česky  հայերեն  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Václav Gvoždík
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Turistické informace - pozor na uštknutí hady, bodnutí štírem a nákazu brucelózou

Rozvíjející se turistika v Arménii a přitažlivost země pro české turisty nesou svá rizika. Některým se nevyhnete - možnost zemětřesení, blízkost jen částečně zamrzlého válečného konfliktu nebo existence jaderné elektrárny ze sovětských dob jsou stálá nebezpečí. Rok 2019 také přinesl českým turistům nákazu brucelózou a uštknutí jedovatými hady, před nimiž se lze chránit.

Tento článek nemá vyvolat zbytečnou paniku, nebezpečí je při zvýšené opatrnosti minimální, nicméně upozorňuje na stále reálně existující rizika.

V květnu 2019 byl český turista v Arménii uštknut hadem. V této souvislosti je třeba upozornit, že fauna v Arménii se liší od české i středomořské a hrozí vícerá nebezpečí. Především v Arménii žije šest až sedm druhů jedovatých hadů, z nichž dva - zmije arménská (Montivipera raddei) a zmije levantská (Macrovipera lebetina) jsou potenciálně smrtelně jedovatí. Při trekkingu se k vám kvalifikovaná pomoc dostane až za dlouho. Mějte vždy vysoké trekkingové pevné boty, ani ve vedrech nechoďte na trek v sandálech! Při uštknutí hadem je nutné postiženou končetinu znehybnit a člověka zklidnit. Nejdůležitější je rychlý převoz do nemocnice, ale toho se vám v Arménii dostane jen při dobré shodě náhod. Nedoporučuje se postiženou končetinu zaškrcovat, protože se tak jen dál postižené místo traumatizuje a šíření jedu to zabrání jen málo. Místo uštknutí se nerozřezává, nevysává, nevypaluje ani jinak specificky neošetřuje. Pokud nedochází k rozvoji celkových příznaků intoxikace, je možno podávat vodu, ovšem podání kávy (kofeinu) nebo alkoholu není vhodné.  Pokud se rozvíjí šok, je možné aplikovat kortikosteroidy (např. Prednisolone).  Po nich,  zvláště u alergické reakce, je dobré aplikovat protialergické léky (Xyzal, Zyrtec, Dithiaden, Prothazin a jiná antihistaminika). Plánujete-li výlety do odlehlejších oblastí, je vhodné u sebe tyto léky mít a také nikdy nevypotřebovat všechny zásoby vody! Nejlepší informace o jedovatých hadech v Arménii naleznete v angličtině zde (nenechte se odradit reklamami): http://www.herp-am.narod.ru/Armposn.htm .  Volejte 103 (záchranka), 112 (totéž co v Česku) nebo (010) 53-83-40 - Červený kříž. Mějte dobré zdravotní pojištění! Zařízení, které se v Jerevanu specializuje na léčbu uštknutých. se jmenuje Armenia Medical Centre (http://www.armeniamedicalcenter.am/eng/index

Kromě hadů hrozí v Arménii nebezpečí také od štírů. V Arménii mj. žijí zástupci druhu Androctonus crassicauda (štír tlustoocasý často zvaný "černý škorpión"), kteří patří mezi ty nejjedovatější. Najdete je ve zříceninách, pod kameny, ale můžou vám také vlézt do bot, spíte-li ve stanu.  Zdravého člověka tento druh štíra nezabije, ale dětem nebo starším a nemocným lidem nebezpečí hrozí. Když dojde na bodnutí, je třeba vědět, co v dané situaci dělat. Někteří škorpioni mohou způsobit dočasnou obrnu (24 - 48 hodin). Když máte k dispozici studenou vodu, polijte si s ní štípanec, abyste zmírnili otok. Nikdy nelijte na ranku horkou vodu. Ta by totiž zapříčinila rychlejší proudění krve a roznesení jedu dále po těle. Také nikdy ránu nevysávejte. Nevíte, jak silný jed máte v krvi a rozhodně by nebylo dobré, aby se vám dostal také do úst. V nouzových situacích, kdy je ohrožen váš život, můžete nechat krev s jedem z rány vytéct, zaškrcení končetiny se doporučuje častěji než u hadů, ale šíření jedu nezabrání. Počet otrav lze do určité míry snížit pomocí některých preventivních opatření, které jsou založeny na znalosti způsobu života těchto živočichů. Štíři jsou noční dravci, kteří při úsvitu hledají úkryt. Dávají přednost vlhkým, temným, chladnějším místům. Venku zalézají pod kameny, v obydlí často do různých předmětů, včetně postelí, bot, oděvů.  Přes noc jsou škorpioni velmi aktivní a k ránu hledají skuliny, kam by si zalezli, aby se uchránili před sluncem. Právě takovým úkrytem se může lehce stát vaše kapsa, nebo svlečená bota. Když tedy k večeru uléháte a sundáte si boty, přetáhněte přes ně ponožky, aby se zabránilo vstupu nevítaných návštěvníků. Většina méně závažných postižení může být ošetřena lokální aplikací ledu, infiltrací místa vpichu lokálním anestetikem, které potlačí bolestivost. Analgetika morfinové řady nejsou doporučována pro možný útlum dechového centra. K zmírnění neurologických symptomů (neklid, podráždění) se používá fenobarbital (5-10 mg/kg i.v.)., ale jeho větší dávky však mohou tlumit respiraci a přispívat k větší mortalitě! 

Brucelóza (dříve též vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba) je celosvětově rozšířené, vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění zvířat a člověka.  Krom přímého kontaktu s nemocným zvířetem je častým zdrojem infekce pro člověka též tepelně neošetřené mléko a výrobky z něj. V roce 2019 zjistila nemocnice v Opavě brucelózu u čtyř Čechů, kteří se jí nakazili na dovolené v Arménii. Zdrojem nákazy mělo být tepelně neošetřené kozí mléko z horských chovů. Informace o nákaze viz např. zde: https://ostrava.rozhlas.cz/vzacnou-infekcni-nemoc-si-privezli-z-armenie-ctyri-cestovatele-z-opavska-7790118.  Inkubační doba je dlouhá a trvá obyčejně od 1 až do 8 týdnů. Onemocnění je multisystémové a může postihnout prakticky všechny orgány. Brucelóza mívá zpravidla chronický průběh, mortalita u lidí se pohybuje do 5 %. Fatální infekce jsou důsledkem sekundárních komplikací, nejčastěji endokarditidy. Mezi hlavní symptomy brucelózy patří horečka, celková slabost, malátnost, nevolnost, nadměrné pocení či nechutenství. Horečka, patřící mezi nejfrekventovanější klinické příznaky brucelózy, bývá kolísavá a přerušovaná (ve vlnách – odtud vlnitá horečka). Při postižení pohybového aparátu pacienti pociťují bolesti svalů a kloubů příznačné pro artritidy, záněty šlach a šlachových pochev. Z neuropsychických symptomů se mohou vyskytovat bolesti hlavy, únava a deprese. Z dalších příznaků jmenujme bolesti břicha, průjem či zvracení. U postižení nervového aparátu se vyskytuje u pacientů závrať, retence (zadržení) moči, přechodné ochrnutí končetin. Při klinickém vyšetření bývá nejčastěji diagnostikována hepatosplenomegalie (patologické zvětšení jater a sleziny) či bradykardie (zpomalená srdeční činnost). Infekce pohlavního ustrojí vede u mužů k zánětům varlat a může způsobit trvalou neplodnost. Infekce těhotných žen mohou vést k předčasným porodům, potratům, postižení narozených dětí či úmrtnosti novorozenců, není však jasné, zda by brucelóza u žen způsobovala potraty častěji než jiné patogenní bakterie. Nepijte v Arménii mléko od bačů či tepelně neošetřené! Při jakémkoliv z těchto příznaků vyhledejte lékaře!