Veletrh představil jednotlivé části a průmyslové zóny tohoto desetimiliónového samosprávného města spolu s dalšími plány rozvoje, a to vše za účelem přilákat domácí i zahraniční investory. Veletrhu „vskutku světových příležitostí“ se v různých podobách účastní cca 8 500 společností sdružených do 60 obchodních skupin z 18 čínských provincií. Ze zahraničí si účast nenechaly ujít firmy 26 zemí, které se hodlají zapojit do centrální vládou deklarovaného „win-win rozvoje“ této části Číny.

Letošním tématem veletrhu bylo „building platform and promotion exchange“. K tomu má sloužit především ambiciózní výstavba nového finančního centra na poloostrově Binhai-Rim (tzv. Binhai New Area), které má poskytnout velkolepý prostor pro integraci domácích a zahraničních trhů. Inspiraci Manhattanem nikdo ani na oko nepopírá. Binhai, resp. jeho developeři se svěřili, že podnikli cestu do 5 podobně koncipovaných měst zejména v USA a Japonsku s cílem vystavět dokonalé město budoucnosti. Ambiciózní projekt hodlá do konce druhé dekády tohoto století vybudovat nové finanční, obchodní i residenční centrum (s vlastním přístavním zázemím), pod nímž se bude v útrobách podzemí nacházet další pětipodlažní svět obchodních domů a parkovišť, položený na dopravním uzlu regionální rychlodráhy. Po vybudování speciální ekonomické zóny v Shenzhenu a nové zóny v šanghajském Pudongu se má Tianjin stát třetím motorem čínské ekonomiky.

Pokud svět nezmění směr otáčení nebo nenastane jiná podobná nepředvídanost, je Tianjin, vzdálený pouhých 30 min rychlovlakem od Pekingu, město s velkou budoucností. Také se na ni velmi systematicky a dlouhodobě připravuje. V minulých letech udělalo velké pokroky v ekonomickém, ale i sociálním rozvoji. V poslední pětiletce se každoroční nárůst HDP pohybuje na průměru 16,5%, byť v prvním kvartále t.r. dosáhlo jen na 14%. Dle místostarosty p. Cui Jindu je cca 40% HDP reinvestováno do rozvoje.

Futuristický rozlet města má být ovšem také velmi ohleduplný k životnímu prostředí a kromě podpory obchodu má propagovat ekologické zemědělství a dokonce podporovat ekoturistiku. Tento bohulibý plán nikterak nebrání tomu, aby v širším okolí města a jeho letiště neprosperovaly zajímavé industriální podniky a průmyslové parky se zaměřením na technologické inovace, strojní průmysl, obrábění kovů, potravinářskou produkci, výrobu zařízení pro vodní elektrárny,  biotechnologie či zpracování ropy. V plánu je také vytvoření centra pro letecký i kosmický průmysl.

Obrovskou výhodou Tianjinu je bezesporu tianjinská přístavní zóna volného obchodu (založená již v roce 1984) a zejména pak samotný fakt, že město disponuje hned třemi přístavy, které mají být přebudovány v obchodní přístavy mezinárodní důležitosti. 

Více na oficiálních stránkách města: http://www.tj.gov.cn/english/ nebo na www.teda.gov.cn