česky  по-русски 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: VHU
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Československo-sovětské spojenectví v letech 1935–1939

V obecných cílech i v konkrétní realizaci si československá zahraniční politika stanovila zásadní limity ve smyslu praktické náplně spojenectví se Sovětským svazem. Prohloubení svého vztahu podřídila Francii. Pokud se ona zdráhala rozvíjet spolupráci se Sovětským svazem, pak ani Československo nebylo ochotno přicházet se závažnějšími iniciativami. Z těchto důvodů setrvala československo-sovětská aliance jen na obecné bázi bez konkrétních vojensko-politických opatření. Vztahy se rozvíjely kromě určité diplomatické koordinace ve Společnosti národů zejména prostřednictvím kontaktů armád obou zemí. V letech 1935–1936 se jevily poměrně nadějně. Rozbíhaly se zejména kontakty v oblasti letectví a zpravodajské spolupráce. Perspektivy v tomto směru však zkomplikovaly následky Stalinova teroru vůči armádním špičkám. Počáteční vysoké mínění československého velení o hodnotě Rudé armády v reakci na to pokleslo. Sovětský svaz sice potvrdil v září 1938 své spojenecké závazky, ale vzhledem k absenci konkrétních příprav nebylo možné v době Mnichova počítat s podstatnějším příspěvkem Sovětského svazu ve prospěch obrany Československa.

 

Armádní generál Ludvík Krejčí
(17. 8. 1890−9. 2. 1972)

V roce 1914 byl mobilizován do rakousko-uherské armády. V roce 1917 padl do zajetí na rumunské frontě. Přihlásil se do čs. legií v Rusku. Po návratu do vlasti vykonával vyšší velitelské funkce. Od roku 1933 vykonával funkci náčelníka Hlavního štábu. Energicky prosazoval modernizaci čs. armády. Od roku 1935 byl zastáncem prohloubení vojenských kontaktů se Sovětským svazem. Zúčastnil se rozsáhlých manévrů Rudé armády, jejíž moderní vojenské umění na něho učinilo značný dojem. Po zprávách o Stalinově krvavém teroru ve velitelském sboru Rudé armády ale jeho mínění o případném přínosu Sovětského svazu pro obranu Československa značně pokleslo. Odhadoval, že se Rudá armáda z následků čistek vzpamatuje zhruba až kolem roku 1942.

 

Na fotografii: Novými trendy ve vojenství se čs. Hlavní štáb nechal inspirovat v rámci kontaktů s Rudou armádou. Zde arm.gen. Ludvík Krejčí (uprostřed) a po jeho pravici generál Boris Michajlovič Šapošnikov, čelný sovětský vojenský teoretik a náčelník Frunzeho vojenské akademie v době pobytu delegace SSSR na závěrečných cvičeních čs. armády v létě 1935, tedy nedlouho po navázání diplomatických styků obou zemí.

Galerie


Armádní generál Ludvík Krejčí