Vyprodaným koncertem pro 2500 posluchačů v největším koncertním sále Seoul Arts Center, jednoho ze tří hlavních kulturních stánků desetimiliónového Soulu, zakončilo dne 18. května 2010 Velvyslanectví ČR v Korejské republice desetitýdenní maratón kulturních a propagačních akcí u příležitostí 20. výročí navázání diplomatických styků. Antonín Dvořák a Bedřich Smetana v podání významného korejského hudebního tělesa Seoul Oratorio a řady dalších spřátelených hudebních těles vyplnily program „Czech-Korean Friendship and Peace Concert“, jehož se zúčastnila řada přátel ČR a spolupracovníků velvyslanectví, stejně tak jako např. náměstek ministra kultury, poradci prezidenta KR, manažeři korejských firem spolupracujících s ČR, diplomaté a řada dalších hostů. Hlavním českým hostem byl generální ředitel Českých center Michael Wellner Pospíšil.

Akce propagující ČR pod hlavičkou tohoto výročí byly zahájeny už v polovině března návštěvou senátora Jiřího Dienstbiera, který do Soulu přicestoval jako zvláštní vyslanec místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Jana Kohouta. Senátor Dienstbier byl přesně v den 20. výročí navázání diplomatických styků – které právě on osobně coby tehdejší československý ministr zahraničních věcí podepsal – mj. přijat ministrem zahraničních věcí a obchodu KR Ju Mjong-hwanem (Yu Myung-hwan), místopředsedou Národního shromáždění KR a dalšími partnery, navštívil také Demiliatrizované zónu, dnes možná poslední relikt tzv. studené války, která pádem Berlínské zdi ve většině světa skončila před dvěma desetiletími.

Vzhledem k tomu, že česko-korejské vztahy ale nezačínají – jak by se mohlo zdát – rokem 1990, bylo vhodné připomenout i to, co se odehrálo předtím. Málokdo totiž ví, že první pražský rodák vstoupil na půdu korejského poloostrova už v roce 1886, že to byly Československé legie, které v letech 1918-20 jednaly s korejskou exilovou vládou v době japonské okupace (jejím předsedou byl pozdějí první prezident KR) a následně dokonce dodávkami zbraní pomáhaly korejským bojovníkům za svobodu operujícím na korejsko-čínském pomezí. Také to, že Československo vždy bylo jedním ze čtyř členů Dozorčí komise neutrálních států, která od konce korejské války dozoruje nad mírem v tzv. demilitarizované zóně mezi oběma korejskými státy, není tak známým faktem.

A právě proto byla jednou z hlavních akcí oslav výstava „The Story of Czech-Korean Contacts“, kterou právě senátor Dienstbier otevřel v Českém info centru v průběhu své návštěvy. Tuto vesměs historickou výstavu nahradila v květnu veskrze současná prezentace - „Connecting Prague and Seoul“ – představení realizací korejské designérky Šin Či-won (Shin Jiwon) sídlící v Praze a uměleckých děl s ní spolupracujícího českého skláře Rony Plesla. Šin Či-won je autorkou řady firemních log, a to jak korejských firem (např. Samsung a Cheil), tak amerických (Amtrak či UPS) i českých (Eta nebo Prague Writers Festival). Právě ona je jedním z prakticky neznámých příkladů intenzity česko-korejských kontaktů ve všech oblastech. Naopak Rony Plesl je – na rozdíl od Japonska – v KR zatím nepříliš znám a jeho prezentace má za cíl napomoci jeho vstupu na korejský trh.

Korejská veřejnost v rámci oslav mohla také vidět původní představení „Odcházení“ Václava Havla v podání Divadla Archa, které navštívilo Soul v dubnu. V plném hereckém obsazení včetně Jan Třísky, Zuzany Stivínové, Vlasty Chramostové nebo Jana Skopečka se toto představení představilo v LG Arts Center na počátku dubna. Velvyslanectví ČR u této přiležitosti sponzorovovalo vydání této hry v korejském překladu, jehož tvůrcem je absolvent pražské DAMU, korejský režisér Šin Ho (Shin Ho).

Nejenom Soul, ale také nedaleký Suwon a třímilionové Tegu (Daegu) bylo cílem Janáčkovy filharmonie z Ostravy, která do KR přijela na pozvání jednoho z největších korejských deníků Hankjore (Hankyoreh). I hlavní koncert v nejprestižnějším soulském sále Sejong Arts Center byl označen hlavičkou 20. výročí diplomatických styků. Ho-Am Art Hall v centru Soulu zase v březnu hostila sérii marionetových představení opery Don Giovanni v podaní českých loutkářů, kteří jsou známi už z neobyčejně populárního korejského televizního seriálu stanice KBS Milenci z Prahy. Čeští loutkoherci zavítali také do korejského vnitrozemí a vystoupili také ve městech Tebek (Taebaek) a Wondžu (Wonju).

Několik českých akcí se konalo i na místních univerzitách. Největší z nich byl dubnový festival „Walking in Prague“ na Univerzitě Inje (Inje University) v Kimhe (Gimhae), souměstí s druhým největším městem KR Pusanem (Busan). Zde se představily fotografie Jiřího Turka, výstava o historii česko-korejských vztahů a propagační výstava „Česká nej“ a proběhl také malý festival českých filmů. Fotografická trojvýstava z děl vítězů soutěže Czech Press Photo a Jiřího Turka proběhla v dalším několikamilionovém města Tegu (Daegu) v Uměleckém muzeu tamní Národní univerzity Kjungpuk (Kyungpook National University Art Museum). Několik dalších českých akcí se uskutečnilo i na Pusan National University, Sungkyunkwan University a v hlavním centru korejské bohemistiky, na soulské Korejské univerzitě zahraničních studií (Hankuk University of Foreign Studies) v jejím kampusu v Jonginu (Yongin).

Po dlouhých čtyřech a půl letech do KR také přicestoval člen české vlády – ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel. Ten, kromě jiných povinností, též otevřel 3. ročník panevropské akce na podporu studentských výměn mezi Evropou a KR „Study and Research in Europe“, které se letos poprvé zúčastnily dvě české univerzity, ČVUT a VŠE. Vysocí představitelé dalších tří univerzit – rektor brněnské JAMU, prorektor Palackého univerzity v Olomouci a proděkan pražské AMU navštívili KR krátce poté.

Přestože dvě desetiletí jsou jen velmi krátká doba, dynamika vzájemných vztahů přímo naváděla k tomu ji připomenout. Zatímco v roce 1990 byla vzájemná znalost obou zemí minimální, obchodní výměna byla nahodilá a turistika neexistovala, Korejská republika je dnes nejen 4. největším investorem do české ekonomiky od roku 1993  vůbec (po SRN, Japonsku a USA), ale také 20. největším obchodním partnerem ČR (a 4. mimo Evropu, po Číně, USA a Japonsku), dále též 3. největším zdrojem turistů do ČR z mimoevropských zemí (po USA a Japonsku) a místem s největším počtem studentů češtiny (40-45 ročně) mimo sousední země ČR.