česky  hrvatski 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: ZÚ Záhřeb
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Chorvatsko snižuje daň z přidané hodnoty na plyn, energie, potraviny a další položky

Chorvatská vláda představila protiinflační balíček, jehož cílem je pomoci občanům a podnikatelům vypořádat se s tíživým nárůstem cen a zabrzdit jejich dalšímu dramatickému zvyšování.  Soubor opatření má jednak celoplošný charakter spočívající ve snížení daně z přidané hodnoty na plyn a teplo a také na širokou škálu potravinářských položek a vybrané výrobky denní potřeby a komponent selektivní, který cílí na sociálně slabé vrstvy obyvatelstva, respektive občany mimo aktivní věk. Podnikatelé mohou počítat s podporou ve výši 600 mil. HRK, na důchody a sociální pomoc se počítá s částkou asi 800 mil. HRK. Když se k tomu připočítá propad příjmů z titulu snížení daně z přidané hodnoty a výdaje spojené s poukázkami na platbu elektřiny, hodnota celého balíku se podle analytiků vyšplhá na 4,8 mld. HRK, tedy zhruba na 1 % chorvatského hrubého domácího produktu. 

Nařízení kladně ovlivní také aktivity českých firem, které v Chorvatsku mají obchodní zájmy i občany ČR, kteří budou v letní turistické sezóně cestovat do Chorvatska.

Přehled snížení daně z přidané hodnoty (DPH) 

  • 13 %: DPH na dodávky tepla (snížení ze současných 25 %, bude platit trvale)

  • 5 %: DPH jenom na plyn (bylo sníženo z 25 %, bude v platnosti od 1. dubna 2022 do 31. března 2023, pak DPH bude činit 13 %)

  • 13 %: DPH na pelety, brikety, štěpku a palivové dříví (sníženo z původních 25 %)

  • 5 %: DPH na potraviny (maso a ryby, vejce, ovoce, zeleninu, jedlé tuky a oleje, kojeneckou výživu, sazenice, hnojiva, pesticidy (sníženo z hranice 13 %),  máslo a margarín (snížení z 25 %)

  • 13 %: DPH na hygienické vložky a dámské tampóny (z 25 %)

  • 5 %: DPH na vstupenky na sportovní, kulturní a jiné akce (snížení z hranice 25 % a z hranice 13 %).

Pomoc sociálně potřebným

Mezi nejvýznamnější opatření pro sociálně slabé skupiny (těch je v Chorvatsku přes 96 tis. osob) patří poukázky v hodnotě 400,- HRK na platby za elektřinu (tyto poukázky jsou nyní na částku 200,- HRK a lze je použít pouze na elektřinu. V budoucnosti se jejich počet zdvojnásobí a složenkou by mělo být možné platit elektřinu i plyn). 

Téměř 60 % chorvatských důchodců (721 tis. osob) obdrží (podle výše svého důchodu) jednorázový poplatek ve výši 400,- HRK (ti občané, jejichž měsíční důchod je mezi 3 - 4 tis. HRK) až 1200,- HRK (ti, jejichž měsíční důchod je do 1500,- HRK) na pokrytí režijních nákladů. Hranice pomoci je stanovena na částku 4 tis. HRK důchodu / měsíčně (k tomu se ale nebude přihlížet, pokud z jednoho důchodu žijí dva nebo více lidí). 

Podle ekonomů jsou opatření, které prezentoval předseda vlády Andrej Plenkovič, podobná opatřením přijatým nyní i v mnoha dalších členských zemích EU. Prof.  Hrvoje Šimović z ekonomické fakulty v Záhřebu, stejně tak ekonom Željko Lovrinčević ze Záhřebského ekonomického institutu, upozorňují, že snížení DPH na plyn může ovlivnit maloobchodní ceny plynu, stejně jak tomu bylo i v případě elektřiny v roce 2017. 

Nižší DPH však neovlivní a nemůže ovlivnit ceny, které jsou volně vytvořené na trhu. Upozorňují na situaci, že v delším časovém horizontu může dojít k problémům konkurenčních subjektů a jejich maržemi. Z předchozích období snižování DPH u položek, které nejsou pod přímou kontrolou státu, jasně vyplynulo, že polovina snížení skončila právě ve vyšších maržích obchodníků nebo výrobců.

Vláda ve svém volebním programu dříve slíbila, že sníží DPH na potraviny do konce svého mandátu. Nyní k tomu kroku dochází podstatně dříve, nežli původně plánovala, a to v kontextu balíčku protiinflačních opatření. Přestože se předseda vlády v posledních době několikrát nechal slyšet, že jeho ekonomický tým seriózně pracuje na jeho přípravě, mnozí byli štědrostí a šíří státní podpory překvapeni, zvláště pak po minulých dvou těžkých letech, kdy stát vynaložil desítky miliard HRK z důvodu řešení globální pandemie. I odbory se nechaly otevřeně slyšet, že je premiér příjemně překvapil, stejně tak i Asociace zaměstnavatelů HUP.

Nadále však platí názor Chorvatské národní banky, podle níž se země stále nachází v období zvýšených rizik a nejistot v důsledku vysoké inflace, silného růstu cen nemovitostí a posilování geopolitických rizik a nejistoty ohledně konce koronavirové pandemie.

Josef Dvořáček, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Záhřebu