Obecně lze konstatovat, že podmínky pro obchodní operace typu B2B byly podstatně narušeny. Vynucený útlum obchodování se zatím jeví jako přechodný a ve střednědobém horizontu bude snad možné pokračovat za alespoň podobných podmínek a pravidel jako před převratem. Obchody typu B2C budou nejméně na dva roky ovlivněny sníženou kupní silou obyvatel a změnami jejich spotřebitelských preferencích obyvatel, jakož i zesílenou regulací vnitřního prostředí. V případě B2G transakcí platí, že státní správa je i tři měsíce po převratu do velké míry ochromena a není možné říci, zda dojde k dostatečné konsolidaci nového režimu a jak bude postupovat. Navíc při jakýchkoliv transakcích s orgány vojenského režimu bude muset český exportér či investor řešit otázky reputačních rizik a sankcí.

Bezprostřední dopady na obchodní operace

V důsledku převratu a všeobecného odporu veřejnosti vůči nově vzniklé vojenské diktatuře došlo přinejmenším přechodně k faktickému ochromení ekonomického života v zemi, které aktuálně svojí závažností překonává veškerá omezení, která byla v zemi přijata v důsledku pandemie COVID-19. V tuto chvíli je téměř nemožné vyvážet a dovážet zboží či realizovat finanční transakce.

Dopady na dopravu a spoje

V období od 1. do 3. 2. byla uzavřena všechna letiště (i pro nákladní dopravu), poté byl jejich provoz opět obnoven. Fungování námořních přístavů nebylo omezeno a pozemní hraniční přechody, které nebyly již dříve uzavřeny kvůli pandemii, jsou i nadále otevřeny pro pohyb zboží. Většina hraničních přechodů se však potýká s nedostatkem personálu v důsledku stávky. Vojenský režim navíc za této situace přistoupil k odstavení elektronického systému registrace zboží, takže celníci, kteří se do stávky nezapojili, musí veškeré celní procedury administrovat prostřednictvím papírových formulářů. Důsledkem tohoto vývoje je zásadní snížení propustnosti hranic, kdy za únor u dovozu klesl objem zboží na pětinu lednových hodnot a u vývozu dokonce na desetinu. Situace se od té doby mírně zlepšila a dle vyjádření správy přístavu bylo v prvním květnovém týdnu odbaveno zboží odpovídající zhruba 40 % před-převratových hodnot. Daleko zásadnějším problémem pro případné exportéry je však skutečnost, že řada zejména evropských přepravců v současné době Rangún zcela vyřadila z itineráře svých pravidelných nákladních linek, a to z důvodů možných právních rizik. Někteří evropští speditéři nabízejí svým zákazníkům variantu lodní přepravy do Thajska a následně kamionem do Myanmaru. Tato trasa je samozřejmě podstatně dražší a trvá déle.  Vnitrostátní doprava není omezena, avšak její kapacita je ovlivněna jednak nočním zákazem vycházení (převážně od 22:00 do 4:00) a také účastí významného počtu pracovníků dopravy v hnutí občanské neposlušnosti.

Vojenský režim zatím řeší téměř úplné zhroucení infrastruktury pro mezinárodní obchod přechodnými a selektivními opatřeními typu dočasného zproštění povinností. Například pro období od 8. 3. do 9. 4. se přechodně nevyžaduje vývozní licence pro jistou část především zemědělských produktů (např. rýže, cibule, česnek, kaučuk) a dovozní licence pro část chemických a farmaceutických výrobků (benzín a nafta, hnojiva, léčiva a většina kosmetiky). Režim naopak v průběhu května a června vyhlásil omezení na dovoz instantní kávy, některých cukrovinek a dále mýdla a zubní pasty. V případě restriktivních opatření se část odborné veřejnosti domnívá, že jejich skutečným důvodem je snaha podpořit obrat podniků částečně vlastněných koncerny napojenými na armádu, jejichž výrobky jsou nyní částí myanmarské populace bojkotovány. Omezující opatření na hranicích zavádí také sousední státy, významné je např. uzavření největšího hraničního přechodu mezi Myanmarem a ČLR Muse-Ruili, k němuž čínská strana přistoupila 31. 3., oficiálně kvůli zvýšenému výskytu nemoci COVID-19 v příhraničních oblastech. Uzavírka měla být ukončena 5. 5., nicméně čínské hygienické orgány oznámily, že uzavření hranic prodlužují na další tři měsíce.

Zásadní narušení plynulosti vnitrostátní dopravy má za následek výpadky v zásobování, a to zejména v regionech mimo Rangún, v němž má většina myanmarských firem ústředí a sklady zásob. Konkrétně se počínající nedostatek projevuje např. u pohonných hmot, které jsou nyní mimo Rangún o cca 25 % dražší než ve zmíněné obchodní metropoli země a důvodem je právě nemožnost doplňovat docházející zásoby venkovských čerpacích stanic z rangúnských petrochemických tankovišť.

Prvních zhruba šest hodin od zahájení převratu nefungoval internet a mobilní sítě, což vedle narušení komunikace vedlo také k dočasnému výpadku bankovních systémů a jednodenní uzavírce bank. Spojení bylo poměrně záhy obnoveno a rovněž platební systémy včetně ATM, banky byly od 2. 2. opět uvedeny do provozu. K dalšímu omezení internetového provozu došlo 6. a 7. 2. Následně bylo spojení obnoveno, avšak od té doby je pomalejší (konkrétně mobilní internet byl snížen na úroveň sítě 3G). Od 15. 2. je internetové spojení přerušováno během noci a rána (každý den od 1:00 do 9:00). Od 15. 3. není možné připojit se na internet prostřednictvím mobilních sítí a uživatelé internetu jsou tak odkázáni pouze na kabelové připojení, případně též na satelitní služby. Toto opatření na dva měsíce fakticky vyřadilo z provozu celé segmenty dosud přežívající digitální ekonomiky, zejména provoz veškerých donáškových služeb a aplikací pro taxi, kde se poskytovatelé služeb pohybují v terénu a mohou komunikovat pouze prostřednictvím mobilního připojení. V důsledku tak dochází k dalšímu omezování možnosti bezkontaktního nákupu za situace, kdy stále nebyla zvládnuta pandemie COVID-19.

Značné obavy podnikatelské i občanské veřejnosti vyvolává také selektivní přístup režimu k postupnému uvolňování mobilního internetu pro vybrané aplikace. 28. 4. došlo k uvolnění mobilních dat pro schválené domácí platební a bankovní aplikace a v průběhu května a června došlo k postupnému zprovoznění zejména aplikací na roznášku zboží a jídel. Netransparentní postup vede ke značné nejistotě, ale také ke spekulacím části odborníků o postupném zavádění „intranetu“, de facto národní kontrolované datové sítě oddělené od globálního internetového prostředí. Plány na úplné uzavření myanmarského kyberprostoru nebyly potvrzeny, nicméně je zjevné, že režim podmiňuje obnovení provozu dosud pozastavených služeb možností nebývale vysoké kontroly nad datovým provozem.  

Dopady na konkrétní sektory a podniky

Banky (zvláště soukromé) se od 5. 2. potýkají s personálními problémy kvůli masové účasti zaměstnanců na protestech, od 11. 2. mají od centrální banky povoleno uzavřít pobočky. Toto povolení vypršelo 8. 3., kdy měly banky uloženo své pobočky otevřít. Uvedené personální problémy bank přetrvávají, a proto většina z nich nemohla příkaz centrální banky uposlechnout, případně otevřela jen část provozoven a s omezeným rozsahem služeb. Režim navíc přistoupil k pokutování bank, které nedokázaly otevřít všechny své pobočky do 22. 3. Centrální banka vyměřila 24. 3. privátním finančním domům pokuty v řádu (v přepočtu) jednotek tisíc USD za každý týden, kdy tyto banky nedokážou mít otevřené své pobočky. Výše pokuty se přitom liší podle velikosti banky a podle počtu neotevřených poboček v daném týdnu (v pásmech do 25 %; dále 25-50 %; a nad 50 % uzavřených poboček).  Provoz služeb ATM a platebních systémů (včetně internetových i mobilních služeb pro spotřebitele) zůstal zachován, avšak na výběr z bankomatů byl stanoven limit, konkrétně ve výši 500 tisíc MMK na den. Oficiálním zdůvodněním tohoto kroku bylo úsilí podpořit větší rozšíření bezhotovostních plateb. Většině bank se však nedostává hotovosti, a proto jednotlivé finanční domy přistupují k vlastním přísnějším limitům, nejčastěji ve výši 200 tisíc MMK. Banky navíc nově čelí zesílenému dohledu Centrální banky, která nyní požaduje od jednotlivých privátních bank údaje o všech výběrech a transakcích realizované od 1. 2. 2021 (navzdory mezinárodním standardům bankovního tajemství i dosud platné domácí legislativě).

Zcela zásadní dopad na fungování vnitřního trhu má razantní omezení dostupnosti sítě Facebook, k němuž došlo 4. 2. V minulosti měl Facebook díky dohodám s poskytovateli připojení značně privilegované postavení na místním internetu a pro mnoho Myanmarců se stal základní a často jedinou online platformou (uživateli byla více než třetina obyvatel). Mnohé firmy nemají vlastní webové stránky, ale pouze oficiální profily na Facebooku. Prostřednictvím Facebooku si mnohé hlavně menší podniky zřizovaly e-shopy a jejich fungování je nyní ohroženo, což vedle ekonomických dopadů může mít v současné pandemické době také dopady na veřejné zdraví (snížená možnost nakupovat online povede spotřebitele k častějším fyzickým návštěvám obchodů). V současné době je Facebook dostupný s využitím aplikací VPN. Budou-li tato omezení fungovat déle, může zde vzniknout prostor pro celou řadu nových webových platforem, ale též aplikací, které uživatelům umožní cenzuru obejít.

Vedle nefungující infrastruktury a institucí v posledních dnech přibývá i fyzických útoků na výrobní závody. Dne 14. a 15. 3. se udály žhářské útoky převážně na čínské, tchaj-wanské a japonské podniky – zejména v průmyslových zónách Hlaing Thaya a Shwe Pyi Thar na severo-západním a severním okraji Rangúnu. Není jasné, zda za žhářskými útoky stojí armáda, resp. jí instruovaní zločinci, anebo příznivci protestního hnutí. Je však zřetelné, že v obou znesvářených táborech narůstá hostilita vůči zahraničním podnikatelům. V současné době se týká především firem z některých zemí východní a jihovýchodní Asie (zejména ČLR a Singapur), nicméně může zasáhnout také západní či jiné firmy, které myanmarský trh obsluhují ze svých poboček usazených v momentálně „nepopulárních“ zemích.

Kritickou situaci  v průmyslu dokládá také průzkum průběžně prováděný agenturou IHS Markit mezi podniky. Výsledkem šetření je pravidelně publikovaný Index PMI, který odráží ekonomickou kondici výrobního sektoru v daném měsíci. Jestliže v lednu 2021 PMI index Myanmaru dosahoval 47,8, v únoru prudce klesl na 27,7 a v březnu dokonce na 27,5, což je nejnižší hodnota v dosavadní historii měření indexu v zemi (od roku 2016). Hodnoty za duben (33,0), květen (39,7) a červen (41,5) jsou vyšší než výsledky předchozích dvou měsíců a svědčí o tom, že část podniků alespoň do nějaké míry nachází způsob, jak i za stávající složité situace fungovat. Navíc část postižených výrobních firem již své provozy ukončila a jejich výsledky se do indexu dále nezapočítávají. Např. v oblasti textilu a oděvů, což je dosud hlavní tvůrce myanmarského exportu, dosud ukončilo či přerušilo činnost na 200 podniků.

Státní správní rada a její hospodářská politika

V tuto chvíli není snadné predikovat, jaká bude ekonomická politika nového režimu a jak si bude počínat nově ustavená Státní správní rada. Většina jmenovaných ekonomických ministrů jsou vojáky ve výslužbě, kteří však po mnoho let zastávají odborné ekonomické pozice a sehráli významné role v počátečních reformách a otevření myanmarské ekonomiky v letech 2011-2016.

Nový ministr pro plánování, finance a průmysl, U Win Shein, zastával funkci náměstka na tomto ministerstvu v letech 2011-2016, kdy mimo jiné úspěšně vyjednal odpuštění některých zahraničních dluhů a podílel se na reformě finančního systému. Nový ministr pro investice a vnější ekonomické vztahy, U Naing Oo, byl stálým tajemníkem na tomto ministerstvu za předchozí vlády (2016-2021) a ve své funkci se podílel např. na nové a mezi experty oceňované legislativě pro zvláštní ekonomické zóny. Nový guvernér centrální banky, U Than Nyein, zastával stejnou funkci v letech 2007-2013, v té době mj. odpovídal za přechod místní měny na plovoucí kurz. K bývalým náměstkům na svých resortech patří také nově jmenovaní ministři energetiky a elektrifikace (U Aung Than Oo), obchodu (Dr. Pwint San), stavebnictví (U Shwe Lay), zdravotnictví a sportu (Dr. Thet Khine Win), přírodních zdrojů a životního prostředí (U Khin Maung Yee). Ministr zemědělství U Tin Htut Oo je odborníkem ze soukromého sektoru, který působil posledních pět let jako ředitel zemědělské a potravinářské divize jednoho z největších myanmarských holdingů Yoma Group. Naopak U Maung Maung Ohn, nový ministr hotelů a cestovního ruchu, je generálem ve výslužbě bez přímé praxe z resortu. Ministrem dopravy a spojů je dosavadní vrchní velitel myanmarského námořnictva admirál Tin Aung San.

Dne 4. 5. došlo k vytvoření nového ministerstva, kdy se dosavadní Ministerstvo pro plánování, finance a průmysl, rozdělilo na dvě: Ministerstvo plánování a financí a Ministerstvo průmyslu. Ko Ko Lwin, který působil jako náměstek na původním ministerstvu odpovědný za agendu průmyslu, byl jmenován náměstkem nově vytvořeného ministerstva. 23. 5. byl novým ministrem průmyslu jmenován Dr. Charlie Tan. Tento bývalý rektor Myanmarské námořní univerzity donedávna působil ve vedení myanmarsko-čínské zvláštní ekonomické zóny v Kyaukphyu, což může naznačovat, které země považuje SAC do budoucna za hlavní partnery v oblasti průmyslové výroby.

Hospodářská politika režimu

Úvodní kroky Státní správní rady se bezprostředně netýkají hospodářské politiky, proto v tuto chvíli jsou patrné prostoje v některých procesech z důvodu výměny na nejvyšších patrech resortů a dočasné odkládání rozhodnutí. Nejvýrazněji se to nyní patrně projevuje při řešení budoucnosti Zvláštní ekonomické zóny Dawei, kde předchozí vláda koncem prosince 2020 vypověděla smlouvu s hlavním developerem zóny a v tuto chvíli neprobíhají již zahájená jednání o budoucnosti projektu. S jednáním přitom nespěchají ani dva největší investoři projektu, kterými jsou japonská a thajská vláda. Vzhledem k současné nestabilitě se obě vlády vyjádřily, že dosavadní jednání a implementaci projektu pozastavují do doby, kdy na myanmarské straně vyvstane partner s jasným a nezpochybnitelným mandátem.

První náznaky hospodářské politiky nové Státní správní rady lze vyčíst z dosavadních prohlášení. Již první den převratu generál Min Aung Hlaing, který správní radě předsedá, vyhlásil, že k prioritám nového režimu bude (vedle objasnění údajných volebních podvodů) patřit boj s pandemií COVID-19 a finanční sektor. Záměry ohledně finančního sektoru vysvětlil na setkání se zástupci myanmarských bank dne 4. 2., kde zmínil, že se chce zaměřit na větší rozšíření mikrofinancí a pojištění, snížení úrokových měr a důslednější digitalizaci sektoru (zvýšení podílu bezhotovostních plateb a zlepšení internetového bankovnictví). V ostatních sektorech ekonomiky nový režim zamýšlí pokračovat v již existující podpoře nahrazování dovážených produktů domácí výrobou a zároveň se plánuje zvýšená podpora zemědělství. Generál Min Aung Hlaing zdůraznil, že Státní správní rada během své deklarovaně dočasné správy země nezamýšlí zásadně měnit většinu dosud přijatých politik.

Represe vůči soukromému sektoru

Jakkoliv nový režim zpočátku deklaroval úsilí o ekonomickou stabilitu a pokračování trendů, které dosud byly úspěšné, je stále více patrné, že s ochromenou státní správou, stávkujícím soukromým sektorem (který navíc v rostoucí míře odmítá platit v jejich očích nelegitimní vládě daně) a nefunkční infrastrukturou bude velmi obtížné jakoukoliv stabilitu udržet. Pokud navíc již dva týdny bezpečnostní složky provádí tvrdé zásahy v průmyslových zónách a aktivně brání jakýmkoliv snahám tlumit zde napáchané škody na životech a zdraví tamních pracovníků, natož pak majetku dotčených firem, není jasné, jak rozumět deklarovanému zájmu vojenského režimu na ekonomické stabilitě.

Vojenský režim navíc stupňuje svou brutální represi vůči podnikatelům, kteří jsou solidární s protestním hnutím. Zjevným cílem těchto kroků je vynutit si silou znovuotevření myanmarské ekonomiky, a to bez ohledu na obchodní či jiné oprávněné zájmy, natož politické smýšlení a společenské postavení majitelů těchto podniků. Nejvýraznějším příkladem je incident z 24. 3., kdy v celé zemi proběhla „tichá stávka“ spočívající v přerušení všech provozů. V průběhu večera a noci byly stovky podnikatelů, kteří měli v onen den uzavřené provozovny, předvoláni k výslechu a v některých případech přímo vyvlečeni ze svých domovů. Drtivá většina předvolaných byla do rána propuštěna, přičemž někteří z propuštěných podávali svědectví o hrubém zacházení. Jiní však také zmiňovali, že vyšetřovatelé se jich ptali, co má režim učinit, aby je přiměl k otevření svých podniků. Zdá se, že i představitelé režimu začínají vnímat závažnost dopadů masivního odporu obyvatel vůči jimi nastoleným změnám, na který při přípravě převratu nebyli připraveni, a vůči němuž dosud nenašli odpověď, která by tyto dopady spíše tlumila, než dále prohlubovala.

Ostatně ani stále ostřejší represivní přístup režimu vůči domácím i zahraničním nevládním organizacím nelze považovat za příspěvek ke stabilizaci ekonomiky. Nevládní organizace v zemi implementují řadu rozvojových projektů zaměřených také na rozvoj podnikání, zvláště ve vztahu k malým a středním podnikům, podnikatelům v zemědělství a podnikům vlastněným ženami. Tyto organizace jsou v současné době fakticky jedinými možnými realizátory rozvojové spolupráce, neboť většina zahraničních donorů přerušila projekty, na nichž se podílí veřejný sektor, aby nedošlo k podpoře vojenské vlády, kterou většina poskytovatelů rozvojové pomoci neuznává. Snaha režimu narušit jakékoliv na něm nezávislé aktivity tak může ohrozit příliv až 3 mld. USD do ekonomiky, které stále citelněji dochází hotovost.

Odpor obyvatel i firem vůči režimu se také projevuje neochotou soukromých podniků účastnit se na veřejných zakázkách vyhlašovaných SAC. Stále častěji se stává, že do tendru se nepřihlásí žádný uchazeč. Následně příslušné ministerstvo oslovuje vybrané firmy, fakticky jim přikazuje, zakázku provést. Tato tendence se týká především infrastrukturních projektů – jako jsou opravy a výstavba nových silnic.

Vzhledem k výše uvedenému omezování internetového spojení režim stupňuje také tlak vůči telekomunikačním společnostem. Ten prozatím vyvrcholil nařízením, kterým se vedoucím pracovníkům těchto společností zakazuje opouštět zemi bez předchozího povolení orgány SAC. Původně utajované nařízení prosáklo na veřejnost počátkem července a patrně bylo příslovečnou poslední kapkou, která přiměla norský Telenor – jednoho z největších mobilních operátorů v zemi – uspíšit již dříve zvažované opuštění myanmarského trhu. Dne 8. 7. společnost oznámila, že prodává 100% podíl své myanmarské pobočky skupině M1 se sídlem v Libanonu, která již v zemi provozuje síť vysílačů pro mobily.

Vláda národní jednoty a její hospodářská politika

Poslanci zvolení do svazového parlamentu za stranu NLD ve volbách v listopadu 2020 reagovali na převrat vytvořením dočasné struktury - Výboru reprezentujícího svazový parlament (Committee Representing Pyidaungsu Hluttaw – dále jen CRPH). Tento výbor dne 3. 3. pověřil své čtyři členy funkcí zastupujících svazových ministrů (přičemž původní demokraticky jmenovaní ministři zůstávají ve svých funkcích, avšak nyní je nemohou vykonávat). Člen CRPH Tin Tun Naing byl pověřen výkonem funkce tří ekonomických ministrů a zastupuje tak současně ministra pro plánování, finance a průmysl; ministra pro investice a zahraniční ekonomické vztahy a ministra obchodu.

Tento troj-ministr uvedl, že spolu se svými spolupracovníky připravuje mechanismus, který umožní myanmarským obyvatelům a firmám platit daně představitelům zvolené vlády (a nikoliv vojenskému režimu). Širším cílem Tin Tun Nainga a jeho úřadu je přitom odříznout vojenský režim od veškerých zdrojů příjmu, tedy také od prostředků plynoucích z těžby nerostů, ze splátek půjček poskytnutých vládou podnikatelům zasaženým pandemií COVID-19, poplatků za služby a energie či v neposlední řadě od devizových rezerv deponovaných v zahraničních bankách.

CRPH dále 13. 3. vydal prohlášení, kterým zahraničním investorům zakazuje žádat o schvalování investičních záměrů orgány vojenské vlády, a zároveň retroaktivně ruší veškerá již vydaná povolení počínaje 1. 2. Pokud politická reprezentace zastoupená v CRPH v budoucnu obnoví kontrolu nad Myanmarem, mohla by na základě těchto prohlášení zahájit právní kroky vůči firmám, které za doby trvání současné vojenské vlády realizovaly schválenou investici. Schválení přitom nepodléhají pouze nově budované výrobní závody, ale také jakákoliv investice ve stávajících provozech (rozšíření, pořízení nových technologií apod.). Nové oznámení z 26. 5., vydané již Ministerstvem pro plánování, finance a investice kabinetu NUG (viz níže) potvrzuje předchozí stanovisko a navíc upozorňuje banky, které by investice schválené režimem SAC financovaly, že tímto porušují myanmarské zákony. Oznámení také výslovně uvádí možnost civilních žalob či trestního stíhání vůči vedoucím pracovníkům firem, které se na neschválených investicích podílejí. Oznámení se retroaktivně vztahuje na všechny investice schválené po 1. 2. 2021. V případě vedoucích pracovníků není zřejmé, zda se vztahuje na pracovníky, kteří se osobně podíleli na nelegální investici, nebo na všechny vedoucí pracovníky dotčené firmy bez ohledu na jejich konkrétní pracovní náplň. Za těchto okolností nelze doporučit zvažování jakýchkoliv investičních aktivit v zemi z důvodu značné právní nejistoty. Uvedené prohlášení ani žádné jiné akty CRPH či NUG a jeho orgánů se netýkají vývozu a dovozu, který je možné nadále realizovat, pokud to bude z bezpečnostního a logistického hlediska možné.

Dne 16. 4. CRPH oznámil sestavení Vlády národní jednoty (National Unity Government – dále jen NUG), která se má stát kompletním kabinetem nahrazujícím dosavadní provizorní uspořádání. V této vládě Tin Tun Naing pokračuje ve funkci ministra pro plánování, finance a investice. Vláda zatím není úplná a očekává se jmenování dalších ministrů. Ostatní hospodářské resorty, např. obchod, doprava či zemědělství, zatím nebyly obsazeny. NUG v ekonomické oblasti pokračuje v předchozím trendu, kdy cílem je zabránit vojenskému režimu v přístupu k mezinárodnímu financování. Nově také NUG zvyšuje úsilí o dispoziční práva k části myanmarských devizových rezerv deponovaných v USA (a bezprostředně po převratu zmrazených) v celkové hodnotě přibližně 1 mld. USD. Tyto rezervy by v případě jejich uvolnění NUG použila pro financování vlastní činnosti a pro podporu zaměstnanců veřejného sektoru, kteří v důsledku účasti na stávce přišli o zdroj příjmů. NUG oznámila 6. 5. vznik Finanční rady, jejímž úkolem bude implementovat fiskální a výdajové politiky Vlády národní jednoty a projednávat návrhy týkající se rozpočtu. Radě předsedá viceprezident NUG Duwa Lashi La a ministr Tin Tun Naing je jejím tajemníkem.

Reakce světových trhů a makroekonomické dopady

Světové trhy ne zcela přijaly vysvětlení, že převrat je drobným incidentem, po němž je možné se rychle vrátit k „business as usual“. Jako první na převrat prudce zareagovaly směnné kurzy myanmarského kyatu (MMK) vůči většině světových měn, při nichž kyat v prvních třech únorových dnech prudce klesl. Konkrétně v případě amerického dolaru se 5. 2. 2021 prodával 1 USD za 1407 MMK.

Jakkoliv MMK nadále oslabuje, u většiny světových měn (EUR, USD, JPY, CNY, GBP) se míra poklesu od 4. 2. snížila. Změna trendu byla spíše mírná u západních měn (EUR, USD, GBP), zatímco u asijských měn došlo od 4. 2. k výraznému zploštění křivky. Americký dolar se 12. 2. 2021 prodával za kurz 1410 MMK za 1 USD. Od 16. 2. 2021 kyat opět oslaboval a tento trend prozatím vyvrcholil 22. 2. s kurzem 1447 MMK za 1 USD. Od té doby kyat pozvolna posiloval až do 15. 3., kdy se 1 USD obchodoval za 1418 MMK. Od 16. 3. dochází k setrvalému oslabování kurzu, zjevně v reakci na zhoršení bezpečnostní situace a stále se zhoršujícím podmínkám pro podnikání. Dne 7. 4. směnný kurz překonal hranici 1500 MMK za 1 USD, kterou dosud naposledy překročil v prosinci 2019. Poprvé v novodobé historii prodával se 11. 5. prodával 1 USD za více než 1600 MMK a prozatímního vrcholu dosáhl oficiální kurz dne 18. 5. s hodnotou 1665 MMK za 1 USD. Od té doby kurz MMK mírně posílil a aktuálně (16. 7.) se 1 USD obchoduje za 1636 MMK.

Ke stanovení dopadů změny vedení země v dalších makroekonomických indikátorech dosud schází řada klíčových dat. Byly však již zveřejněny první předběžné odhady některých mezinárodních organizací a agentur. Konkrétně Světová banka odhaduje, že v roce 2021 myanmarský HDP klesne o 10 % (na základě dat dostupných na konci března a pro kalendářní rok 2021). Agentura Fitch Solutions předpokládá ještě hlubší pokles, a to o 20 % (ovšem pro finanční rok 2020-21, tedy od října 2020 do září 2020, takže v meziročním srovnání se projevuje podstatně vyšší základ, oproti kterému je pokles srovnáván, neboť téměř celá první polovina předchozího finančního roku ještě nebyla zasažena pandemií). Asijská rozvojová banka (ADB) odhaduje pokles HDP v roce 2021 na 9,8 %. Economist Intelligence Unit (EIU) uvádí ve svých aktualizovaných predikcích zatím nejoptimističtější variantu, a sice pokles o 9,3 %. Uvedené odhady je však třeba brát s určitou rezervou, neboť není jisté, jak dlouho bude trvat obnova ekonomiky. Bude-li stávající nestabilita pokračovat po několik následujících měsíců, dá se očekávat propad ještě hlubší.

Stejně tak v případě inflace a cenové hladiny jsou zatím k dispozici pouze předběžné odhady.  ADB odhaduje míru inflace v roce 2021 na 6,2 %, zatímco analytici EIU aktuálně (21. 7.) predikují 10,9 %. Pro nárůst inflace svědčí vedle anekdotické evidence o vzrůstu cen spotřebního zboží v důsledku ochromení dopravy také studie Světového potravinového programu, která zkoumá dopady převratu na příjmy a obživu obyvatel. Z jejího šetření vyplývá, že vedle nárůstu cen potravin dochází také k výpadku příjmů a zahraničních remitencí, což dlouhodobě povede k propadu významné části populace do chudoby a přibližně 1,5 - 3,5 mil. obyvatel bude do konce prvního pololetí 2021 nově ohroženo hladem. Naopak mezi faktory, které inflaci brzdí, patří paradoxně také některé sankce. Nový režim v jejich důsledku nemůže v Evropě nakupovat dosud používané komponenty pro tisk bankovek, takže přinejmenším přechodně nemůže nedostatek hotovosti řešit tisknutím nových peněz (a tím ještě více devalvovat měnu). Zároveň inflaci brzdí celkové utlumení obchodních aktivit, kdy se některými položkami spotřebního koše neobchoduje, takže u nich nemohlo dojít ani ke zvýšení ceny.

15. 4. zveřejnilo Ministerstvo obchodu řízené Státní správní radou údaje o zahraničním obchodu za první pololetí aktuálního finančního roku (tedy za X/2020 – III/2021). Za dané období objem celkové obchodní výměny meziročně klesl přibližně o čtvrtinu z 20,36 mld. USD na 15,78 mld. Jelikož dovoz do země za dané období klesal více než dvakrát rychleji než vývoz (z důvodu výrazného narušení obchodních operací po převratu), spin-doktoři vojenského režimu tento údaj prezentují jako pozitivní zprávu o „klesajícím saldu zahraničního obchodu“. Zároveň vyzdvihují nárůst přeshraničního obchodu s Indií, která ovšem po větší část roku 2020 měla všechny své hraniční přechody uzavřené kvůli pandemii (čili se jedná o nárůst oproti extrémně nízkým číslům za předchozí rok).

Dilemata zahraničních investorů

Je otázkou, jaký bude dopad změny režimu na zahraniční investice. V tuto chvíli podle dostupných zpráv řada nových investorů, kteří před převratem zvažovali vstup na myanmarský trh, od těchto záměrů spíše ustupují, zatímco firmy, které již v zemi investovaly, se z větší části snaží své podniky udržet v chodu. Několik významných investorů v době po převratu přerušilo provoz, jedná se zejména o asijské firmy, které vyrábějí v režimu „just in time“ a v důsledku výše uvedených překážek v dopravě pociťují výpadky v dodavatelských řetězcích. Konkrétně v největší zvláštní ekonomické zóně Thilawa má nyní přerušený provoz čtvrtina ze 130 zde usazených podniků. Většina z nich však deklaruje zájem v zemi i nadále působit a přerušení vnímají jako dočasné. Úplný odchod ze země bezprostředně po převratu avizovala pivovarská společnost Kirin, která ovšem v zemi působí formou joint-venture se společností přímo vlastněnou armádou. Firma však již 15. 2. své původní rozhodnutí přehodnotila a oznámila, že hledá cesty jak v zemi zůstat bez přímého spojení s armádou. Je třeba podotknout, že vzhledem k sankcím EU vůči podnikům vlastněným myanmarskou armádou by žádná evropská firma nemohla do podobného partnerství vstoupit ani v době před převratem.

Perspektivy dalšího působení v zemi v tuto chvíli velmi zvažují zejména čtyři zahraniční ropné a plynové společnosti, které se v důsledku vysokých poplatků za těžbu (a sníženého výběru daní od jiných plátců) v souhrnu staly největším zdrojem hotovosti pro nový režim. Musí proto vážit mezi značným reputačním a potenciálně i právním rizikem spojeným s dalším působením v zemi a značnými investicemi, které již v Myanmaru realizovaly a které by v případě omezení či ukončení provozu byly ohroženy. Australská společnost Woodside jako první oznámila, že rozsah svých operací v zemi zredukuje. K redukci rozsahu svých operací v zemi přistoupila také malajská společnost Petronas, přičemž tento krok zdůvodnila zhoršující se bezpečnostní situací a problémy logistického a technického rázu. Francouzská společnost Total a americký Chevron podle dosavadních vyjádření hledají způsob, jak zachovat své operace a přitom se vyhnout  přímé finanční podpoře vojenského režimu. Řešení, se kterými poslední dvě jmenované společnosti přijdou, mohou být cennými vodítky pro další stávající či potenciální investory v zemi.

Většina investorů v Myanmaru jsou společnosti ze zemí východní a jihovýchodní Asie, které jsou relativně méně citlivé na reputační rizika (a často jsou vázány méně striktními sankčními předpisy), a tudíž mohou pociťovat menší tlak na omezení svých operací v zemi. Nelze proto vyloučit, že dlouhodobý dopad převratu na investice v zemi bude citelný, avšak nikoliv drtivý. Tomu nasvědčuje také fakt, že v průběhu února a března byly vojenským režimem schváleny nové investice v souhrnné hodnotě 579 mil. USD. Oproti dosavadní praxi orgány nového režimu dosud nezveřejnily údaje o totožnosti a zemích původu nových investorů. 7. 5. byla dokonce schválena masivní investice ve výši 2,5 mld. USD na výstavbu komplexu tří plynových elektráren, plynového terminálu a vedení vysokého napětí v regionu Iravádí. Projekt připravuje čínsko-myanmarské konsorcium vedené čínským státním podnikem YEIG, který již v zemi působí zejména v oblasti vodních elektráren. Záměr vybudovat elektrárnu byl ohlášen již v roce 2018, teprve nyní byl dokončen schvalovací proces. Čínský investor tedy nevstoupil na trh v reakci na převrat, ale nenechal se tímto vývojem ani odradit. Většina aktuálně schvalovaných investic jsou však spíše drobné projekty, např. v Rangúnském regionu byly 12. 5. schváleny dva záměry (jeden mlýn na drcení rýže a jeden menší textilní provoz), každý v hodnotě přibližně 1,5 mil. USD.

Zdá se také, že finanční sektor v regionu začíná nalézat cesty, jak podpořit rozvoj soukromého sektoru v zemi. Místní SME Development Bank 26. 5. oznámila, že zahájí nový program zvýhodněných půjček pro podporu investic a reinvestic malých a středních podniků, který částečně podpoří japonská rozvojová agentura JICA. Oznámení bylo učiněno před sdělením NUG o možnosti postihu bank financujících investice schválené SAC a není jasné, zda projekt program bude spuštěn. V tuto chvíli banka žádosti o půjčky z nového programu nepřijímá, aniž by výslovně uváděla důvod zdržení.

Stále významnějším faktorem pro budoucí vývoj investic může být míra intenzity protičínských nálad, které v některých případech eskalují i do násilných útoků na podniky vlastněné Číňany. Jakkoliv se jako primární terč jeví firmy původem z ČLR, došlo také k vandalizaci několika tchaj-wanských firem. Investice etnicky čínských podnikatelů (vedle ČLR se týká také Hongkongu a zejména Singapuru, který je dlouhodobě největším investorem v zemi) jsou svým rozsahem a zaměření zásadní pro rozvoj myanmarské ekonomiky a není jisté, zda by je bylo možné plně nahradit firmami z jiných zemí. Bude-li tudíž nevraživost vůči čínským podnikům nadále pokračovat, budoucí hospodářský růst země bude vážně ohrožen, a to bez ohledu na to, jaká vláda bude v příštích letech u moci.

Obdobný vývoj předjímá např. renomovaná analytická agentura the Economist Intelligence Unit, která podle aktuální předpovědi očekává pokračování politické nestability v zemi v příštích dvou letech a dle dosavadních odhadů zatím mírný pokles ekonomiky. Dopad převratu na myanmarskou ekonomiku je tak již nyní závažnější než vliv pandemie COVID-19 a navíc do budoucna velmi omezuje možnosti země podílet se na předpokládaném post-pandemickém růstu.

 

Zastupitelský úřad ČR v Rangúnu velmi pozorně, průběžně sleduje ekonomický vývoj v Myanmaru a o případných změnách v podnikatelských podmínkách, zejména pro obchodní výměnu mezi Českou republikou a Myanmarem bude nadále informovat. Firmy a organizace, které mají zájem o detailnější či specifické informace ohledně dopadů politických změn v zemi na konkrétní sektory či segmenty trhu, případně chtějí ověřit, zda stávající či potenciální obchodní partner v zemi je společností napojenou na armádu, se v této věci mohou obrátit přímo na obchodně-ekonomický úsek našeho zastupitelského úřadu.

 

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, ZÚ Rangún