Státní tajemník P. Telička: Dámy a pánové, dobré odpoledne. Dovolte mi vrátit se ještě k včerejšímu dni, možná s krátkým odstupem. Činím tak částečně i proto, že ze strany některých z vás včera večer byl tento zájem projeven pravděpodobně z toho důvodu, že bychom mohli mít možnost podívat se s určitým odstupem, ale hlavně i podrobněji na některé otázky. Dovolte mi začít tím druhým dokumentem, kterému včera nebyla věnována z celkem pochopitelných důvodů taková pozornost jako pravidelné hodnotící zprávě, a to je strategickému dokumentu. To co si myslím, že stojí za zdůraznění, je, že tento strategický dokument, který půjde s hodnotícími zprávami na summit v Laekenu, potvrzuje předpokládaný další scénář. Já bych se na moment pozastavil u tohoto scénáře. Já si myslím, že je v zásadě velmi pozitivním potvrzením námi očekávaného a předpokládaného a Evropskou unií již v minulosti dvakrát konstatovaného. Tzn. že jednání a přistoupení by měla být ukončena do konce příštího roku a první země by měly vstupovat do EU počátkem roku 2004, aby se mohly zúčastnit voleb do Evropského parlamentu coby řádní členové.

Z našeho pohledu to znamená v prvé řadě to, že jednání ukončíme podpisem Smlouvy o přistoupení. Toto je očekávání, protože smlouva je pochopitelně rovněž předmětem jednání. My jsme dnes v té druhé rámcovější fázi, kdy jednáme o jednotlivých kapitolách. Následně ale bude pokračovat třetí fáze, a to je příprava smluvního dokumentu. O tom se samozřejmě rovněž vyjednává, protože záznamy z jednání se musí nějakým způsobem promítnout do navrhované smlouvy a o některých ustanoveních může být vedena diskuse ve smyslu zpřesňování, posouvání, a podobně. Z tohoto důvodu vnímáme ukončení jednání v rovině skutečného dohodnutí textu smlouvy tak, aby mohla být zde podepsána. S kolegy jsme vlastně v posledních hodinách hovořili o tom, že tady je určitá zajímavost: proces, který byl zahájen v Kodani, by mohl být zase završen v Kodani. Čímž se vracím ke stanovení kritérií rozšíření EU na summitu v Kodani v červnu roku 1993. Co to znamená: znamená to mimo jiné to, aby se ta třetí rámcová fáze do značné míry překrývala s tou druhou fází. A byli bychom samozřejmě velmi rádi, kdyby summit v Laekenu vyzval příslušné orgány a samotné španělské předsednictví, aby za španělského předsednictví a pokud možno co nejdříve byla zahájena práce na smluvním textu neboli jak se v bruselské hantýrce říká nadraftování tohoto dokumentu. Samozřejmě bychom rovněž uvítali, aby byla opětovně zdůrazněna otázka nebo přesněji řečeno význam dodržení cestovní mapy. Považujeme to za základní kámen udržení dynamiky procesu jednání o přistoupení. Já tím nechci signalizovat, že existují pochybnosti, jenom chci říci, že jsou před námi složité kapitoly, ke kterým příprava společných pozic samozřejmě vyžaduje značné úsilí, značná jednání uvnitř EU mezi členskými státy a potom rovněž v příslušných orgánech EU. Takže to je určitě další akcent, který bychom očekávali od nadcházejícího summitu v Laekenu. Když trošku půjdeme do blízké budoucnosti, tak si myslím, že by ze summitu v Seville v příštím roce za španělského předsednictví měl být vyslán jasný signál o tom, že se připravují hodnotící zprávy poněkud jiné kvality nikoliv ve smyslu odbornosti-neodbornosti, ale ve smyslu toho, že tyto zprávy by již měly navrhnout nebo doporučit ukončení jednání s tou kterou zemí či nikoliv. Víme, že tato otázka je již dotčena v letošním strategickém dokumentu. Domníváme se nicméně, že by se takovými zprávami mohlo zabývat neformální zasedání Evropské rady někdy na podzim příštího roku tak, aby ten proces skutečně mohl být završen na summitu. Další související skutečnosti již byly do jisté míry medializovány, to znamená například otázka financování. My rádi budeme věřit EU, že bude mít připraveny nezbytné finanční prostředky. Samozřejmě v tomto směru nehodláme předjímat, k jakým výsledkům dospějeme v jednáních o přistoupení v těch kapitolách, které mají určité implikace pro rozpočet EU a samozřejmě i pro státní rozpočet.Tolik asi ke strategickému dokumentu.

Nyní ještě pár slov k hodnotící zprávě. Hodnotící zpráva, jak jste ostatně sami mnozí napsali či prohlásili, je dokumentem, který je kvalitní. My ho vnímáme z tohoto pohledu pozitivněji než loňskou hodnotící zprávu. Domníváme se, že po prvních a samozřejmě zatím ještě povrchních rozborech budeme oba dokumenty analyzovat pečlivě tak, abychom jednotlivé momenty mohli vsunout i do našich dalších diplomatických aktivit. Nicméně již tyto první analýzy ukazují, že v tomto směru je dokument kvalitnější než v loňském roce. A dejme tomu, že určitých nepřesností a nedopatření je v něm podstatně méně, což je první důležitý moment. Za druhé jsme toho názoru, že je to dokument objektivní. Je objektivně zpracován, čímž nechci předjímat, zda po podrobnější a důkladnější analýze nedospějeme k závěru, že v některých ustanoveních stojí za to, abychom s EK o předmětném hodnocení diskutovali, předložili případně doplňující informace anebo v "důkaz skutečnosti", že některé již předložené informace nebyly dostatečně vzaty v úvahu. Po prvních čteních a interních diskusích jsme nenarazili na žádný zásadní problém, který bych si - jenom pro zvýraznění toho, o čem hovořím - dovolil přirovnat k loňské diskusi o plnění ekonomických kritérií. To je další důležitý moment. Teď podrobnějí k onomu okřídlenému "pozitivnímu hodnocení". Samozřejmě ta zpráva je pozitivní a myslím si, že včera nám poskytl na tiskové konferenci a krátce před tím v rozhovoru s premiérem velvyslanec Cibrian ještě určitý komentář. Myslím si, že byl pro dokreslení charakteru této zprávy celkem podstatný. Na druhou stranu vnímejme tento dokument jako důležitý návod k ošetření některých otázek, které bychom považovali za zcela prioritní pro nadcházející období. A myslím si, že v tomto směru má zpráva velmi zřetelnou vypovídací hodnotu - tzn. že není hotovo. Příští rok se bude zpráva zabývat primárně otázkami, jako je schopnost ustát konkurenční tlaky uvnitř EU, rozhodně se bude zabývat rovněž na jednom z těch dvou tří čelných míst otázkou implementační schopnosti podle jednotlivých oblastí. Když se podíváte na ten dokument letošní a srovnáte ho s loňským, zjistíte, že letošní dokument je delší. Je delší, protože je propracovanější právě v dané oblasti. Já jsem rád, že i z dnešního jednání vlády vyplynulo, že pokud nedojde k nepředvídanému vývoji, tak by prakticky k volbám - v první polovině příštího roku nebo ke květnu příštího roku - ČR měla mít zcela harmonizovaný právní řád s právem ES s výjimkou zhruba 10 právních norem. Což si myslím je jednoznačně ve shodě s tím, k čemu jsme se zavázali - že budeme připraveni na členství v EU k 1.1.2003. Takže toto jestli se podaří a udržíme nezbytný politický konsensus a budeme pokračovat v realizaci těchto plánů, legislativních ale i nelegislativních, pak si myslím, že by to byl velice dobrý výsledek. Završím své úvodní slovo poslední poznámkou: my jsme si udělali první srovnání letošní hodnotící zprávy s tou loňskou. A to, co je pro nás asi nejpodstatnější je, že v absolutní většině oblastí je hodnocení z hlediska míry pozitiva buď totožné nebo lepší či vyšší než v loňském roce. V minimálním případě můžeme říci, že ta míra kritiky je obdobná anebo možná o něco malinko silnější. Ale je to první čtení a především srovnávání závěrů. My teď budeme muset srovnávat jednotlivá fakta, údaje, informace, čísla, atd. a samozřejmě i to, co lze v takových dokumentech číst mezi řádky.V tomto směru snad možná za jeden z nejdůležitějších momentů bych považoval pokrok, který EK ocenila v reformě soudnictví. Myslím si, že to je jeden z nejpozitivnějších momentů, což do jisté míry samozřejmě kontrastuje i s hodnocením státní správy a já věřím, že se nám i v této oblasti v dalším období zadaří. Takže tolik úvodem, a teď vaše otázky.

MF Dnes: K tomu zákonu o státní správě. Já jsem se na ten zákon ptala pana poslance Zaorálka a ten říkal, že naše pozice je natolik dobrá, že jeden dílčí neúspěch nemůže výhledově vývoj v příštím roce ohrozit. Mě by zajímalo, do jaké míry by to pro nás byl problém, kdyby se ten zákon nepodařilo během příštího roku přijmout. Myslíte si, že by EU stačilo nějaké jiné řešení a jiné pojetí toho zákona?

Státní tajemník P. Telička: Tak já pevně doufám, že EK nebude hodnotit kvalitu naší státní správy výhradně optikou nebo podle kritéria "je nebo není zákon o státní službě". Tzn. že přijetí zákona o státní službě není všelékem nebo alfou nebo omegou toho všeho. Není tomu tak, protože lze celou řadu opatření realizovat v předstihu anebo nezávisle na této právní normě. Na druhou stranu, a to není jenom názor EK, ale i názor, se kterým se setkáváme ve všech členských zemích, je považována tato právní norma či s ní související podzákonné normy nezbytnou součástí právní či podzákonné úpravy fungování státní správy. Myslím si, že je to vnímáno jako jeden z nezbytných pilířů pro modernizaci, zkvalitnění a zefektivnění státní správy, na čemž bychom měli my sami mít eminentní zájem, bez ohledu na to, jestli to chce EK nebo nikoliv.

Myslím si, že by bylo dobré, abychom letošní zprávu vnímali v rovině orientace a výzvy a nikoliv v rovině toho, že bychom dnes už vedli hypotetické úvahy nad tím, co by se stalo, kdyby se to nepodařilo. Samozřejmě, je logický rozdíl mezi pohledem některých politických subjektů, které jsou přítomny všem těm politickým jednáním, která se vedou nebo nevedou v Parlamentu a pohledem subjektu, který zodpovídá za koordinaci přípravy na členství v EU. Z tohoto pohledu se samozřejmě i v těchto otázkách bude MZV i nadále angažovat, tak jako se angažovalo za posledních 12 měsíců ve spolupráci v legislativní oblasti s místopředsedou vlády Rychetským. A myslím si, že se ukázal určitý tlak a to množství materiálů předložených, projednávaných a schvalovaných ve Výboru vlády pro evropskou integraci mělo i akcelerační a motivační význam a možná mnohdy i význam určitého základu pro ta politická jednání. Samozřejmě dnes nejsem schopen předjímat, jaký bude výsledek. Nicméně bude dobré, abychom hledali konsensus i u této právní normy, jakkoliv bych to asi neviděl tak, jak to někdy vypadá ze strany orgánů Unie, že je to tím všelékem.

Zákon o státní službě představuje důležitou a ne samozřejmě jedinou právní normu. To je první věc, je to jakýsi právní pilíř. Ale bez ohledu na to tento právní pilíř musí být následně implementován. Samozřejmě čím dříve, tím lépe. Kdyby došlo ke schválení až v dalších měsících nebo v průběhu příštího roku, tak vstup v účinnost bude asi rovněž důležitou otázkou ke zvážení s ohledem na to, že jsme si stanovili 1.1.2003 jako tu kotvu jak pro jednání, tak pro samotnou připravenost na členství v EU. Ale za druhé státní správu lze modernizovat a restrukturalizovat postupně. Je to určitě úkol, který je částečně na úrovni nadresortní, ale je to i v rukou resortů a jednotlivých orgánů samotných, ať už se jedná o školení, vzdělávání, zkvalitnění, ať už se jedná o vytváření podmínek pro kariérní růst, pro motivaci nebo pro zvýšení nezávislosti některých útvarů. To jsou samozřejmě právní normy, které toto upravují nezávisle na zákonu o státní službě. Nedávno jsme jednali o kapitole finanční kontrola a výrazná diskuse se vedla o nezávislosti vnitřních auditorů. Takže i touto cestou se dá jít. Takže těch pilířů je několik. Ale myslím si, že pokud si zanalyzujeme každý z těch pilířů, tak zjistíme, zda ten stav je dnes optimální, vyhovující nebo v něčem neuspokojivý. A tyto kroky lze činit nezávisle nebo souběžně s přijímáním zákona o státní službě .

HN: První otázka se týká toho dnešního jednání vlády. Jaké kroky budou podniknuty, k čemu se vláda rozhodla? A druhá otázka: jak jste se zmínil o summitu v Laekenu za belgického předsednictví, kdy se začne jednat o smlouvě. Nakolik je toto reálné, protože by se tam měly shrnout výsledky přístupových jednání, které budou stále ještě probíhat? Existuje někdo, kdo to vůbec podporuje?

Státní tajemník P. Telička: Co se týká draftování neboli přípravy smlouvy o přistoupení, tak tam si myslím, že to je zcela reálné a odpovídá to dřívější praxi. A pochopitelně smlouva bude připravována v těch oblastech neboli kapitolách, které již byly dojednány. A vzhledem k tomu, že nic není dojednáno, dokud není dojednáno vše, tak v těch uzavřených kapitolách, vyvstala-li by tu např. přijetím nové právní normy potřeba jednání o novém přechodném období, samozřejmě lze se i k tomu vrátit. Takže toto jednoznačně možné je a odpovídá to precendentům a ostatně se velmi vážné diskuse na toto téma vedou. Takže my tedy nepřicházíme s nějakým návrhem, který je neznámý pro Unii. Existují úvahy na jaře toto začít, ale myslím si, že pokud bude dán nějaký politický signál, který tomu dá určité zarámování a určitý impuls, bude to jedině dobře. My bychom spíše dodali: nechť tyto práce začnou co nejdříve na začátku příštího roku. Tolik k otázce, jestli jsme o tom jednali. Ano, jednali jsme o tom a samozřejmě jednáme o tom především s těmi subjekty, které se budou podílet na přípravě návrhu smlouvy. A vy víte, že návrh smlouvy v zásadě bude jeden pro všechny kandidátské země a k tomu budou nějaké přílohy zohledňující jednání jednotlivých kandidátských zemí. Už dnes se hovoří o vytváření pracovní skupiny, jak ta pracovní draftovací skupina bude vypadat, z koho bude složena. Už před řadou týdnů jsme s kolegy diskutovali o tom, kdo by měl být naším zástupcem v takové pracovní skupině. Jaký vztah by měl mít k nám resortům, jak by měl vypadat celý ten mechanismus, atd. Zdá se, že to bude práce rovněž mimořádně náročná a v něčem zcela slučitelná z hlediska významu s dosavadními jednáními. Vláda se nejenom dnes, ale průběžně zabývá možností urychlení určitých prací, které nemusí vyústit v žádné změny legislativního programu. I dnes došlo k nějaké dohodě, pokud jsem informován, mezi místopředsedou vlády Rychetským a Ministerstvem financí o urychlení u jednoho zákona. Je nutné poznamenat, že často je ta situace z hlediska transpozice nebo harmonizace komplikovaná tím, že jsou před schválením některé právní normy ES. A samozřejmě pak vzniká dilema, zda projednat a schválit návrh zákona, když víme, že za měsíc nebo za čtyři měsíce bude přijata ta směrnice, která se bude muset převzít.A už by vyvstávala potřeba další novely. Takže i o tomto vláda dnes diskutovala, myslím si, že to byla zcela legitimní diskuse a ukazuje se, že u těch zhruba 10 právních norem primárně z těchto důvodů to nebude možné. Ale k tomu ještě jednu poznámku. Jedna věc je ty právní normy přebírat a druhá věc je zajistit, že budou projednány a schváleny v té rovině plné slučitelnosti. To je taky mimořádně důležitý moment, aby nám neunikla nějaká kategorie nedodělků, které sice nebudou primární, ale budeme se muset k tomu vrátit. Takže i v tom spoléhám na jednání Parlamentu a na jednání politických subjektů na parlamentní půdě. Abychom nevytvářeli tyto komplikace a zatím si nejsem vědom, že bychom měli nějakou sérii takových problémů, ale samozřejmě s vědomím toho, že nás čeká posledních pár měsíců legislativní činnosti, tak se to tohoto dotýká.

MfD: Můžete zmínit některé z těch norem, které nebudou z těchto důvodů zřejmě přijaty?

Státní tajemník P. Telička: Tak třeba návrh zákona o veterinární péči, kde je v souladu s legislativním plánem práce vlády termín druhé čtvrtletí příštího roku, mimo jiné proto, že se tam skutečně některé právní normy připravují a jedná se o transpozici asi 17 nebo 18 směrnic a několika nařízení. A to jenom namátkově a tam ten termín, který byl schválen, zůstává. Ale věřím, že budeme schopni i tyto právní normy schválit pokud možno do konce příštího roku.

MfD: Nejsou to normy, které byly nějak politicky komplikované?

Státní tajemník P. Telička: Nedomnívám se, ale asi nejsem v pozici, abych dokázal předvídat, co může být oblastí, kde dojde k nějakému politickému střetu.

Progres.:Já jsem se chtěl zeptat, jaké byste vybral další priority kromě zákona o státní službě? Jaké je tu potřeba zlepšení k tomu, abychom mohli dostat příští rok spolu s tou zprávou i doporučení o uzavření jednání?

Státní tajemník P. Telička: Já rozšířím ten "zákon o státní službě", protože já bych to skutečně vnímal optikou zkvalitnění, modernizace a zeeftivnění státní správy. Vím, že tato tři slova vyznívají trošku jako klišé, ale je to tak. To znamená, že ten úkol je určitě komplexnější než pouze zákon o státní službě. Celkově dále zvýšit implementační schopnost podle jednotlivých odvětví. Myslím si, že mezi takové priority patří rovněž oblast regionální politiky, kde bychom chtěli dosáhnout výrazného pokroku i v těch dalších 12 měsících z hlediska schopnosti využívat finanční prostředky jednotlivých fondů EU po vstupu do toho integračního seskupení. To znamená vytvořit absorpční schopnost, kvalitní projekty regionálního rozvoje, mít skutečně vyladěny plány, vytvořit schopnost spolufinancování. Fungování příslušných orgánů, které se tím budou zabývat. To jsou myslím věci, které by rovněž stály za prioritní pohled. Určitě se bude politická reprezentace tohoto státu zabývat deficitem ve veřejných financích. Já si myslím, že zdaleka nepředstavuje tak problematickou otázku jako v některých kandidátských zemích, ale je to něco, co věřím, že bude vnímáno jako priorita na další období. Hospodářskou soutěž doufám budeme vnímat jako kapitolu prioritní z hlediska schopnosti se integrovat do vnitřního trhu a vytvořit podmínky a zavčasu mít schopnost ustát nejrůznější tlaky. Zmiňují se skutečně priority i tam, kde třeba je pozitivní vývoj, ať už je to třeba spolupráce v oblasti justice, vnitra, Schengen. Když jsem hovořil o hospodářské soutěži, asi bych mohl hovořit o vnitřním trhu jako celku. Mezi priority bude určitě patřit oblast daní, kde v hodnotící zprávě vidíme na jedné straně pozitivní hodnocení a na druhé straně je vidět, že jsou zde určité apely.

MfD: Otázka k hospodářské soutěži. Podle EK je klíčovým bodem restrukturalizace hutnictví. Jaká je aktuální situace?

Státní tajemník P. Telička: Tak v současné době se připravují další jednání a myslím si, že jedním z dalších kroků bude jednání místopředsedy vlády a ministra průmyslu a obchodu Grégra v Bruselu v horizontu několika málo týdnů. V současné době se tato jednání připravují.

MfD: Podle našich informací existuje názor, že by Maďarsku neprospěl model přijetí kandidátských zemí formou velkého třesku. Kdyby velký třesk proběhl, mohlo by to Maďarsko negativně ovlivnit. Jjak vy se díváte na ten v současné nejvíce prosazovaný model rozšíření EU?

Státní tajemník P. Telička: Samozřejmě je možné, že rozšíření o větší počet zemí může v některých jednotlivostech ovlivnit zájmy nebo stav v některých jiných kandidátských zemích, ať už připravenějších nebo méně připravených. Na druhou stranu já si myslím, že je třeba prokázat vzájemnou solidaritu. To znamená že tak, jak se může rozšíření do jisté míry odrazit na EU jako celku nebo na jednotlivých členských státech - a zdůrazňuji, že v jednotlivostech - tak se to může stát "mezi jednotlivými kandidátskými zeměmi". Ale je to prostě součást toho procesu a myslím si, že pro nás by to nebyl důvod, kvůli kterému bychom měli nějaké zásadní problémy. Já bych to viděl v jiné rovině. Je samozřejmě dost dobře možné, že k EU přistoupí najednou větší počet zemí, případně i těch 10 kandidátských zemí, které jsou dnes zvažovány. To je možné, nelze to vyloučit, my nemáme žádný apriorní zájem, který by byl kontrastní k této skutečnosti za předpokladu, že to bude výsledek jednání, která budou založena na individuálním přístupu a na diferenciaci mezi jednotlivými kandidátskými zeměmi. To znamená, že se ukáže ve zprávě, kterou připraví Komise - a já věřím, že i o této zprávě bude vedena v budoucnosti ještě intenzivnější diskuse než třeba o této - že prostě 10 anebo 8 nebo kolik zemí je na tom zhruba tak, že jsou schopny převzít závazky členského státu, tzn. že jsou relativně co do kvality vyrovnané.

S čím bychom měli problém a do jisté míry máme problém, protože to neslyšíme poprvé ve strategickém dokumentu, ale slyšeli jsme to už před několika měsíci, před půl rokem, před třičtvrtě rokem. Kladu si otázku, jestli taková konstatace se má uvádět tak dlouho před ukončením jednání. Jestli to najednou není spíše možný přirozený výsledek jednání, ale zájem, cíl. A s tím bychom se asi nedokázali ztotožnit, protože to pak do jisté míry naleptává základní principy, na nichž jsou jednání založena. Je-li tomu tak, pak to může vyvolávat obavy, zda něco není uměle urychlováno nebo naopak zpomalováno. Doufejme, že nikoliv, ale samozřejmě tyto otázky to potom může vyvolávat. Takže chceme diferencovaný individuální přístup, dynamická jednání a jestli výsledkem bude 3, 5, nebo 10 zemí, to není otázka pro nás, ale pro Unii. Pro nás je ta otázka, abychom buď mezi těmi 3 nebo 5 nebo 10 byli. Ale já si myslím, že letošní zpráva, jakkoliv obsahuje řadu kritických poznámek a konstatuje řadu nedostatků, je potvrzením, že Česká republika může oprávněně mít tyto ambice.

14.11.2001