Do České republiky začal od začátku května 2022 proudit původně zkapalněný zemní plyn, který do terminálu LNG na chorvatském ostrově Krk přivezl tanker z terminálu Corpus Christi v americkém Texasu. V terminálu na Krku se zkapalněná komodita opět transformuje na plyn, aby ji bylo možné transportovat plynovody do České republiky a další evropských zemí.

LNG dovážený do Evropy konkuruje plynu přepravovanému plynovodem, stejně jako klasický zemní plyn je přímo použitelný pro domácnosti a průmysl. Společnost SPP, a. s. nakoupila plyn pro Českou republiku od jedné z chorvatských společností, které jsou nájemci LNG terminálu na Krku, jmenovitě se jedná o ropnou společnost INA, firmu HEP, MET Croatia Energy, MVM CEEnergy  a PPD.

Zkapalněný plyn je však dražší než surovina dodávaná standardním plynovodem, neboť nutné zkapalnění musí proběhnout za extrémně nízkých teplot a přeprava loděmi ze zámoří je také dražší. Je však nutné posílit energetickou bezpečnost a energetické zdroje diverzifikovat. Využití kapacit chorvatských  plovoucích LNG terminálů u Jadranského moře je jednou z těchto možností. Lodě jsou vybavené zařízením na převod zkapalněného zemního plynu zpět do plynné podoby včetně jeho dodání do plynovodu.

Výstavba LNG terminálu v přístavu Omišlj na ostrově Krk byla časově náročná a nákladná. Uvedl ho do provozu premiér Andrej Plenković v lednu t. r. Výstavbou terminálu Chorvatsko získalo novou, diverzifikovanou trasu dodávek plynu, která zaručuje jeho energetickou stabilitu a bezpečnost dodávek. Výstavba stanice splňuje všechny podmínky pro přepravu plynu z terminálů LNG do zemí střední a jihovýchodní Evropy, chorvatská plynárenská přepravní soustava tak  integruje evropské toky plynu a umožnuje i obousměrné toky plynu.

Plovoucím LNG terminálem může za rok protéct až 6 mld. m³ zemního plynu. Chorvatsko s ním má zatím dobré zkušenosti. Terminál je v provozu od konce roku 2020, umožňuje diverzifikaci dodávek zemního plynu nejen do Chorvatska, které dosud také spoléhalo na dovoz z Ruska, ale i do ostatních zemí EU, včetně České republiky. O dodávky z terminálu na Krku se hlásí řada dalších zájemců (plyn z něj již odebírá Slovinsko a Maďarsko). Po zahájení ruské agrese na Ukrajině výrazně vzrostl zájem i dalších zemí. Do roku 2027 bylo pronajato 85 % kapacity terminálu.

Společnost LNG Croatia, která terminál provozuje, uvádí, že dosud bylo během téměř 14 měsíců provozu v terminálu úspěšně provedeno 23 překládek zkapalněného zemního plynu, z nichž mnohé lodě pro přepravu tohoto plynu vpluly do průmyslového přístavu terminálu. Většina nákladu byla přijata z USA, z Nigérie, Kataru, Belgie, Trinidadu a Tobaga, Egypta a Francie.

Od začátku loňského roku, kdy byl zahájen komerční provoz, bylo do plovoucího terminálu LNG v Omišalji přivezeno téměř 3,3 mil. m³ zkapalněného zemního plynu, po zplyňování bylo do chorvatského dopravního systému dodáno více než 1,9 mld. m³ zemního plynu. Z aktuálně dostupných údajů o množství zemního plynu, které v uplynulém roce vstoupilo do přepravní soustavy a opustilo ji, lze vyvodit závěr, že přibližně 95 % plynu dováženého prostřednictvím terminálů LNG zůstává v Chorvatsku.

Chorvaté také uvažují o dalších investicích do pevného terminálu LNG v Omišalji o vyšší kapacitě 6,1 mld. m³. Investice je považována za strategický energetický bod pro země EU, očekává se, že ji Evropská komise jasně finančně podpoří.  Evropská investiční banka (EIB) je připravena výstavbu nových LNG terminálů v Chorvatsku financovat. Jen v loňském roce vložila do chorvatské ekonomiky částku 760 mil. EUR (od roku 2001 celkové investice EIB společně s Evropským investičním fondem dosáhly 7,2 mld. EUR).

Do roku 2024 vláda plánuje zvýšit vlastní produkci plynu o 20 %, ale z důvodu cestovního ruchu, na kterém je ekonomika země velmi silně závislá, nemá velké ambice jít do dalšího významného průzkumu a těžby uhlovodíků v Jadranském moři. Některé chorvatské ropné společnosti začaly těžit zemní plyn z nového vrtu na plynovém poli Ika na severním Jadranu a dalších šesti nových vrtech. Ty zajistí dodávky do chorvatské plynárenské soustavy ve výši 150 tis. m³ zemního plynu denně, roční produkce by se měla pohybovat na úrovni téměř 55 mil. m^3.

Chorvatsko v souladu se  „Strategií energetického rozvoje Chorvatské republiky do roku 2030 s výhledem do roku 2050“ a „Integrovaným národním energetickým a klimatickým plánem“, podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické účinnosti. V této politice vláda vidí i celou řadu příležitostí pro chorvatskou ekonomiku, zejména ve vývoji nových technologií věnovaných obnovitelným zdrojům energie. Analýza trendů uvádí odhad poklesu spotřeby ropy na 3 mld. tun v roce 2035 a pouze 1 mld. tun v roce 2050, přičemž v roce 2020 to bylo 4 mld. tun. Předpokládá se, že do roku 2050 bude ropa pokrývat pouze 6,8 % světové energetické potřeby, zatímco obnovitelné a vodní zdroje by měly pokrývat téměř 70 %.

 

Josef Dvořáček, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Záhřebu