Obchodní i mezilidské vztahy jsou příhodné

 

Malajsijsko – singapurské obchodní vztahy jsou symbiotické a vzájemně se doplňující. Je proto nabíledni, že obě strany hledají další cesty, jak tyto předpoklady dále rozvinout. Mezi oběma zeměmi již nyní funguje čilý cestovní i obchodní ruch. Existuje mnoho rodin, které žijí odděleně na obou stranách hranice. I proto patří pozemní hraniční přechod mezi oběma státy mezi nejrušnější na světě a letecká linka Kuala Lumpur – Singapur je pak tou úplně nejvíc vytíženou.

 

To, že hraniční město Johor Bahru včetně širší aglomerace a příhraniční oblasti se Singapurem představuje přirozený pól růstu, je zřejmé již delší dobu. Ačkoliv projekt umělého města „Forest City“ nebyl ani trochu vydařený, znovuobnovení myšlenky jeho „oživení“ je stále více skloňováno jak soukromým, tak státním sektorem, přičemž na stole již leží plán na vytvoření „Speciální finanční zóny“. Stejně tak i projekt vysokorychlostní železnice mezi oběma metropolemi získalo zelenou od dotčených politiků.   

 

Řešením bude speciální ekonomická zóna

 

Velvyslanectví České republiky v Kuala Lumpur eviduje informace o zájmu dále prohloubit vztahy se Singapurem, a to i prostřednictvím ambiciózních a originálních projektů. Ty byly počátkem ledna 2024 potvrzeny i ze strany médií, když výsledkem setkání premiérů obou zemí je dohoda na výstavbě průmyslových parků, např. Speciální ekonomické zóny v Johor Bahru, na kterou by mohl být navázán bezvízový pohyb pracovních sil na obou stranách hranice. Ten by probíhal pro zaměstnance pouze na základě předložení QR kódu. Výsledkem by bylo zajištění nejen dostatku talentů z Malajsie, ale i kvalifikované pracovní síly ze Singapuru. Pro Malajsijce navíce s vidinou lákavějšího platu, a to vzhledem k přilákání investorů ze Singapuru, ale i z dalších zemí. Podobný model chce MY převzít ze Su Zhou blízko Šanghaje, kde existuje již dekády velmi úspěšný průmyslový park ve spolupráci Číny a právě Singapuru.

 

 

Šance pro české firmy

 

Z pohledu českých firem může být zajímavé investovat do výroby elektroniky a elektrotechniky, na kterou se chce SEZ Johor zaměřit. Mezi další obory patří i výroba zelené energie, systémy ukládání uhlíku, finančnictví, služby spojené s obchodem či zdravotnické zařízení. Singapur totiž nedisponuje dostatkem půdy pro zřízení nových podobných kapacit pro výrobní průmysl.

 

Další oblasti pro rozvoj obchodu či investic by bylo možné shrnout pod hlavičku konektivity. Ta digitální by se rozvíjela zejména prostřednictvím výstavby datových center. Ta jsou doménou a hlavně ambicí Singapuru, nicméně ten se potýká s nedostatkem vhodných pozemků i disponibilní elektrické energie. Malajsie rovněž avizuje nejnovější IT řešení včetně zapojení umělé inteligence a kryptoměn.

 

Tou další je konektivita infrastrukturní. Malajsie a Singapur zprovozní v r. 2026 železniční spojení, které má za cíl ulehčit předimenzovanému silničnímu hraničnímu přechodu. Toto spojení však počítá i napojením na vysokorychlostní železnici mezi Kuala Lumpur a Singapurem, o jehož stavbě se v poslední době začíná opět mluvit. Ruku v ruce s produkcí energie a konektivitou pak přichází posílení a modernizace přenosové soustavy, konkrétně elektrických stanic a rozvoden či dobíjecích stanic pro elektromobily.

 

V neposlední řadě je třeba zmínit i stavební průmysl, který si již nyní „brousí zuby“ na významné zakázky. Vzhledem k omezené stavební činnosti v Singapuru pak představuje příležitosti pro české firmy z oblasti sklářství, designu, osvětlení či třeba energetické efektivity budov.

 

Milan Dostál, obchodní rada, Velvyslanectví České republiky v Kuala Lumpur