česky  hrvatski 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Institut za turizam
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Čeští architekti a počátky turistiky na chorvatském Jadranu / Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Atrium Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (Sněmovní 4, Praha 1 – Malá Strana) / 7.–25. ledna 2019
Slavnostní setkání s výstavou se uskuteční v pondělí 21. ledna 2019 od 16.00 hodin (Vstup pouze pro zvané hosty)

Výstava vznikla v roce 2015 z iniciativy Institutu pro turistiku (Institut za turizam) v Záhřebu, Státního archívu (DARI) v Rijece a Velvyslanectví České republiky v Záhřebu. Autorkami výstavy jsou Jasenka Kranjčević (Institutu pro turistiku v Záhřebu) a Mirjana Kos (Chorvatské muzeum turistiky v Opatiji). Představení tématu české veřejnosti inicioval Kabinet architektury v Ostravě, spolupořadatel výstavy v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Kurátory výstavy jsou Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec. Výstavní činnost Kabinetu architektury v roce 2018 finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky, Statutární město Ostrava a Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz.

Záštitu nad výstavou převzal 1. místopředseda Poslaneckého klubu Pirátů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pan Lukáš Černohorský, vedoucí Stálé delegace Parlamentu do Meziparlamentní unie Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pan Ondřej Polanský a vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny pan Jan Morávek.

Čeští architekti a počátky turistiky na chorvatském Jadranu / Češki arhitekti i početci turizma na hrvatskom Jadranu / Czech Architects and The Beginnings of Tourism on The Croatian Adriatic Coast

Výstava více než dvaceti koláží z projektů, skic a fotografií přibližuje architektonické objekty sloužící na počátcích turistickému ruchu na chorvatském pobřeží. Jedná se o hotely, vily, úpravy nábřeží, či pláží, které navrhli čeští, anebo s českými zeměmi úzce spjati architekti pro oblast chorvatského Jadranu.

Návštěvník výstavy se tak seznámí s díly autorů, mezi nimiž jistě zaujmou taková jména jako Jan Kotěra, Carl Seidl, Emil Králíček, Josef Schulz, Adolf Loos, Josef Hoffmann a další, jež mnoho z nich bylo známo z úspěšného působení ve funkcí profesorů na významných školách v Praze a Vídní.

Kvalita vystavovaných projektů reprezentuje velmi vysokou úroveň a například projekt pro hotel v Opatiji z roku 1909 od architekta Jana Kotěry (později přestavěn) je pozoruhodný tím, že vytyčuje nové trendy, které se budou objevovat v navrhování architektury pro cestovní ruch posléze i v dalších projektech té doby. Expozice je zajímavá tím, že jsou zde poprvé takto souhrnně a společně vystaveny projekty, jež pro chorvatskou pobřežní oblast navrhli architekti z českých zemí a výstava tak přinejmenším dokládá nemalý význam a přínos českých architektů pro rozvoj cestovního ruchu na Jadranu.

Počátky většího zájmu o Chorvatsko ze strany české veřejnosti lze pozorovat už během 19. století, ale skutečný zájem a rozmach nastává počátkem 20. století, kdy oblast cestovního ruchu je významně a pozitivně ovlivňována kontakty politickými, ekonomickými, taktéž z oblasti zdravotnictví, umění, sportu, etnologie a dalšími. Vysvětlení zájmu českých turistů o Jadran má celou řadu důvodů a nelze je pouze vázat na touhu po pobytu v krásné přírodě a na úchvatném pobřeží. Nemalý význam zde hrály politické okolnosti jak i skutečnost, že v Praze roku 1888 byl založen Klub českých turistů, jehož členové s chutí organizovali výlety do různých částí Chorvatska. Podrobnosti a dojmy z těchto cest jsou často popisovány v českých časopisech té doby. K výměně a spolupráci mimo jiné přispěl založený v Praze roku 1923 Balneologický výbor Jaderské stráže, který dohlížel na kvalitu tamních turistických míst, a také skutečnost, že v roce 1930 bylo uvedeno do provozu první letecké spojení jaderského pobřeží se zahraničím na lince Praha-Záhřeb-Susak, s využitím letiště v Grobniku. Byla tak umožněna rychlá a pohodlná přeprava zájemců z Československé republiky na Opatijskou riviéru, do oblasti Crikvenice a na Istrijský poloostrov.

Výstava Čeští architekti a počátky cestovního ruchu na chorvatském Jadranu dokládá přínos a podíl tehdejší české společnosti na rozvoji cestovního ruchu na pobřeží Jaderského moře, a to nejen investorů, projektantů, stavitelů ale v neposlední řadě taky našich turistů – a z pohledu chorvatské strany, přínosu a vkladu jejích hostů.

Seznam jmen architektů, jejichž díla bude možné shlédnout na výstavě:

Belohlavek August Johan / Blecha Matěj / Dryák Josip (Josef) / Harrach Johann Nepomuk von / Hoffmann Josef / Holey Karl / Janeček Gustav / Jelinek Vilhelm / Kalda Leo / Kotěra Jan / Keller Fritz / Králiček Emil / Kraus Rudolf / Kupelwieser Paul / Lehrmann Karl / Loos Adolf / Pařík Karel (Paržik Karlo) / Prokop August / Prokop Josef / Schulz Josef / Seidl Karl / Stibral Jiří / Tichý Adolf / Zima Alois