Evropská komise nedávno schválila prodloužení použití fondu solidarity po zemětřesení, které postihlo Chorvatsko v roce 2020. Fond v celkové výši  5,1 mld. HRK je určen na stavební renovace veřejných budov a lze ho čerpat až do června roku 2023.

Růst ekonomiky se také zaměřuje na zelenou, udržitelnou a ekologickou ekonomiku a na digitální transformaci vůbec. Chorvatsko uvítalo zařazení jaderné energie a plynu do udržitelných oblastí klimatu. Do roku 2030 se plánují ambiciózní investice do obnovitelných zdrojů energie, nový plán Evropské unie otevírá Chorvatsku investice do oblasti energetiky ve výši 6 mld. EUR. I v těchto sektorech se aktivně angažuje i Světová banka.

Ekonomice tradičně velmi pomáhá cestovní ruch, který se na hrubém domácím produktu podílí téměř 25 %. Příležitosti jsou v oblasti modernizace a rekonstrukce stávajících hotelů a rovněž v oblasti výstavby nových ubytovacích hotelů, rezortů a kapacit, včetně jejich kompletní výbavy.

Stávající ruská agrese na Ukrajinu a z ní plynoucí nejistota, zvyšující se inflace, vzrůstající ceny ropy, zemního plynu a energií, narušené dodavatelské a odběratelské vztahy řetězců, mají vliv a dopad jak na světovou, tak i chorvatskou ekonomiku. Světová banka a další mezinárodní ekonomické subjekty však odhadují růst chorvatské ekonomiky v letošním roce o 4 %.

Chorvatský trh je tak pro české investory, firmy a podnikatele perspektivním trhem. Chorvatsko má zájem vstoupit do eurozóny od příštího roku, stát se členem OECD a chce vstoupit do Schengenského prostoru. Díky těmto důležitým atributům tak Chorvatsko představuje poměrně stabilní prostředí a určitým způsobem je určitou garancí zúročení investic.

 

Josef Dvořáček, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Záhřebu