česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Myanmar na cestě k bezhotovostní ekonomice

Myanmar představuje jeden z nejperspektivnějších trhů v oblasti bezhotovostních transakcí. S rapidním rozšířením mobilních telefonů a internetu narůstá poptávka obyvatel po možnosti tato zařízení využívat také k finančním transakcím. Tento trend významně posílil během koronavirové pandemie, kdy se nově těší také aktivní vládní podpoře. Na trhu je prostor pro vstup nových hráčů, ale také dodavatelů řešení pro posílení bezpečnosti mobilních plateb či jejich lepšího propojení se zahraničím. Rozvoj mobilních technologií včetně těch finančních také zvyšuje tlak na dokončení elektrifikace země, což představuje další typ příležitosti pro české exportéry.

Rozšíření mobilních telefonů v zemi proběhlo mimořádně rychle. V roce 2011 byly v Myanmaru 2 mobilní telefony na 100 obyvatel a přístup k internetu mělo pouze 0,23 % populace. V letošním roce v zemi připadá 126 aktivních mobilních telefonů na 100 obyvatel (z toho 80 chytrých telefonů) a pravidelný přístup k internetu má 41 % Myanmarců. Toto číslo nadále postupně roste a noví uživatelé chytrých technologií mají stále větší zájem svá zařízení využívat také k vyřizování svých finančních transakcí. Nárůstu digitální gramotnosti svědčí také skutečnost, že Myanmar má v průměru velmi mladou populaci (průměrný věk dosahuje 29 let, pozn.: v ČR činí 42,5 roků), přičemž mladí lidé jsou obecně více nakloněni přijímání nových technologií.

V současné době na trhu působí 39 poskytovatelů mobilních plateb, z toho 10 bank a 29 nebankovních finanční společností. Všechny tyto firmy mají licenci od Myanmarské centrální banky, která je v tomto sektoru hlavním regulačním orgánem. Potenciál pro další růst mají zejména nebankovní společnosti, které dokážou zajistit finanční služby i zákazníkům, kteří nemají bankovní účet. V zemi totiž relativně malá část obyvatel disponuje vlastním bankovním účtem. Od krize finančního sektoru v roce 2003 banky jen postupně znovuzískávají důvěru zákazníků a mnozí Myanmarci preferují jiné cesty k ukládání úspor a převádění peněz než skrze banky.

To dlouho představovalo zásadní překážku pro rozvoj bezhotovostních plateb. Teprve v roce 2017 mobilní operátor Telenor ve spolupráci s bankou Yoma získal licenci pro první platební aplikaci nevázanou na bankovní účet – Wave Money. Vedle platební aplikace pro koncové zákazníky Wave Money disponuje také sítí partnerů – zpravidla trafik a obchodů s potravinami – jejichž prostřednictvím je možné zaslat peníze do jiné provozovny, kde si je může vyzvednout příjemce platby, který např. nemá vlastní chytrý telefon.

Přes rostoucí počet hráčů je na trhu stále prostor pro vstup nových firem, už proto, že až 7,5 milionů uživatelů chytrých telefonů v zemi dosud žádnou z mobilních finančních služeb nevyužívá.Navíc počet uživatelů mobilních plateb i celkový objem transakcí v letošním roce výrazně vzrostl v důsledku pandemie COVID-19. Například místní banka CB uvádí, že objem transakcí prostřednictvím její vlastní mobilní aplikace se ve finančním roce 2019/2020 oproti předchozímu roku zdvojnásobil. Banka KBZ hlásí za stejné období nárůst o tři čtvrtiny. V případě bank však byl nárůst způsoben zejména přechodem jejich stávajících klientů od transakcí realizovaných na pobočkách k digitálním platbám. Celkový trh, kterému dominují nebankovní společnosti, vzrostl během minulého finančního roku (tj. od října 2019 do září 2020) asi o 17 %.

Nárůst bezhotovostních plateb od letošního roku výrazně podporuje také vláda, a to hned dvojím způsobem. Jednak nově začala přijímat platby daní, sociálních odvodů, ale i různých poplatků prostřednictvím několika vybraných bezhotovostních aplikací, čímž přímo přispěla k navýšení objemu uskutečněných transakcí, ale i počtu uživatelů. Zároveň vláda, resp. Myanmarská centrální banka zvýšila úsilí v oblasti regulace a zjednodušení převodů, zejména dosud neupravené převody mezi jednotlivými poskytovateli. V současné době vyvíjí národní systém platebních QR kódů, jejichž prostřednictvím bude možné realizovat mobilní transfery mezi různými, v zemi licencovanými platebními systémy.

Jakkoliv zažívají mobilní a další bezhotovostní platby v zemi výrazný rozvoj, je zde několik překážek, které budou Myanmaru výrazně bránit v cestě ke zcela bezhotovostní společnosti. Předně nové odvětví rozvíjející se v prostředí se stále omezenou digitální gramotností je doprovázeno také výskytem podvodů a kyberkriminality. Pokud vláda a finanční instituce nezajistí dostatečnou bezpečnost bezhotovostních trhů, může to v budoucnu výrazně oslabit důvěru spotřebitelů v tyto nástroje stejně, jako se tomu stalo u bank po roce 2003.  Bezpečnost mobilních plateb proto bude v budoucnu hrát stále významnější roli a může být dalším zdrojem obchodních příležitostí. Výhodou zde bude, že jakkoliv vláda bude nastavovat bezpečnostní standardy, jejich naplňování bude v gesci 39 soukromých společností a případný dodavatel tak nebude muset procházet složitým a dosud jen zčásti transparentním systémem veřejných zakázek.

Dalším úskalím, kterému celé odvětví čelí, je jeho relativní izolovanost. Vzhledem k různým mezinárodním sankcím a opatřením vůči Myanmaru v souvislosti s bojem proti praní špinavých peněz je relativně složité posílat a přijímat peníze ze zahraničí. Situace se postupně zlepšuje a myanmarská vláda aktivně usiluje o rozšíření možností pro legální bezhotovostní transfery ze zahraničí. 24. listopadu 2020 centrální banka poprvé udělila licence pro realizace přeshraničních transakcí pěti nebankovním společnostem a má v plánu počet licencovaných firem dále navyšovat. Aby mohla myanmarská společnost takovou licenci získat, musí mj. doložit, že má stálého zahraničního partnera – finanční instituci, jejímž prostřednictvím bude tyto transfery realizovat, což může být také příležitost pro české finanční domy. Objem remitencí, které myanmarští občané zaslali ze zahraničí legálními prostředky v roce 2019, se pohyboval okolo 3 mld. USD.

Konečně je zde naprosto zásadní překážka ležící mimo finanční sektor, a tou je nedostatečné pokrytí země sítěmi, a to jak mobilní, tak elektrickou. V důsledku toho jsou rozsáhlé části země dosud odkázány výhradně na hotovost. Vláda si tento nedostatek dobře uvědomuje a posiluje aktivity v oblasti elektrifikace, částečně ve spolupráci se Světovou bankou a dalšími donory. To s sebou nese jednak poptávku po dílech a zařízeních užívaných při budování sítí (kabely, elektroporcelán apod.), ale také jsou zde příležitosti pro výstavbu minigridů v lokalitách, které jsou příliš izolované, takže nebudou v nejbližších letech připojeny k národní rozvodné síti.

Celkově rozvoj bezhotovostních plateb přináší širokou škálu vývozních a investičních příležitostí v řadě oborů. Velvyslanectví ČR v Rangúnu vývoj myanmarského trhu s bezhotovostními platbami průběžně sleduje. České firmy, které mají zájem o detailnější informace ohledně uplatnění konkrétních výrobků či služeb, se mohou přímo obrátit na obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví.

 

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, ZÚ Rangún

Nan Kham Mo Win, ekonomická specialistka, ZÚ Rangún