Cesty k národnímu obrození: Běloruský a český model
20.04.2007 / 13:47 | Aktualizováno:
(Archivní článek, platnost skončena 04.05.2015.)
Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2006
Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model
Finanční podpora MZV: 193 315,- Kč
Od 4. do 6. července r. 2006 v Praze na Fakultě humanitních
studií Univerzity Karlovy proběhla mezinárodní vědecká konference "
Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model". Konference
byla organizována Fakultou humanitních studií ve spolupráci s
Ústavem slavistických a východoevropských studií Filozofické
fakulty Karlovy Univerzity. Projekt mezinárodní konference se konal
za podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v rámci
Transformační spolupráce.
K účastí na konferenci byli pozváni běloruští, čeští,
němečtí, polští a litevští vědci a akademici, kteří se odborně
zabývají problematikou běloruského národního obrození v historickém
a jazykovém kontextu.
V průběhu konferenci byly rozebrány následující témata:
porovnání a analýza procesů národního a občanského
sebeuvědomění v Bělorusku a v Čechách (zejména role sousedních
národů - Poláků, Němců, Rusů a jiných - v procesu národně
kulturního obrození Čechů a Bělorusů a běloruská jazyková situace a
otázka perspektivy běloruštiny);
možnosti formování občanské společnosti a transformace
Běloruska v nezávislý a demokratický stát (šíření problematiky
obrození a transformace běloruské společnosti projednávané v rámci
vědecké konference, která má širší mezinárodní význam);
seznámení běloruské vědecké obce a skrze ní i ostatní
společnosti s možnostmi národního obrození (otevřená vědecká
diskuse o aktuálních problémech historického vývoje a o možnostech
transformace společnosti, rozpracování perspektivních směrů ve
společném vědeckém bádání v dané oblasti, aktivizace a navazování
nových vědeckých kontaktů a zároveň zapojování nových specialistů
do dané oblasti vědeckého bádání, seznámení a zpřístupnění
nejnovějších vědeckých studií vztahujících se k dané problematice
akademické obci a širší studentské veřejnosti);
rozbor a porovnání historických příčin existující politické
situace a stanovení perspektiv možného dalšího vývoje politické a
jazykové situace v Bělorusku.
Zároveň byla během konference věnována zvláštní pozornost
problematice procesu vytváření národní státnosti a otázkám hledání
národní ideje a národní ideologie, příčinám aktivizace národních
procesů, bělorusko - českým kulturním a politickým vztahům a jiným
otázkám.
Vyřešení podobných úkolů je možné právě při organizované a
těsné mezinárodní spolupráci vědců různých států a jednou z
nejúspěšnějších cest organizace a zabezpečení takové spolupráce je
pořádání vědeckých konferencí. Důležitým prvkem konference proto
bylo nejenom seznámení s nejnovějšími výsledky vědeckého bádání,
ale i plodná společná diskuse o aktuálních otázkách dané
problematiky (národní sebeuvědomění, otázka použití jazyka na
pozadí probíhající rusifikace, vztah národní a občanské společnosti
atd.).
Konference měla velký mediální ohlas v České republice a v
zahraničí.
Přímý dopad konference spočívá zároveň v ohlase, který
vyvolala a přitáhla k aktuální problematice transformace Běloruska
v občanský demokratický stát a k procesům národního sebeuvědomění.
Svědčí o tom řada rozhovorů v Rádiu Svobodná Evropa a v jiných
českých a zahraničních médiích, což poukazuje na značný zájem o
dění v Bělorusku mezi českými občany a zároveň i stále větší snahu
samotných Bělorusů informovat se o dění ve své zemi i z dalších,
nezávislejších informačních zdrojů. Ve spojení s významem identity
člověka v svobodné občanské společnosti je to především otázka
návaznosti na historická bádání, jejichž stále větší uvědomění má
zvýšený význam pro formování aktivních občanských postojů, což
následně vyvolává menší lhostejnost k aktuálním problémům národního
sebeuvědomění. Reaktualizace a promyšlení nedávných historických
událostí je nesmírně důležité pro aktivní občanský postoj.
Výsledkem projektu je publikace odborného vědeckého sborníku
z příspěvky účastníků konference.
Celková výše dotace na projekt mezinárodní konference činila 193
315,- Kč, celková výše spolufinancování od Ústavu slavistických a
východoevropských studií Filozofické fakulty Karlovy Univerzity a
Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy dosáhla 73 633,- Kč.
Vědecká spolupráce během konference zajistila mezinárodní výměnu zkušeností v dané problematice a možnost provedení otevřené vědecké diskuse, což přispělo k šíření tématu konference a další mezinárodní odborné spolupráci.