по-русски  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Československý vojenský hřbitov v Jekatěrinburgu (1918 – 1919)

Uralský region byl místem jedněch z nejtěžších bojů občanské války v Rusku (boje u Jekatěrinburgu, Nižního Tagilu, Něvjansku). Michajlovský hřbitov se postupně stává místem vzpomínkových akcí za padlé. Počátkem roku 1919 byl vytvořen projekt pískovcového památníku padlým a započaty práce na něm (červen 1919), které však z důvodu evakuace města nebyly dokončeny.

25. července 1918 vstoupily oddíly československých legií pod velením plukovníka S. N. Vojcechovského do Jekatěrinburgu. Ve městě sídlí velení Uralské fronty (později Jekatěrinburská skupina Sibiřské armády, jejíž velení později přebírá generál R. Gajda). Ve městě působí četné týlové jednotky, lazarety, vojenská typografie a také Oddělení Československé národní rady v čele s Bohdanem Pavlů (pozdějším československým vyslancem v Rusku). Počátkem roku 1919 je zde zřízen československý konzulát. Pobyt legií v Jekatěrinburgu je spojen s působením osobností jako R. Medek, B. Pavlů, S. Vojcechovskij, R. Gajda, M. Němec, L. Svoboda a další. 14. prosince přijíždí do Jekatěrinburgu v rámci své návštěvy Ruska tehdejší ministr M. R. Štefánik.
Uralský region byl místem jedněch z nejtěžších bojů občanské války v Rusku (boje u Jekatěrinburgu, Nižního Tagilu, Něvjansku). Československé legie kontrolovaly prakticky celý region středního a jižního Uralu.
Do Jekatěrinburgu jsou sváženi vojáci padlí v bojích na uralské frontě. Jako místo pro jejich pohřbívání je vybrán jeden z největších městských hřbitovů - Michajlovský. Vojáci jsou pohřbíváni do společných hrobů označených kříži a kovovými tabulkami s čísly hrobů. Michajlovský hřbitov byl vybrán zřejmě pro svoji polohu (tehdy na okraji města) a dostatek volného prostoru.
Michajlovský hřbitov se postupně stává místem vzpomínkových akcí za padlé. Počátkem roku 1919 byl vytvořen projekt pískovcového památníku padlým a započaty práce na něm (červen 1919), které však z důvodu evakuace československých jednotek z města nebyly dokončeny. Na úpravu hřbitova a památníku byly v místních novinách vyhlašovány sbírky.
Od počátku roku 1919 věnuje zvýšenou pozornost legionářským hrobům československý konzulát. Konzul Jindřich Holna vyzval československé pluky působící na Urale, aby zaslaly konzulátu seznamy svých padlých vojáků pohřbených na Michajlovském hřbitově a vyžádal si celkový, byť ne úplně přesný při uvádění jmen, seznam od "pohřebního ústavu" legionáře F. Špickopfa.

Z dobového tisku

Při odchodu legií z Jekatěrinburgu byly z obavy před zničením hřbitova sňaty kovové tabulky z hrobů, zakreslen plán hřbitova a zapsány jednotlivé hroby. Fotografie československých hrobů na Michajlovském hřbitově z let 1918 - 1919 byly publikovány v čtyřsvazkové kronice Za svobodu (Praha, 1924 - 1928).
Materiály týkající se čs. konzulátu a hrobů jsou uloženy v archivu MZV ČR - Sibiřský archiv - karton Holna. V daném archivu však nejsou uloženy J. Holnou zmiňované plány hřbitova a evidence hrobů. Prozatím se nepodařilo dohledat ani sejmuté tabulky z hrobů (vzhledem k obsáhlosti dokumentů týkajících se tehdejšího československého konzulátu se lze domnívat, že se dochovaly). Seznam konzula J. Holny obsahuje celkem 439 padlých čs. legionářů v 53 hrobech.

Z dobového uralského tisku

Po odchodu československých vojsk z Jekatěrinburgu byly legionářské hroby zrušeny a na jejich místě bylo nově pohřbíváno. V současnosti na Michajlovském hřbitově ani na dalších jekatěrinburských hřbitovech nejsou zachovány žádné československé vojenské hroby z let 1918 - 1919.
Michajlovský hřbitov v současnosti zaujímá plochu 18 hektarů, nachází se v širším centru města a je na něm podle různících se údajů pohřbeno od 35 do 100 tis. lidí.

(v článku jsou použity ukázky z dobového tisku)