Organizace spojených národů
02.10.2003 / 13:21 | Aktualizováno: 03.08.2023 / 15:30
Agendu Organizace spojených národů (OSN) zajišťuje v rámci MZV primárně Odbor OSN. V rámci komplexního systému OSN nicméně existují specializované orgány a mechanismy, které se zabývají výlučně problematikou lidských práv. Tyto orgány a mechanismy proto spadají do gesce Odboru lidských práv a transformační spolupráce.
Třetí výbor Valného shromáždění OSN
(Third Committee of the General Assembly, 3C)
Valné shromáždění je jedním ze šesti hlavních orgánů OSN. Otázky lidských práv jsou projednávány v rámci jeho tzv. Třetího výboru, který se kromě otázek lidskoprávních zabývá i sociálními, humanitárními a kulturními záležitostmi. Zastoupeny jsou zde všechny členské státy OSN.
Hlavní část zasedání Výboru se koná každoročně v New Yorku od října do listopadu. Hlavním výstupem jednání jsou rezoluce, Výbor se ale také vyjadřuje k existujícím lidskoprávním problémům, projednává expertní zprávy a činí doporučení.
(UN Human Rights Council, HRC)
Hlavním posláním Rady OSN pro lidská práva (RLP) je prosazování univerzálního respektu a ochrany lidských práv. Jedná se o specializovaný orgán OSN pro lidskoprávní záležitosti, jehož členové jsou voleni Valným shromážděním na tříleté funkční období.
RLP hodnotí lidskoprávní situaci ve všech členských státech OSN, vyslovuje se k případnému porušování lidských práv, s cílem takovému porušování zabránit (tzv. preventivní mandát). RLP také reaguje na krizové situace a slouží jako mezinárodní fórum pro dialog o lidskoprávních otázkách. Obvykle zasedá v Ženevě třikrát ročně. Více informací o RLP naleznete zde.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva
(High Commissioner for Human Rights, HCHR)
Vysoký komisař je nejdůležitější osobou v systému OSN odpovědnou za lidskoprávní agendu. Stojí v čele Úřadu Vysokého komisaře pro lidská práva (Office of the High Commisssioner for Human Rights, OHCHR), který sídlí v Ženevě a zastřešuje veškeré lidskoprávní aktivity OSN bez tematického nebo teritoriálního omezení.
Funkce Vysokého komisaře byla zřízena rezolucí VS OSN z prosince 1993 na základě Vídeňské deklarace, což je základní dokument Světové konference o lidských právech, která se konala v témže roce ve Vídni.
OHCHR má řadu regionálních a místních poboček ve světě. Úřad podporuje ochranu lidských práv formou asistenčních programů pro jednotlivé země, vydává výroční zprávy o činnosti, které prezentuje na zasedáních RLP, stejně jako zprávy o činnosti svých poboček. K důležitým činnostem Úřadu patří též administrativní podpora aktivit tzv. zvláštních procedur a smluvních výborů.
(Special procedures)
Všeobecné označení pro mechanismy zřizované rezolucemi RLP, které se zabývají buď stavem lidských práv v konkrétní zemi (country mandate) nebo vymezeným tématem z oblasti lidských práv (thematic mandate). Může se jednat buď o individuální osobu (zvláštní zpravodaj, zvláštní představitel, nezávislý expert) nebo o skupinu expertů (pracovní skupina). Významným atributem všech zvláštních procedur je jejich nezávislost na vládách členských zemí. Na konci roku 2022 existovalo cca. 60 zvláštních procedur.
(Treaty Bodies)
Smluvní výbory jsou výbory nezávislých odborníků zřízené mezinárodní lidskoprávní smlouvou ke kontrole závazků, které z dané smlouvy vyplývají, a to přijímáním a hodnocením periodických zpráv od smluvních stran smlouvy nebo i přijímáním a prošetřováním individuálních stížností. Projednání či obhajoba zpráv probíhá formou přímého dialogu mezi delegací příslušného státu a členy výboru v Ženevě či New Yorku. Výstupem jsou potom tzv. závěrečná doporučení, která mají státy do příštího podání zprávy splnit. Všechny smluvní výbory též vykládají text příslušných úmluv, sjednocují její interpretaci a určují tím další směřování práva lidských práv.
V současné době existuje 10 smluvních výborů:
- Výbor pro lidská práva (Human Rights Committee – HRC), zřízen Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (1976)
- Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva (Committee on Economic, Social and Cultural Rights – CESCR), zřízen Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1976)
- Výbor pro odstranění rasové diskriminace (Committee on the Elimination of Racial Discrimination – CERD), zřízen Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace (1969)
- Výbor pro odstranění diskriminace žen (Committee on the Elimination of Discrimination Against Women – CEDAW), zřízen Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen (1979)
- Výbor proti mučení (Committee Against Torture – CAT), zřízen Úmluvou proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (1987)
- Podvýbor pro prevenci mučení (Subcommittee on Prevention of Torture – SPT), zřízen Opčním protokolem k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (2006)
- Výbor pro práva dítěte (Committee on the Rights of the Child – CRC), zřízen Úmluvou o právech dítěte (1990)
- Výbor pro migrující pracovníky (Committee on Migrant Workers – CMW), zřízen Mezinárodní úmluvou o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodin (2003)
- Výbor pro práva osob se zdravotním postižením (Committee on the Rights of Persons with Disabilities – CRPD), zřízen Mezinárodní úmluvou o právech osob se zdravotním postižením (2008)
- Výbor k nuceným zmizením (Committee on Enforced Disappearances – CED), zřízen Mezinárodní úmluvou o ochraně všech osob před nuceným zmizením (2010).