Rada pro rozvoj a obnovu (Council for Reconstruction and Development - CDR) byla zřízena v r. 1977 jako instituce pro obnovu a rozvoj válkou zmítaného Libanonu. Jejími hlavními úkoly bylo plánování projektů obnovy,  zajištění jejich financování a dohled nad jejich realizací a optimálním využitím. Prioritou přitom vždy zůstávalo počínat si tak, aby byla zajištěna obnova a řádné fungování veřejných institucí.

Důležitá úloha CDR si žádala, aby agentura od počátku operovala maximálně efektivně a rychle. Toho bylo docíleno udělením rozsáhlých kompetencí a značné institucionální autonomie, kterou se CDR dodnes odlišuje prakticky od všech dalších libanonských správních úřadů. CDR není  vázána obecnými předpisy upravujícími administrativní řízení, je vyňata z dalších standardních správních postupů a je odpovědna přímo vládě. Vláda je pak hlavním zadavatelem, objednatelem a dohlížitelem nad všemi projekty CDR.

V souladu se svým posláním se CDR v Libanonu těší náležité vážnosti, sama vláda ji nazývá vlajkovou lodí pro vládní projekty na obnovu a výstavbu Libanonu. Ačkoliv top manažerská struktura není odolná určitým institucionálním změnám (současným prezidentem organizace je Nabíl al-Džisr, pod nějž spadá šestičlenná rada nejvyšších manažerů), obecně platí, že nejen vedení, ale i všichni kmenoví zaměstnanci CDR jsou vybíráni především na základě jejich kompetencí a profesionální odbornosti.

Projekty CDR zasahují do všech hlavních oblastí základní infrastruktury země. Jde o občanskou infrastrukturu (výstavbu dálnic, dopravní infrastrukturu obecně apod.), zdroje energií, zemědělské a ekologické projekty (přehrady, likvidace ekologické zátěže, využití půdy), projekty v oblasti územního plánování, vzdělávání, zdraví, sportu apod. Postupem času CDR získala odpovědnost i za oblasti, které byly původně ve výhradních kompetencích jiných úřadů. Jedná se např. o rozvojové projekty mezinárodního letiště v Bejrútu, projekty námořních přístavů nebo místní rozvoj hlavního města Bejrút. S posledně jmenovaným souvisí i jeden z největších aktuálně realizovaných projektů, jímž je projekt na rozvoj vodních zdrojů pro spádovou oblast širšího Bejrútu (město a okolí) s celkovým rozpočtem bezmála 200 milionů USD.

České firmy se mohou v rámci nabízených příležitostí stát buď přímými kontraktory či nabídnout hlavním kontraktorům své subdodávky a procurement, případně poradenství nebo supervizi. Firmy se o projekty mohou ucházet buď samy, jako subkontraktoři hlavního kontraktora, příp. mohou s další firmou vyvořit joint-venture. Silný potenciál využití existuje pro české projektové kanceláře v rovině poradenství (nákresy, studie proveditelnosti atp.).

Základem by ovšem téměř vždy mělo být navázání kontaktu s místní firmou, která má jak zkušenost s prostředím, tak také zpravidla určitý dosah přímo na CDR (ideálně již v podobě referencí). Společně s ní pak česká firma může a) provést evaluaci toho, jaké projekty jsou ekonomicky proveditelné, b) zvolit společný postup a c) určit dělbu odpovědnosti za realizaci, popř. d) uskutečnit jiný způsob (v takových případech obvyklé) strategické dohody.

Obecně lze říci, že CDR je spolehlivý a čitelný obchodní partner, který nabízí největší a nejzajímavější projekty nejen v Libanonu, ale svým rozsahem v současné době i v celé oblasti Levanty. Spolupráce s CDR je proto jednou z nejperspektivnějších, nejtrvalejších a zároveň nejserióznějších typů aktivit, o něž se zájemci o skutečně velké projekty mohou v Libanonu ucházet.

Podrobnější informace o činnosti úřadu a jeho projektech lze nalézt na webových stránkách CDR (nové okno).

 

Jan Čapek, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Bejrútu