pandemie.

Makroekonomické stimuly

Pro pokrytí mimořádných výdajů ‒ především na financování CERP (viz výše) ‒ vláda vytvořila fond, do nějž každé z 22 ministerstev přispělo 10 % svého rozpočtu na finanční rok 2019/2020. Zbývající prostředky v celkové hodnotě 1,2 mld. USD byly získány ve formě zvýhodněných půjček s nulovým či minimálním úrokem. K nejvýznamnějším kreditorům patřily Mezinárodní měnový fond a Světová banka, které společně poskytly úvěr v hodnotě 750 mil. USD a dále Asijská rozvojová banka, která uvolnila prostředky v úhrnné výši 286 mil. USD. Celkově byly na podporu ekonomiky zasažené pandemií vynaloženy prostředky odpovídající 2,6 % HDP.

Myanmarská centrální banka přispěla v roce 2020 další formou makroekonomické podpory, a sice výrazným snížením úrokové sazby postupně až o 3 procentní body (z 10 % na 7 %). Z pozice regulátora také centrální banka dosáhla snížení úrokových měr u vybraných typů úvěrů pro podporu zemědělství, a to typicky o jeden procentní bod. Vedle úprav úrokových sazeb má epidemie dopad také na regulaci finančního sektoru. Myanmarská centrální banka prodloužila o tři roky (do 31. 8. 2023) lhůtu pro naplnění čtyř nařízení přebírajících mezinárodní bankovní standardy, která byla přijata v roce 2017 a měla být realizována do konce srpna 2020.

V období po únorovém převratu bezprostřední ekonomické dopady politické nestability zastiňují přímé důsledky pandemie. Celá myanmarská ekonomika a její finanční sektor nyní čelí hrozbě sankcí, odchodu investorů a především ztrátě důvěry věřitelů, kteří studují, zda je vůbec možné přijímat splátky již poskytnutých úvěrů od nelegitimní vlády. Za daných okolností bude velmi obtížné získat jakékoliv další úvěry pro financování podpory ekonomiky a nový režim bude s vysokou pravděpodobností nucen budoucí opatření financovat z vlastních zdrojů.

Úlevy v oblasti daní a administrativní zátěže

Vláda v roce 2020 přijala řadu opatření snižujících daňovou zátěž firem a občanů postižených pandemií COVID-19. Tato opatření spočívala v osvobození od některých daní a poplatků či v odkladech splatnosti. V opatřeních na finanční rok 2020-2021 se počítalo s opatřeními na podporu znovuotevření podniků a reinvestic, tedy zejména se zjednodušením a zrychlením odpisů nákladů a s prodloužením období, za které je možné odečítat daňové ztráty. Opatření, které přesahovalo trvání samotné pandemie, bylo zprovoznění systému na platbu daní on-line.

Poté, co 1. 2. provedla armáda státní převrat, velká část obyvatel přestala platit daně, aby tímto nepodporovala vojenský režim. K takovému postupu plátce daně v současné době vybízí také Výbor reprezentující svazový parlament (CRPH – Committee Representing Pyidaungsu Hluttaw), v němž jsou sdruženi zástupci z řad poslanců zvolených ve volbách v listopadu 2020 a který značná část myanmarské populace považuje za legitimní představitele země. Za této situace výše uvedené daňové úlevy nejsou v praxi uplatňovány.

Vedle kroků v oblasti fiskální politiky, jakými jsou výše uvedené úlevy a peněžní plnění, přijala myanmarská vláda také některá systémová opatření v oblasti e-governance a regulace trhu. Např. myanmarské ministerstvo obchodu od 1. 4. 2020 nově poskytuje služby kolem exportních a importních licencí online. Jedná se o podání žádostí o licence, placení poplatků a přijímání licencí. Nový režim zpracování licencí má primárně omezit kontakty mezi žadateli a úředníky (a tím zabránit případnému šíření nákazy), avšak zároveň přispěje ke zjednodušení a zefektivnění celého procesu. Nově vytvořené digitální systémy, jakož i některé starší (např. systém na automatickou registraci zboží k proclení) byly po 1. 2. z velké části odstaveny, přičemž nový režim nutí nepočetné státní zaměstnance, kteří se rozhodli nezapojit do stávky, a obchodníky, aby veškeré celní a licenční procedury absolvovali kontaktně, s využitím fyzických formulářů, které kolují z ruky do ruky mezi jednotlivými účastníky řízení. Režim, jehož deklarovanou prioritou byl od počátku boj s pandemií, tak na úseku importu-exportu svým postupem vytvořil nová rizika pro šíření nákazy.

Podpora zasažených sektorů a podniků

Vláda navíc rozhodla o zřízení programu půjček na pomoc ohroženým podnikům, jimž nabídne zvýhodněnou půjčku s úrokovou sazbou 1 %. Do programu bylo postupně alokováno 200 mld. MMK (přibližně 144 mil. USD) a prostředky byly rozděleny ve dvou výzvách. První výzva proběhla v červnu a byla určena pro všechny malé a střední podniky a dále všechny podniky ve zvlášť postižených sektorech: v oděvním průmyslu, cestovním ruchu a v poskytování ubytovacích služeb (hotely). Druhá výzva s termínem podání žádostí do 10. 8. byla specificky zaměřena na podporu firem podnikajících v zemědělství a živočišné výrobě. Zatímco v první výzvě se podařilo rozdělit celý alokovaný rozpočet, z druhé výzvy zbylo 23 mld. MMK (23 % alokace na druhou výzvu). Ministerstvo pro zemědělství, živočišnou výrobu a zavlažování nyní hledá vhodné využití pro zbývající prostředky. Zvažuje se vyhlášení dodatečné výzvy cílené specificky na pěstitele plodin pro domácí trh a na rozvoj potravinářského průmyslu. Je možné, že v závislosti na poptávce bude program dále navyšován, dle CERP maximálně do celkové výše 500 mld. MMK.

COVID-19 také mění pravidla již existujících nástrojů pro pomoc. Příkladem může být program na podporu zemědělců financovaný Japonskou agenturou pro mezinárodní spolupráci (JICA), který běží od roku 2015. Program poskytující zvýhodněné půjčky zemědělcům v nedostatečně rozvinutých částech Myanmaru dosud požadoval, aby byl za zapůjčené peníze pořizován základní kapitál malých a středních farmářů. V tranši pro rok 2020 o celkové hodnotě 15 mld. jenů (141 mil. USD) bylo možné poskytovat půjčky také na provozní náklady.

Součástí plánu CERP je také záměr urychlit realizaci některých již dříve připravovaných investičních záměrů s cílem vyvážit pokles poptávky ze soukromého sektoru navýšením objemu veřejných zakázek. Příkladem takové iniciativy může být plán alokovat až 180 mil. USD na výstavbu sociálních bytů. Program, v jehož rámci bude projekt realizován, existuje od roku 1951 a je dotován průběžně. Nicméně na počátku srpna bylo rozhodnuto o mimořádném navýšení alokace pro příští finanční rok, aby tím vláda podpořila stavební průmysl, který patří k odvětvím relativně silně zasaženým pandemií COVID-19.

Podniky hodnotily kroky předchozí vlády na jejich podporu pozitivně. Dle průzkumu prováděného Asia Foundation na přelomu září a října 2020 uvedlo 90 % dotazovaných podnikatelů, že vládě a jejím krokům ve prospěch zasažených podniků důvěřuje. Jako jedinou výraznější kritiku zmiňovali, že podávání žádostí o podporu z existujících programů je administrativně velmi náročné.

Nový vojenský režim také zavedl první sektorový program zaměřený na podporu „drobných obchodů s potravinami zvláště zasažených pandemií COVID-19 ve vybraných okrscích“. Žadatelé mohou v rámci programu získat půjčku ve výši do 5 mil. MMK (3 513 USD) se zvýhodněnou úrokovou sazbou 2 %.

Opatření s dopady na pohyb zboží a osob

Nadále platí výrazná cestovní omezení: vnitrostátní letecká doprava byla obnovena 16. 12., avšak s výraznými omezeními pro cestující z městských obvodů, které jsou v režimu stay-at-home, což se mj. týká celého Rangúnu a Mandalaje. Zahraniční komerční linky jsou zastaveny do 30. 4. 2021.

Pokud jde o pohyb zboží a služeb, nebyla dosud přijata žádná opatření, která by přímo omezovala import a export. Ponechání trhu otevřeného obchodu a investicím bylo potvrzeno také regionálně - v rámci ASEAN - na summitu 14. 4. 2020 a dále na summitu 26. 6. 2020, kde byl přijat Hanojský akční plán na posílení ekonomické spolupráce a dodavatelské konektivity v ASEAN.

Dopad na import a export však mají opatření zavedená sousedními zeměmi, a to zejména v souvislosti se změnami režimu na hraničních přechodech. Značný dopad mělo např. jednostranné rozhodnutí čínských orgánů uzavřít pohraniční město Ruili a s ním i nejvýznamnější hraniční přechod mezi Myanmarem a ČLR, k čemuž došlo v období mezi 15. a 22. 9. 2020. Několik omezení na svých hranicích zavedlo také Thajsko, naposledy v období mezi 17. a 30. 9. 2020. Patrně nejextrémnějším příkladem bylo uzavření všech hraničních přechodů ze strany Indie, které trvalo od 11. 3. 2020 do 6. 1. 2021.

Vzhledem k rychlým a často dopředu neohlášeným změnám v režimu na pozemních hraničních přechodech je dlouhodobě nejvhodnějším způsobem přepravy zboží z ČR do Myanmaru lodní doprava přímo do přístavu v Rangúnu. V současnosti je však přístav silně ochromen stávkou jeho zaměstnanců (a pracovníků celní správy), kteří protestují proti vojenskému převratu a z něj vzešlé vládě. Není jisté, jak dlouho bude tato situace v jediném mezinárodním přístavu v zemi přetrvávat, nicméně do jejího vyřešení lze doporučit dopravu zboží pozemní cestou přes Thajsko nebo ČLR, avšak i zde je nutné počítat se značnými průtahy.

Dopad pandemie na ekonomiku a podniky

Základními faktory ovlivňujícími ekonomické efekty pandemie COVID-19 jsou snížená kupní síla obyvatelstva, jakož i snížená produktivita celého hospodářství. Významně se také projevují nízké ceny ropy a zemního plynu, který tvoří 23 % veškerého myanmarského exportu. Za prvních šest měsíců aktuálního fiskálního roku (tj. říjen 2019 – březen 2020) bylo na poplatcích za vytěženou ropu a plyn vybráno 84 % z částky, kterou ministerstvo financí pro dané období plánovalo. V případě poplatků za prodej drahých kamenů to bylo pouze 25 %. K reálnému poklesu prodeje došlo z důvodu odložení oficiálních prodejních akcí (tzv. emporií) kvůli COVID-19.

Vývoj HDP

Myanmar se rozhodl z koronavirové krize proinvestovat, což naznačují také veškeré makroekonomické indikátory. Svědčí o tom také údaje o HDP za rok 2020, který navzdory globální recesi zůstal i v roce 2020 v mírném růstu, druhý nejvyšší růst v jihovýchodní Asii (po Vietnamu). První předběžné statistické údaje budou k dispozici v průběhu jara 2021, nicméně nejnovější odhady respektovaných mezinárodních institucí se pohybují od 0,5 % (Světová banka) až 1,8 % (shodně IMF a ADB).

Na počátku roku 2021 existovaly v zemi veškeré předpoklady pro návrat růstu HDP po odeznění pandemie do předkrizového tempa o hodnotách 6 - 7 %, na čemž se shodovaly všechny výše uvedené instituce i tehdejší myanmarská vláda. Tyto odhady však byly zveřejněny před vojenským převratem a braly v potaz pouze dopad pandemie. V prvním dubnovém týdnu byly zveřejněny dva značně odlišné odhady škod napáchaných vojenským převratem (v kombinaci se stále trvající pandemií): dle Světové banky má v roce 2021 HDP poklesnout o 10 % a dle agentury Fitch Solutions má letošní propad dosáhnout dokonce 20 %. Již nyní je i na statistických údajích patrné, že dopad vojenského převratu a následné nestability na myanmarskou ekonomiku výrazně převyšuje dosavadní dopady koronavirové pandemie.

Vliv pandemie na měnu a ceny

Myanmarská ekonomika se po celý rok 2020 držela v růstu (byť zpomaleném), což vyvolalo zájem na finančních trzích. Viditelným důsledkem bylo posilování myanmarského kyatu (MMK), který se od poloviny září do poloviny prosince pohyboval okolo 1300 – 1330 MMK. Od poloviny prosince kyat zvolna oslabuje a 15. 12. kurz dosáhl hodnoty 1383 MMK za 1 USD. Od počátku února kyat začal ještě výrazněji oslabovat, a to vůči všem světovým měnám. Efekt nesouvisí přímo s pandemií, jedná se především o reakci světových trhů na vojenský převrat. Dne 4. 2. kyat poprvé po sedmi měsících prolomil hranici 1400 MMK za 1 USD a aktuální kurz (6. 4.) činí 1496 MMK za 1 USD. Myanmarský kyat v posledních dnech atakuje hranici 1500 MMK za 1 USD, kterou dosud naposledy překročil v prosinci 2019.

Příznivějším makroekonomickým dopadem útlumu hospodářství je poměrně markantní pokles inflace. Ta před pandemií - v únoru 2020 dosahovala 9,2 %, zatímco v srpnu 2020 se snížila na 6,43 %. Inflace nadále klesá a ke konci roku dosáhla dle dosud dostupných údajů hodnoty 4,6 %.

Myanmarská ekonomika reaguje také na vývoj globálních cen, přičemž výkyvy v cenách některých klíčových komodit zemi značně pomohly. Asi nejvýraznějším příkladem je rýže, kde díky růstu globálních cen meziročně vzrostla hodnota vyvážené rýže o 40 %. Odborníci na komoditní trhy předpokládají, že ve fiskálním roce 2020–2021 obdobný růst zaznamená myanmarský cukr.

Vývoj zaměstnanosti a příjmů obyvatel

Zhoršující se situaci v podnikové sféře potvrzují i údaje Myanmarského ministerstva práce, imigrace a obyvatelstva: za období březen až červen 2020 kvůli COVID-19,  v návaznosti na uzavření továren, podniků a restaurací, zvýšil počet nezaměstnaných o více než 140 tisíc lidí. K nim je nutno přičíst dalších 110 tisíc osob, které ztratily práci v zahraničí (především v Thajsku, Korejské republice, Japonsku, ČLR a Malajsii) a byly nuceny se vrátit do Myanmaru. 

Dopady nárůstu nezaměstnanosti na kupní sílu obyvatelstva odhaluje průzkum Světové banky zveřejněný 25. 8. Až 54 % myanmarských domácností pocítilo pokles příjmu v souvislosti se ztrátou zaměstnání některého z rodinných příslušníků, v souvislosti s poklesem mezd, snížením remitencí ze zahraničí či kvůli nucenému ukončení či omezení provozované živnosti. Dopady přitom nejsou stejné ve všech sektorech a regionech: propad příjmů hlásí 80 % domácností, jejichž hlavní příjem pochází z maloobchodu a služeb, zatímco u pěstitelů rýže došlo ke snížení jen v 10 % případů. Ukazuje se také, že k uzavírání provozů docházelo častěji ve velkých městech a v příhraničních regionech než ve venkovských oblastech centrálního Myanmaru. Z šetření také vyplynulo, že v případě živností a drobných podniků se s poklesem tržeb častěji potýkaly provozy vlastněné ženami (86 % živností) než provozy vlastněné „ne-ženami“ (80 % živností vlastněných osobami s ostatními genderovými identitami). Dle jiného průzkumu prováděného Mezinárodním institutem pro výzkum potravinové politiky v září 2020 došlo k dalšímu propadu příjmů obyvatelstva. Konkrétně 59 % dotazovaných domácností uvedlo, že mají příjem nižší než 1,90 USD na den, což je mezinárodní hranice chudoby. Přitom při předchozím šetření v lednu 2020 uvádělo příjmy pod touto hranicí pouze 16 % respondentů.

V souvislosti s výrazným nárůstem případů nakažení od druhé poloviny srpna myanmarské orgány na svazové i regionální úrovni opět přistupují k nucenému uzavírání některých podniků. Např. v Rangúnském regionu je od 8. 9. opět omezen provoz restaurací na výdej jídel pouze odnosem/odvozem a některé městské části přistoupily k dočasnému uzavření obchodů a poskytovatelů služeb, které jsou zbytné („non-essential“). Od 21. 9. dochází v Rangúnském regionu také k uzavírání provozů, které nepřicházejí do přímého styku se zákazníky/veřejností. Pracovat z domova mají od tohoto data všichni zaměstnanci s výjimkou přesně vymezených oborů (banky a finanční služby, chovy zvířat, chladírny a mrazírny, výroba a distribuce léčiv, úprava pitné vody; podle následného výnosu z 22. 9. také pracovníci v oblasti dopravy a spojů).

Od října dochází k pozvolnému znovuotevírání rangúnských podniků. 10. 10. Ministerstvo zdravotnictví a sportu oznámilo, že bude možné povolovat opětovné otevření provozů, které úspěšně projdou kontrolou svých hygienických a zdravotních opatření. Konkrétně v Rangúnském regionu byla první povolení udělena 12. 10., dosud obnovilo provoz přibližně sto výrobních závodů. Zdá se, že rangúnské úřady přednostně provádějí kontroly ve velkých průmyslových firmách, kde udělení povolení pozitivně zasáhne větší počet zaměstnanců.

Další výrazné uvolnění, ovšem zatím nikoliv pro Rangún, nastalo 4. 12., od kdy mohou otevřít restaurace a kavárny v těch obcích a městských obvodech, které nejsou v režimu stay-at-home. Nové opatření v současné době nedopadá na největší města v zemí, Rangún a Mandalaj, nicméně ve velké části Myanmaru včetně hlavního města Nay Pyi Taw toto opatření přispěje k dalšímu posílení spotřeby a alespoň dílčímu oživení lokální ekonomiky.

Prakticky zcela uzavřen je Arakanský stát (vzhledem ke vzniku několika ohnisek nákazy napříč územím státu), což z ekonomického hlediska může mít dopad především na těžbu ropy a plynu, jakož i na další rozvoj speciální ekonomické zóny v Kyaukphyu či přístavu v Sittwe.

Obecně jsou v září přijatá opatření přísnější než v době první vlny pandemie na jaře 2020 a lze očekávat, že budou mít zřetelný ekonomický dopad. Zejména s ohledem na skutečnost, že i během jarní vlny se jen část firem přizpůsobila nové situaci. Dle údajů Světové banky v době první vlny přibližně 19 % firem přešlo na podnikání prostřednictvím digitálních platforem a pouze 8 % umožnilo zaměstnancům pracovat z domova. Nyní přijatá opatření budou vytvářet ještě větší tlak na rychlejší digitalizaci.

Ve výsledcích obchodní výměny mezi ČR a Myanmarem se přijatá opatření nemusí nutně projevit. Nově přijaté restrikce jsou razantní, avšak s cílem udržet je v platnosti po poměrně krátkou dobu. Český export sestává převážně z jednotlivých dodávek hotových velkých strojů a jiných zařízení často vyráběných na míru. Lze očekávat, že omezení v rozsahu dvou týdnů může realizace konkrétních zakázek prodloužit, ale nikoliv ohrozit jejich dokončení. V případě, že by takto nastavená pravidla trvala delší dobu, např. v řádu měsíců, vedlo by to ke snížené možnosti českých firem sjednávat nové zakázky pro příští roky.

Dopady na výrobní sféru a investice

O probíhajícím poklesu myanmarské ekonomiky svědčí i průtahy v rozvoji speciálních ekonomických zón (SEZ). Konkrétně v případě SEZ Dawei bylo již ohlášeno, že zóna nebude uvedena do provozu do roku 2022, jak se původně plánovalo. O kolik se prodlouží práce na zapojení území SEZ do inženýrských a dopravních sítí zatím nebylo ze strany správy SEZ Dawei upřesněno. Dle dílčích dostupných informací se např. vypracování studie na vybudování přístavu v SEZ Dawei posune až o půl roku, jak informoval realizátor studie, Japonská agentura pro mezinárodní rozvoj (JICA).

Zároveň však stále platí, že Myanmar se svými nízkými operačními náklady je poměrně lukrativní destinací pro zahraniční investice, a také proto se očekává relativně rychlý nárůst aktivit v obou SEZ po uvolnění všech restrikcí. O trvajícím zájmu zahraničních investorů svědčí také údaje o schválených přímých zahraničních investicích. V průběhu finančního roku 2019-2020 byly schváleny investiční záměry zahraničních firem v celkové hodnotě 5,7 mld. USD, což je meziroční nárůst o 27 %. Vládní plán získat pro Myanmar investice v hodnotě 5,8 mld. USD sice nebyl zcela naplněn, nicméně podařilo se dosáhnout meziročního navýšení, které představuje solidní základ pro obnovu růstu v post-pandemické době. Velká část schválených investic je z oblasti textilního a oděvního průmyslu, který navzdory pandemii ve finančním roce 2019-2020 zaznamenal růst o 4,1 %. K razantnímu poklesu investic však došlo od počátku nového finančního roku. V říjnu a listopadu 2020 byly schváleny investice v celkové hodnotě 209 mil. USD, což představuje 20 % hodnoty investičních záměrů ve stejném období předchozího roku. Současně na schválení čekají záměry v celkové hodnotě 3,5 mld. USD. Je tedy zřejmé, že přinejmenším část uvedeného poklesu lze vysvětlit sníženou kapacitou orgánů provádějících clearing a schvalování investic spíše než pouhým poklesem zájmu investorů.

V době pandemie posiluje již dříve pozorovaný trend v oblasti zahraničních investic, kdy výrazně narůstá podíl i nominální výše investic asijských zemí, zejména Japonska, Singapuru a Číny, oproti investicím evropských a obecně západních firem. Tento trend ilustruje nedávno zveřejněný průzkum mezi německými podniky působícími v Myanmaru, z nichž pouze 6,7 % zvažuje navýšení objemu investic v příštím roce. Nicméně 86 % oslovených firem plánuje v dalších letech v Myanmaru zůstat.

Částečně se pod vlivem pandemie mění také sektorová struktura investic, kdy zjevně přibývají podniky věnující se částečně či zcela zdravotnické výrobě. Již v průběhu léta několik textilních firem začalo jako část svého výrobního programu produkovat také roušky. Od ledna 2021 je navíc na trhu první lék na COVID-19 domácí výroby, kterým je generické antivirotikum Favipiravir. Lze očekávat, že výroba farmakologických a zdravotnických produktů bude v zemi nadále posilovat, což podporuje i myanmarské Ministerstvo zdravotnictví a sportu, které např. při jednáních o nákupech vakcín proti COVID-19 s výrobci diskutovalo také o možnosti část těchto vakcín produkovat přímo v Myanmaru. Od 11. 2. 2021 mohou soukromé firmy dovážet schválené vakcíny proti COVID-19. V současné době se povolení týká vakcín z Číny (SARS-COVI), Indie (Covishield, Covaxin) a Ruska (Sputnik V).

Ve třetím čtvrtletí 2020 došlo k oživení ekonomiky, což dokládá také průzkum prováděný agenturou IHS Markit mezi podniky. Index PMI, který odráží ekonomickou kondici výrobního sektoru, vzrostl z dubnových 29,0 na červnových 48,7. Přitom hodnoty nad 50,0 jsou pokládány za projev dobré ekonomické kondice a v tomto rozmezí se PMI držel v červenci (51,7) a v srpnu, kdy s hodnotou 53,2 dosáhl maxima za posledních 15 měsíců. Naopak v září v důsledku obnovováním restriktivních opatření došlo k opětovnému poklesu na 35,9 a v říjnu index dosáhl hodnoty pouhých 30,6. V listopadu se již projevil efekt postupného otevírání ekonomiky a PMI výrazně posílil na 43,2. Posilování indexu pokračovalo i v prosinci (44,7) a ještě výrazněji v lednu 2021 (47,8). V únoru 2021 PMI index Myanmaru prudce klesl na 27,7. Tato nejnižší hodnota zaznamenaná od roku 2016 (odkdy se index pro Myanmar měří) je však primárně důsledkem vojenského převratu a následné politické a socio-ekonomické nestability.

Zvláště zasažené sektory

Jedním z nejhůře postižených odvětví je cestovní ruch a hotelnictví. V těchto sektorech dosud nedošlo k oživení, neboť země je od konce března uzavřena zahraničním turistům. Domácí cestovatelé tento výpadek nebyly s to nahradit a celkově sektor cestovního ruchu ve finančním roce 2019-2020 vygeneroval tržby odpovídající 20 % hodnoty z předchozího finančního roku. Od září byla navíc opětovně zavedena řada cestovních omezení, od 11. 9. do 15. 12. byly zastaveny všechny vnitrostátní letecké linky a i po jejich obnovení platí celá řada omezení co do přepravní kapacity a požadavků na karanténu u osob cestujících z území v režimu stay-at-home (k nimž patří např. celý Rangún). Výrazně je omezena dálková autobusová a vlaková doprava, zvláště spojení s Rangúnem. Lockdown má dopad také na městskou dopravu: jestliže v před-pandemické době využívalo městské autobusy v Rangúnu přibližně 1,8 mil. cestujících denně, v době nejtvrdších restrikcí toto číslo kleslo na pouhých 40 000.

Restrikce v oblasti pohybu osob má poněkud překvapivě dopad také na stavebnictví a trh s realitami. Až 40 % z 15 tisíc bytů, které jsou nyní ve výstavbě v Rangúnském regionu, spadají do kategorie nemovitostí, které mohou kupovat také cizinci. Vzhledem ke značně omezeným možnostem cestovat do země tak hrozí, že byty v celkové hodnotě 1,1 mld. USD nebude v nejbližší době možné prodat. Tento pokles patrně ještě zesílí po vojenském převratu, který pravděpodobně mnohé zahraniční zájemce o koupi nemovitosti od tohoto kroku odradí. Týká se to zejména občanů a firem ze západních zemí a již první údaje od stavebních společností naznačují, že tito investoři od svých původních záměrů postupně upouštějí. Naopak pokles v důsledku nemožnosti uspořádat prohlídky nemovitostí v době karanténních opatření, který měl velmi silný efekt během první vlny pandemie na jaře, se projevil jen zčásti a již během prosince 2020 a ledna 2021 došlo k výraznému oživení provozu na realitních serverech. K opětovnému poklesu, a to až o 95 % oproti předchozímu týdnu, došlo v prvním únorovém týdnu 2021. Zde je však na vině spíše efekt vojenského převratu, kdy vzhledem k aktuálně nepřehledné situaci lidé spíše preferují investice do lépe přenosných artiklů (zlato, valuty).

Stavební sektor také trpí nuceným zastavením prací v důsledku zdravotních opatření. Od 21. 9. byly jen v Rangúnu zastaveny práce na přibližně čtyřech stech projektech, přičemž povolení obnovit činnost získala k 24. 11. pouze čtvrtina z nich.

Společenská odpovědnost a filantropie firem

Myanmarské podniky nejsou pouze oběťmi nepříznivé ekonomické situace. Naopak mnohé firmy se snaží aktivně pomáhat se zvládáním koronavirové pandemie. Patrně nejviditelnějším příkladem je společný počin finanční skupiny AYA a průmyslového koncernu Max, které na vlastní náklady vybudovaly provizorní nemocnice pro pacienty s COVID-19 v Rangúnu (500 lůžek) a Mandalaji (300 lůžek). Skupina AYA dále v obou městech vytvořila odběrová a testovací centra. Další výrazné příspěvky myanmarských firem zahrnují banku KBZ a společnost Skynet, které dohromady věnovaly 1 mld. MMK (přibližně 770 tis. USD) na přestavbu kongresového centra Inya na provizorní pandemickou nemocnici s 500 lůžky.

Novou příležitost pro akce na podporu společenské odpovědnosti představuje vakcinační program. Myanmarská vláda dle vlastních odhadů bude potřebovat přibližně 950 mil. USD na proočkování populace. Část těchto prostředků uvolní z vlastních zdrojů, část získá od mezinárodních organizací a zároveň otevřela účet, na který je možné přispět. Mezi největší přispěvatele patří U Zaw Zaw, majitel skupiny AYA, který na vakcinační konto převedl 1,5 mil. USD (a celkově již na boj s pandemií věnoval 11 mil. USD). Stejnou částku na vládní sbírku přispěl také U Chit Khine, majitel konkurenční skupiny Apex. Realitní skupina Diamond Star poskytla rovný milion dolarů a řada dalších firem na sbírku věnovala příspěvky menšího rozsahu. Celková výše příspěvků soukromých dárců na očkování ke dni 20. 1. 2021 činila 16,1 mil. USD.

Filantropie je důležitou součástí myanmarské kultury a pravidelné přispívání na dobročinné účely (dāna) je jednou ze stěžejních buddhistických ctností. Koronavirová pandemie přitom urychlila již delší dobu existující trend podporovat nejen náboženské nadace, ale také sociálně zaměřené charitativní projekty. V posledních dvou týdnech objem příspěvků na koronavirové sbírky spíše klesá spolu s tím, jak se pozvolna zlepšuje pandemická situace v zemi. Nicméně obecně platí, že poskytnutí přiměřeného daru na dobročinné účely zvyšuje věrohodnost dárce v očích obchodních partnerů a rozhodně lze tuto praxi doporučit zájemcům o vstup na myanmarský trh.

Obchodní příležitosti a možnosti jejich využití

Pandemie COVID-19 vytvořila celou řadu nových dlouhodobých obchodních příležitostí v oblasti farmacie a zdravotnických potřeb, digitalizace, ale i dočasných zvýšení poptávky po konkrétních produktech v důsledku opakovaných výpadků v dodavatelských řetězcích, které musely být firmami operativně nahrazovány. V myanmarském případě navíc čeští exportéři velmi zdatně využili narůstající poptávku po luxusním zboží, která byla způsobena jednak zájmem spotřebitelů o nákup výrobků, které uchovávají hodnotu, ale také ztížením možnosti cestovat do destinací, kde byli Myanmarci dříve zvyklí prémiové výrobky nakupovat. Díky všem výše uvedeným faktorům – a také díky aktivní pomoci našeho zastupitelského úřadu – dokázaly české firmy v roce 2020 navýšit export do Myanmaru o úctyhodných 30 %.  

V současné době však vedle pandemie COVID-19 Myanmar zastihla také další pohroma v podobě vojenského převratu provedeného 1. 2. 2021, který svými důsledky zásadním způsobem narušuje možnost realizovat obchodní výměnu. Převrat a následující značná politická a společenská nestabilita tak nejen oslabuje možnosti firem využít nové obchodní příležitosti, ale v konečném důsledku může Myanmar vyloučit z předpokládaného post-pandemického růstu.

Je možné, že ve střednědobém horizontu několika měsíců se situace navrátí do stavu, který bude alespoň připomínat normální a za kterého bude možné uskutečňovat běžné obchodní operace. Za současné situace lze vést jednání se zájemci o české výrobky z řad firem, nicméně je třeba počítat s možnými prodlevami v realizaci sjednaného obchodu. Zároveň doporučujeme počkat s jakýmikoliv B2G jednáními do momentu, kdy bude v zemi jednoznačně uznávaná vláda.

Zastupitelský úřad ČR v Rangúnu průběžně sleduje další vývoj a o případných změnách v podmínkách pro obchodní výměnu mezi Českou republikou a Myanmarem bude nadále informovat.

 

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, ZÚ Rangún