Národní hospodářství zaznamenalo souhrnně za rok 2017 velmi dobré výsledky zejména na poli pěstitelství a zemědělské výroby, kterou podpořily příznivé klimatické podmínky (pozn. neopakoval se scénář spojený s extrémním suchem, které Maroko postihlo zejména během zemědělského roku 2015/16) i úspěšná sklizeň včetně posílení exportu některých cereálií na africké či evropské trhy. Výnosy spojené s těmito zmíněnými obilninami během r. 2017 zaznamenaly meziroční nárůst 15,1%; naopak mírně poklesl zisk z rybolovu (-1%). Podíl primárního sektoru ve vztahu k marocké ekonomice vzrostl o 13,6%.

Podíl dalších aktivit, mezi které není započítáno zemědělství se zvýšil o 2,8% (pozn. v roce 2016 dosáhl 2,2%). Dle výhledu pro rok 2018 má dojít k mírnému navýšení výnosů národního hospodářství nepocházejících ze sektoru zemědělství, konkrétně z 2,8% na 2,9%. Souhrnně dynamika sekundárního sektoru zaznamenala roční nárůst ve výši 2,9% (pozn. v r. 2016 = 1,2%), čímž přispěla celkově 0,8% k růstu HDP. Důlní a těžební průmysl zaznamenal meziroční zvýšení výnosů o 17,8% (pozn. v roce 2016 dosáhl pouhých 2,2%), což je dáno především 1) významným navýšením globální poptávky po fosfátech a jejich derivátech včetně kyseliny fosforečné, 2) mírným oslabením role Číny, světového lídra ve vztahu k fosfátům (pozn. Maroko v současnosti představuje 2. největšího světového hráče s fosfáty), 3) zvýšením konkrétní poptávky ze strany hlavních marockých obchodních partnerů v tomto segmentu (př. Brazílie), 4) expanzí OCP v Africe (včetně budování největšího světového závodu pro hnojiva v Etiopii). Jako velmi slabý naopak maročtí experti hodnotí sektor stavebnictví a tzv. veřejných prací, který v rámci meziročního srovnání vykázal růst o pouhé 0,4%. To je přičítáno pokračující automatizaci jednotlivých činností, které dříve vykonávala lidská síla.

Terciární sektor pak za rok 2017 souhrnně vykázal nárůst ve výši 2,7%, čímž přispěl k průměrnému tempu 3,4% svého trvalého růstu mezi lety 2010-16.

Jednu z největších výzev, která v současnosti před marockým hospodářstvím (potažmo ekonomikou jako celkem stojí) nicméně představuje národní schéma vodohospodářské soustavy, konkrétně hydrologická bilance a disponibilní vodní zdroje, kterých v Maroku prokazatelně ubývá. Velký potenciál, mj. pro zahraniční investory skýtá modernizace tzv. stokové sítě (s důrazem na bezpečný hydrologický režim povrchových a podzemních vod) a konstrukční práce spojené se zvýšením efektivity národního vodohospodářského modelu. V situaci, kdy marocké zemědělství v současnosti zaměstnává více než 40% populace v produktivním věku, a také jeho export z velké části (vyjma automobilového průmyslu) spoléhá na zemědělskou úrodu, je pro něj toto téma klíčové.


Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu