Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Švédské velvyslanectví
Foto: J. Krátký
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

František Makeš, krajan a hlavní restaurátor uměleckých sbírek švédských králů - odložená přednáška a křest knihy

 

Na dnešní den, 17. března 2020, připravovalo Velvyslanectví Švédska v Praze přednášku k představení celoživotního díla známého českého krajana a hlavního restaurátora královských uměleckých sbírek Františka Mareše. Vyhlášený stav nouze ve spojení s aktuální epidemickou situací však konání připravené akce znemožnil.

Zvláštní zmocněnec pro krajany by přesto rád tímto veřejně poděkoval švédskému velvyslanectví za pozornost věnovanou osobnosti Františka Mareše, který je jednou z velkých osobností českého krajanského světa a šiřitelem dobrého jména naší země v zahraničí. Pan František Mareš je znám jako umělec, vědec, ale především jako restaurátor královských historických  sbírek obrazů. Jedinečné spojení umělecké a vědecké kariéry mu umožnilo, aby vědeckou metodou, navazující na odkaz Jaroslava Heyrovského, dokázal nejen šetrně restaurovat obrazy, ale i odhalovat umělecké padělky.

František Mareš odešel do Švédska v roce 1968. Vědě se věnoval v Československu již před svým odchodem. Brzy svou prací a metodou, založenou na využití enzymatických procesů, získal důvěru Švédské akademie věd při restaurování švédských královských sbírek. Dnes je světově uznávaným odborníkem, nositelem řady národních i mezinárodních ocenění za svůj přínos v oblasti restaurátorství kulturních památek. Mezi ta úplně nejprestižnější ocenění patří bezpochyby nejvyšší vyznamenání švédského krále za záchranu evropského kulturního bohatství.

Příběh Františka Mareše je pro mnohé české krajany z let 1948 – 1989 typický. Ideologická nesmlouvavost československého komunistického režimu po roce 1968 a příkaz k okamžitému návratu do vlasti donutila Františka Mareš k vážné úvaze o smyslu života za ostnatým drátem, a tedy  k zásadnímu rozhodnutí. František Mareš si dovedl velice dobře představit, že izolace českých vědců od kontaktu s jejich západoevropskými protějšky přinese české vědě těžkou ránu a ústup z předních pozic. Česká restaurátorská věda, která ještě v 60. letech patřila na světovou úroveň, opravdu následně svou prestiž rychle ztrácela, což potvrzují i jeho tehdejší kolegové. Československý stát tak v postavě Františka Mareše přišel o dalšího znamenitého vědce, který byl donucen pokračovat v kultivaci svého talentu sice v cizím, ale svobodném vědeckém prostředí v zahraničí. Pan František Mareš je tak jen dalším konkrétním vkladem do mozaiky našich úspěšných krajanů a příkladem velké hodnoty, kterou dodnes naše vlast ve svých lidech, často v řadách vědců, v zahraničí má. Odcházeli v době politické nesvobody a praktické nemožnosti rozhodnout se jiným, lepším způsobem, pokud jim záleželo na dokončení výsledku jejich práce. Jejich morální síla byla v tom, že se navzdory nepříznivým okolnostem, nastoleným domácím režimem, nikdy nevzdali své profesní ambice aspirovat na nejvyšší pozice ve svém oboru. Ten, kdo se ochudil vlastní vinou, byl totalitní stát, který současně ochudil i českou společnost. Pan Makeš přesto nikdy nezapomněl na svůj český původ a po roce 1989 je opět v častém kontaktu s českým velvyslanectvím ve Stockholmu. Jak sám říká: „Mám švédské občanství a české již opět také, ale já se cítím jako Čech.“ V roce 2005 získal cenu Gratias Agit za podporu dobrého jména České republiky v zahraničí. Kéž by byl příběh Františka Mareše poučením pro další dějiny našeho státu.

Děkujeme tímto Velvyslanectví Švédska v Praze za pozvání a budeme se těšit na odloženou realizaci dnešní přednášky a křtu knihy Františka Mareše.

Dokument ČT o F. Marešovi možno shlédnout zde:

https://www.youtube.com/watch?v=z_vjZvALujE&list=PL4eDwOgW1CXXQ-Nc-65eSU2j3joifviHG&index=13

.